Diskuse:-stvo
Skloňování se vztahuje k ohebným slovním druhům. Přípona ale slovní druh (v češtině) není, proto nedává smysl, aby zde bylo skloňování uvedeno. --Auvajs (diskuse) 17. 11. 2015, 01:15 (CET)
Samozřejmě, že to smysl má. Každá přípona se skloňuje podle jasného vzoru a ten vzor je potřeba uvést stejně jako u každého slova, protože je to zkrátka informace, která je hodnotná, uvést lze a ničemu nepřekáží. Neexistuje důvod, proč by to tak být naopak nemělo a proč by zrovna tahle informace měla být z hesla vyjmuta. Určitě tím důvodem není to, že substantivní přípona není substantivum, to se na mě nezlob. Není, ale substantiva umožňuje prostřednictvím sebe sama tvořit. --Palu (diskuse) 17. 11. 2015, 01:20 (CET)
Přípona se neskloňuje... Přípona je nesklonná. Není důvod uvádět skloňování toho, co je nesklonné. --Auvajs (diskuse) 17. 11. 2015, 01:24 (CET)
Zase nějaká tvoje "logická hra"? Přípona se skloňuje, viz například přípona -stvo v hesle lidstvo. --Palu (diskuse) 17. 11. 2015, 01:28 (CET)
V češtině se skloňují podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky. Slovesa se časují. -stvo není ani podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno ani číslovka, ergo nedá se skloňovat. Co na tom nechápeš? --Auvajs (diskuse) 17. 11. 2015, 01:40 (CET)
Slovotvorná přípona je vždy nositelem skloňovacího vzoru. Slovu, které vytváří, předává svoje skloňovací atributy. Například slovo utvořené příponou -stvo bude vždy v genitivu nést příponu -stva, v příponě se mění koncovka podle pádu. Všechna slova utvořená slovotvornou příponou budou mít vždy stejně ohnutou příponu, nikdy jinak. Je úplně irelevantní, že se skloňuje až slovo, které přípona utvoří, nikoliv ona sama. Je to logické, když ona sama jako substantivum neexistuje, protože ho pouze umožňuje vytvořit. A přes svou samostatnou neexistenci v podobě substantiva tu má svoje heslo a přes stejnou neexistenci tu má mít ze stejných důvodů i skloňování. Těmito důvody jsou, že je to přípona, čili standardizovaný soubor hlásek přidávající ke kmeni určitý význam, určité skloňování a další zcela určité věci. A pakliže jsou tyto věci určité, tak je potřeba je uvést - a ne, že určitý význam uvedeme, ale určité skloňování nikoliv. Nedává to smysl. --Palu (diskuse) 17. 11. 2015, 01:49 (CET)
Při volbě vhodné koncovky (ohýbaného tvaru) rozhoduje zejména: (...) slovotvorná přípona (např. pro jména s příponou -tel je charakteristické zakončení -é. --Palu (diskuse) 17. 11. 2015, 02:00 (CET)
Jediné, jak by tvoje "důslednost" mohla být funkční, by bylo, kdybychom heslo oprostili od koncovky a nechali skutečně jen příponu, čili přejmenovali na -stv-. To je ale podle mě nesmysl, protože pod tím by to nikdo nikdy nehledal - přípony se uvádějí včetně koncovky (a koncovky se u skloňování mění). --Palu (diskuse) 17. 11. 2015, 02:06 (CET)
související (skloňované) tvary by měly být vhodným způsobem uvedeny, ale nemyslím, že je k tomu vhodná {{Substantivum (cs)}}, protože nejde o podstatné jméno ale o příponu. JAn Dudík (diskuse) 17. 11. 2015, 20:55 (CET)
A je kvůli tomu nutné zakládat sérii specializovaných šablon typu "Přípona substantiv (cs)", "Přípona adjektiv (cs)", apod., když budou tyto šablony jinak zcela identické? Má to nějakou výhodu? --Palu (diskuse) 18. 11. 2015, 15:21 (CET)
Nevím, přijde mi, že na uvádění skloňování „generovaného“ příponou něco je, ale do značné míry mi to přijde jako samoúčelné cvičení, plus s pochybnou platností, ostatně, není pravda, že „slovo utvořené příponou -stvo bude vždy v genitivu nést příponu -stva“, třeba v případě, že se k té příponě přidá ještě další („družstvový“). --Mormegil (diskuse) 18. 11. 2015, 21:12 (CET)
To ale pak pracujete nikoliv s příponou "-stvo", nýbrž s Paluem výše uváděnou vponou -stv-. Takže pochybnou platnost nikde neshledávám.--Pyprilescu (diskuse) 19. 11. 2015, 06:29 (CET)
Obecně mě v tomto případě přesvědčuje daleko spíše argumentace Paluova. A nerozumím, co by mělo bránit použití šablony Substantivum (cs).--Pyprilescu (diskuse) 19. 11. 2015, 06:29 (CET)
Na použité šabloně z pohledu čtenáře až tak nezáleží (stejně je skryta v kódu), ale tvrdit čtenářům, že přípony samotné se standardně (podle nějakého vzoru) skloňují a dokonce se u nich samotných určuje rod je tvrzení hodné Necyklopedie.--Zdenekk2 (diskuse) 20. 11. 2015, 15:59 (CET)
Přípony se neskloňují, ale nesou v sobě atribut skloňování i rodu a nic směšného na tom není. --Palu (diskuse) 20. 11. 2015, 16:27 (CET)
A kde se v hesle neznalý čtenář (třeba cizinec) dozví, že skloňování vlastně není skloňování přípony (pak je to skloňování čeho?) a rod vlastně není rod přípony (rod tedy čeho?)?--Zdenekk2 (diskuse) 20. 11. 2015, 17:06 (CET)
To máte čtenáře za blbce, aby si z toho neuměl vzít přesně tu informaci, kterou potřebuje? Skutečně si myslíte, že chudák čtenář někde použije příponu -stvo ve funkci podstatného jména? Nebo jaké mu vlastně podle vás hrozí konkrétní nebezpečí plynoucí z informací v současné podobě? Nějak nerozumím. --Palu (diskuse) 20. 11. 2015, 18:48 (CET)
Pokud to stále ještě nechápete, tak informace na wikiprojektech by neměly umožňovat více různých výkladů bez ohledu na případnou inteligenci čtenáře, jinak jsou takové informace k ničemu, protože jsou nevěrohodné.--Zdenekk2 (diskuse) 20. 11. 2015, 20:07 (CET)
Žádný jiný výklad, než jak se skloňují slova s touto příponou a jaký mají rod, tam možný není. --Palu (diskuse) 21. 11. 2015, 11:47 (CET)