žrec
čeština
výslovnost
- IPA:
dělení
- žrec
etymologie
Slovo žrec společně s příbuzným slovem žertva patří mezi výpůjčky z ruštiny užívané v české literatuře 19. století jako poetismy, jejichž převzetí bylo v době národního obrození motivováno tehdejším obdivem obrozenců k Rusku a jeho kultuře.[1] Konkrétně přejato z ruského жрец, to z praslovanského *žьrьcь (oboje téhož významu kněz), to vychází z *žerti (oběžovat bohům, slavit).[2] Z toho pak právě vychází i praslovanské *žьrtva, z toho staroslověnské жрьтва, z toho zřejmě ruské жертва a z něj české žertva (vše významu oběť bohům).[3]
*žerti vychází z indoevropského kmene *gu̯er- (pozvednout hlas, chválit).[3] Z toho samého kmene vychází i praslovanské *gornъ, z něhož je například české a slovenské hrana (zvonění za zemřelého).[4] Z dalších jazyků je *žerti příbuzné přes indoevropské *gu̯er- asi s litevským girti (slavit, chválit), latinským grates (díky) a se sanskrtskými गृणाति (gṛṇā́ti; chválit, velebit) a गिर् (gír; chvála, dík).[3]
podstatné jméno
- rod mužský životný
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | žrec | žreci / žrecové |
| genitiv | žrece | žreců |
| dativ | žreci / žrecovi | žrecům |
| akuzativ | žrece | žrece |
| vokativ | žreci | žreci / žrecové |
| lokál | žreci / žrecovi | žrecích |
| instrumentál | žrecem | žreci |
význam
- slovanský pohanský obětní kněz
- V posvátném háji obětuje žrec bohům a dým stoupá v čistém vzduchu k nebesům jako jistota naplnění; muži ořou, pastýř vyhání stádo z kolové osady nad jezerem, ženy kojí děti, děd vládne rodu a vede vnuky svou krásnou harmonickou zkušeností a moudrostí: život jest dar bohů a milost jejich váže všecky jeho prvky a složky v tajemné tanečné kolo práce a radosti, rozkoše i síly, zrodu i zmaru.[5]
- (expresivně) kněz vůbec
- A jiní měli rozstavené klece / i posady, v nich živé zásoby, — / to ku obětem pro židovské žrece / tam prodávali bílé holuby.[6]
překlady
synonyma
- kněz
- (neutrálně) kněz; (v křesťanství) duchovní, kaplan, kazatel, reverend, kurát, (hovorově) farář, (církevní) pastýř, abbé, páter, akolyt, duchovní otec, otec, presbyter, (hovorově, zastarale) velebný pán, (slangově) veleba, (v obecném jazyce) velebníček; (evangelický) pastor; (v pravoslaví) pop; (v islámu) imám, hodža; (židovský) kohen, rabín; (ve Starověkém Římě) augur, ptakopravec, (kelstský) druid
související
poznámky
- ↑ BLÁHA, Ondřej. Jazyky střední Evropy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, . S. 140. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4910-4.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žrec“, s. 793.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žertva“, s. 789.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hrana2“, s. 218.
- ↑ Mikuláš Aleš, František Xaver Šalda
- ↑ Bajky velkých, Eliška Krásnohorská
externí odkazy
Článek Žrec ve Wikipedii
