škára

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova škára. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova škára, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká škára v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově škára, najdete zde. Definice slova škára vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceškára, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

čeština

výslovnost

dělení

  • šká-ra

etymologie

Do spisovné češtiny přejato ve významu spodní vrstva kůže Janem Svatoplukem Preslem z moravského a slovenského škára (kus nevydělané kůže). To je variantou praslovanského *(s)kora (kůra),[1] které vychází z indoevropského *(s)kor- od *(s)ker- (sekat, řezat aj.).[2] Za dvěmi variantami praslovanského předchůdce *skora / *kora stojí tzv. pohyblivé s-, což je varianta s vyskytující se v rámci indeovropské jazykové rodiny jen v některých tvarech a některých jazycích.[3]

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ škára škáry
genitiv škáry škár
dativ škáře škárám
akuzativ škáru škáry
vokativ škáro škáry
lokál škáře škárách
instrumentál škárou škárami

význam

  1. spodní vrstva kůže, která se skládá z pojivové tkáně
    • U všech obratlovců skládá se kůže ze dvou vrstev: svrchní pokožky a zpodní škáry.[4]
  2. (oblastně, na Moravě) kus surové, nevydělané kůže
  3. (zastarale, nářečně) škvíra

překlady

  1. vrstva kůže

synonyma

  1. (odborně, latinsky) dermis, corium, cutis
  2. (zastarale) skora,[5] (neutrálně) kůže
  3. (v současnosti) škvíra

související

poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „škára“, s. 664.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kůra“, s. 335.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „Indoevropské s“, s. 19.
  4. Peří. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Peří Díl 19, s. 475–477.
  5. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, . Karta kartička.

externí odkazy