вѣтръ

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova вѣтръ. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova вѣтръ, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká вѣтръ v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově вѣтръ, najdete zde. Definice slova вѣтръ vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceвѣтръ, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

staroslověnština

etymologie

Z praslov. *vě̀trъ; paradigma přízvuku (a);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.

Srov. stčes. vietr – "vítr; vzduch";[2] čes. vítr; sloven. vietor; pol. wiatr; hluž. wětr; dluž. wjetš; rus. ве́тер; ukr. ві́тер; bulh. вя́тър; srbochorv. vjȅtar; slovin. vêter.[3]

podstatné jméno

  • rod mužský
  • o-kmenová deklinace

skloňování

Substantivum singulár duál plurál
nominativ вѣтръ вѣтра вѣтри
genitiv вѣтра вѣтрѹ вѣтръ
dativ вѣтрѹ вѣтрома вѣтромъ
akuzativ вѣтръ вѣтра вѣтръі
vokativ вѣтрє вѣтра вѣтри
lokál вѣтрѣ вѣтрѹ вѣтрѣхъ
instrumentál вѣтромь вѣтрома вѣтръі

význam

  1. vítr
    • възвѣашѧ вѣтри и нападѫ на храминѫ тѫ – Zvedly se větry, a vrhly se na ten dům.
  2. (přeneseně) světová strana
    • и тъгда посълѥтъ анг̂єлъі своѩ • и събєрєтъ избьранъіѩ своѩ отъ чєтъіръ вѣтръ • отъ коньца зємлѩ до коньца нєбєсє – I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

srovnej

  1. дѹхъ

související

poznámky

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  3. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "ветер".