рука

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova рука. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova рука, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká рука v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově рука, najdete zde. Definice slova рука vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceрука, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

ruština

etymologie

Z praslov. *rǫkà, AP (c)[1] → starorus. рука́, AP (c).[2]

výslovnost

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ рука́ ру́ки
genitiv руки́ ру́к
dativ руке́ рука́м
akuzativ ру́ку ру́ки
instrumentál руко́й, руко́ю рука́ми
lokál руке́ рука́х

V předložkových spojeních s akuzativem (за́ руку, на́ руку, на́ руки, по́д руки ad.) padá přízvuk na předložku.

význam

  1. ruka (horní končetina)
  2. ruka (od zápěstí po prsty)

synonyma

  1. кисть

související

srbština

varianty

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ ру́ка ру̑ке
genitiv ру́ке̄ ру́кӯ
dativ ру́ци ру́кама
akuzativ ру̑ку ру̑ке
vokativ ру̑ко ру̑ке
instrumentál ру́ко̄м ру́кама
lokál ру́ци ру́кама

význam

  1. ruka (horní končetina)
  2. ruka (od zápěstí po prsty)

související

poznámky

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*rǫkà“, s. 439.
  2. ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „рука́“, s. 45.