срьдьцє

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova срьдьцє. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova срьдьцє, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká срьдьцє v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově срьдьцє, najdete zde. Definice slova срьдьцє vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceсрьдьцє, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

staroslověnština

etymologie

Z praslov. *sь̏rdьce; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; jo-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. srdce; stpol. siеrсе; pol., dluž. serce; rus. се́рдце - pl. сердца́; ukr. се́рце; běl се́рце; bulh. сърдце́; srbochorv. sȑce; slovin. srсе̣̑.[2]

podstatné jméno

  • rod střední
  • jo-kmenová deklinace

skloňování

Substantivum singulár duál plurál
nominativ срьдьцє срьдьци срьдьца
genitiv срьдьца срьдьцѹ срьдьць
dativ срьдьцѹ срьдьцєма срьдьцємъ
akuzativ срьдьцє срьдьци срьдьца
vokativ срьдьцє срьдьци срьдьца
lokál срьдьци срьдьцѹ срьдьцихъ
instrumentál срьдьцємь срьдьцєма срьдьци

význam

  1. srdce (orgán)
    • орѫжиѥ ихъ вънидєтъ въ срьдьца ихъ • и лѫци ихъ съкрѹшѧтъ сѧ – Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy.
    • ослѣпи очи ихъ • и окамѣнилъ ѥстъ срьдьца ихъ • да нє видѧтъ очима • ни разѹмѣѭтъ срьдьцємь – Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí.
  2. srdce (centrum duševního života, citů a snah)
    • и ѥжє любити и вьсѣмь срьдьцємь • и вьсѣмь разѹмомь • и вьсєѭ дѹшєѭ • и вьсєѭ крѣпостиѭ – A milovati jej z celého srdce, z celého rozumu, z celé duše i z celé síly.
    • сєго ради възвєсєлитъ сѧ срьдьцє моѥ • и възрадова сѧ ѩзъікъ мои • пакъі жє и плъть моꙗ въсєлитъ сѧ на ѹпъваниѥ – Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo.
  3. střed, vnitřek (nějaké věci)
    • тако бѫдєтъ съінъ чловѣчьскъіи въ срьдьци зємлѩ три дни и три нощи – ... tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
    • сєго ради нє ѹбоимъ сѧ ѥгда съмѫщаѥтъ сѧ зємлꙗ • и прѣлагаѭтъ сѧ горъі въ срьдьца мор̑ьскаꙗ – Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří.

související

poznámky

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "сердце".