чисти

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova чисти. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova чисти, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká чисти v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově чисти, najdete zde. Definice slova чисти vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceчисти, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

staroslověnština

etymologie

Z praslov. *čisti.[1]

Srov. stčes. čísti, čtu – "číst; počítat; pokládat, považovat";[2] čes. číst, čtu; stpol. czyść, cztę; srbochorv. (13.-16. stol.) čísti.[3]

sloveso

  • třída IA
  • nedokonavé
  • tranzitivní i intranzitivní

časování

Sloveso Prézens Minulý čas Imperativ Infinitiv
Číslo Osoba Aorist Imperfektum
Singulár 1. чьтѫ чьтъ / чисъ / чьтохъ чьтѣахъ чисти
2. чьтєши чьтє чьтѣашє чьти Supinum
3. чьтєтъ чьтє чьтѣашє чьти чистъ
Duál 1. чьтєвѣ чьтовѣ / чисовѣ / чьтоховѣ чьтѣаховѣ чьтѣвѣ
2. чьтєта чьтєта / чиста / чьтоста чьтѣашєта чьтѣта
3. чьтєтє чьтєтє / чистє / чьтостє чьтѣашєтє
Plurál 1. чьтємъ чьтомъ / чисомъ / чьтохомъ чьтѣахомъ чьтѣмъ
2. чьтєтє чьтєтє / чистє / чьтостє чьтѣашєтє чьтѣтє
3. чьтѫтъ чьтѫ / чисѧ / чьтошѧ чьтѣахѫ
Participium
Číslo Přítomné činné Přítomné trpné Minulé Perfekta činné Perfekta trpné
Singulár чьтъі, -ѫщи, -ъі чьтомъ, -а, -о чьтъ, -ъши, -ъ чьлъ, -а, -о чьтєнъ, -а, -о

význam

  1. číst
    • о въскрѣшєнии жє мрьтвъіихъ • нѣстє ли чьли • рєчєнаѥго вамъ богомь глаголѭщємь – A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil?
    • сєго жє титьла мъноѕи чисѧ отъ июдѣи – Ten nápis četlo mnoho Židů.
  2. ctít, uctívat
    • чьти отьца и матєрь – Cti otce a matku.

srovnej

  1. почитати
  2. чьстити

související

poznámky

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  3. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука: Москва 1974-2010.