Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
вѣтръ. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
вѣтръ, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
вѣтръ v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
вѣтръ, najdete zde. Definice slova
вѣтръ vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
вѣтръ, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
staroslověnština
etymologie
Z praslov. *vě̀trъ; paradigma přízvuku (a);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. stčes. vietr – "vítr; vzduch";[2] čes. vítr; sloven. vietor; pol. wiatr; hluž. wětr; dluž. wjetš; rus. ве́тер; ukr. ві́тер; bulh. вя́тър; srbochorv. vjȅtar; slovin. vêter.[3]
podstatné jméno
- rod mužský
- o-kmenová deklinace
skloňování
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
вѣтръ
|
вѣтра
|
вѣтри
|
genitiv
|
вѣтра
|
вѣтрѹ
|
вѣтръ
|
dativ
|
вѣтрѹ
|
вѣтрома
|
вѣтромъ
|
akuzativ
|
вѣтръ
|
вѣтра
|
вѣтръі
|
vokativ
|
вѣтрє
|
вѣтра
|
вѣтри
|
lokál
|
вѣтрѣ
|
вѣтрѹ
|
вѣтрѣхъ
|
instrumentál
|
вѣтромь
|
вѣтрома
|
вѣтръі
|
význam
- vítr
- възвѣашѧ вѣтри и нападѫ на храминѫ тѫ – Zvedly se větry, a vrhly se na ten dům.
- (přeneseně) světová strana
- и тъгда посълѥтъ анг̂єлъі своѩ • и събєрєтъ избьранъіѩ своѩ отъ чєтъіръ вѣтръ • отъ коньца зємлѩ до коньца нєбєсє – I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
srovnej
- дѹхъ
- –
související
poznámky
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "ветер".