Diskuse s uživatelem:62.24.89.211

Zdravím,

rád bych vám doporučil vytvořit si uživatelský účet, abyste mohl přispívat jako každý regulérní autor. Přináší to i řadu dalších výhod (odkazovaný text v přiměřené míře aplikujte na Wikislovník).

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 7. 12. 2008, 23:39 (UTC)

Prosím neměňte sekce význam u řadových číslovek, vámi zvoleným řešením, dochází ke stavu, při němž se jednotlivá slova definují navzájem. --Eldron 3. 4. 2009, 23:14 (UTC)

Já pouze doplňuji vaši definici: řadová číslovka k šest, v pořadí na místě číslo šest -> v pořadí za pátým a před sedmým místem, řadová číslovka k základní číslovce šest. Je to takhle přesnější a vaši definici jen rozšiřuji, nic z ní neubírám, naopak jen přidávám. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 23:17 (UTC)

Měníte, z sefinice vypadla formulace "v pořadí na místě číslo šest" a byla nahrazena "v pořadí za pátým a před sedmým místem". Takto je každá číslovka definována svými sousedy, takže vlastně nelze definovat nic. Opět vás vyzývám, přestaňte takovýmto způsobem upravovat a revertovat články, jinak budu nucen požádat o vaše zablokování! --Eldron 3. 4. 2009, 23:26 (UTC)

Proč jste hned tak agresivní? Nejdříve diskutujte a pak teprve blokujte. Pojďme to v klidu dořešit. Vy máte dvě stejné definice: řadová číslovka k šest, v pořadí na místě číslo šest. To jsou dvě naprosto, ale naprosto stejné definice, já jsem jednu odebral a přidal jinou. Tzn. Vaší jsem neochudil, nýbrž obohatil. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 23:28 (UTC)

Nebudu vás blokovat, nejsem správce. Řadová číslovka k šest není totéž jako v pořadí na místě číslo šest. "Řadová číslovka k šest" vyžaduje znalost pojmu řadová číslovka. "V pořadí za pátým a před sedmým místem" není definice, je to vlastně kruhová definice, definujete dva pojmy navzájem. Pohrůžka žádostí o zablokování měla jen zastavit vaše zběsilé změny, protože se vůbec neohlížíte na tuto diskusi. --Eldron 3. 4. 2009, 23:36 (UTC)

Předně tato diskuze začala až po provedení většiny změn. A potom jsme slovník, definici řadové číslovky si každý dohledá, tudíž definice jakou jsem navrhl je v pořádku. Vy máte dvě stejné definice, jedna pracuje s tímto pojmem a jedna ne, ale jinak jsou úplně stejné, tudíž pro čtenáře duplicitní a nezajímavé. Kruhová definice to jistě není, protože je zakotvená částí řadová číslovka k šest. Děláte komára z velblouda, resp. z jedné a té samé definice děláte dvě jiné, aniž by tomu tak fakticky bylo. Já jsem Vaši definici jenom rozvedl. Mimochodem to není moje definice, ale definice ze slova druhý, kterou předemnou zadal Honza Záruba, a já myslím, že zvolil definici nejlepší možnou. Stejnou používají třeba na en, pl, tedy žádný výmysl, ale osvědčená definice. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 23:47 (UTC)

Pane kolego, v pořadí zcela na konci za předposledním není definice!!! Prolém je ve slově předposlední. Nemůžete říci, že poslední je za předposledním, poněvadž slovo předposlední vzniklo od slova poslední předponou před-. Jestliže chcete definovat slovo poslední, nemůžete jej definovat tím samým slovem nebo slovem na něm přímo závislým, což je přesně tento případ. Proto revertuji. Doufám, že již chápete. --Eldron 3. 4. 2009, 23:43 (UTC)

Definice je "v pozadí zcela na konci", "na předposledním místě" je jen informace navíc. Jak vznikají slova je naprosto irelevantní, důležitá je pouze skutečnost (existují i filozofické směry, které tvrdí opak, že člověk poznává svět slovy, které zná, ale obecná pravda to není). Opakuji, že jsem nedefinoval předposledním, ale "v pořadí na konci". Prosím, nedělejte zmatky. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 23:47 (UTC)

Je to nesmysl, to je jako "trojúhelník je obrazec, který se nazývá trojúhelník". Použil-li byste v pořadí zcela na konci, za předposledním, tedy s čárkou, bylo by to o něčem jiném. Takto je za předposledním neoddělitelnou součástí definice, nikoliv jen méně podstatným doplněním. Definovat můžete výhradně předem známými pojmy. --Eldron 3. 4. 2009, 23:56 (UTC)

Já už jsem tam tu čárku dodal, pro jistotu, ale i bez ní se čtenář dozví, že poslední je "v pořadí zcela na konci", stejně jako je to definované v jiných slovnících. Předem známý pojem je i předposlední, protože to nezávisí, jak vznikl etymologicky, ale kdy si ho čtenář přečetl. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 00:00 (UTC)

V tomto nemáte pravdu, nezáleží na tom, kdy si ho přečetl, ale právě na etymologii. Ve wikt může čtenář klikat na neznámé pojmy tak dloho, až se prokliká ke známým (pokud tyto existují, ale to už je jiný problém:-D). Chcete snad říci, že když napíšu za sebe definici integrálu a definici funkce, tak porozumím nejprve integrálu? Bez znalosti pojmu funkce nemohu definovat pojem integrál. Kdyby uživatel klikl na předposlední, dozvěděl by se něco jako "bezprostředně předcházející poslednímu". Takže by měl dva prvky, u nichž zná pořadů. Naopak ale neví, jestli jsou na konci a podobně. S čárkou je to již v pořádku. Problém nastává u ostatních řadových číslovek. čtvrtý je definován jako v pořadí za pátým a před sedmým místem, co je ale pátý a sedmý? Ty jsou definovány také svým předchůdcem a následníkem. Tedy pátý je definován šestým a šestý pátým. Znáte tedy vztah mezi nimi, nikoliv vztah k jejich okolí mimo řadu řadových číslovek. Proto je nemůžete definovat primárně jejich okolím. Informace řadová číslovka k základní šest je spíše etymologického charakteru než sémantického, proto taktéž není dostatečnou definicí. --Eldron 4. 4. 2009, 00:13 (UTC)

Ano, máte pravdu za předpokladu, že by bylo definicí "za předposledním", což ale není, zde je definicí "v pořadí na konci" a "za předposledním" je jen přídavná informace navíc, odkaz na další slovo, nikoliv definice.

Váš příklad s integrálem kulhá: zde se uživatel táže: "Co znamená slovo poslední?" Je mu odpovězeno: "V pořadí na konci." Uživatel odchází spokojen. Další se ptá: "Co znamená slovo předposlední?" Je mu odpovězeno: "V pořadí před posledním." Podívá se na "poslední" a je mu odpovězeno "V pořadí na konci." Tedy žádný problém. Integrál je složitostí tak vzdálen tomuto příkladu, že kdyby to mělo takto fungovat, museli bychom mít minimálně šestkrát větší hlavu (můj hrubý odhad :-) ).

Čtvrtý: v pořadí za pátým a před sedmým místem a řadová číslovka ke čtyři. Tedy zase ta samá situace - definujeme, že jde o řadovou číslovku k 4, tedy jinými slovy "v pořadí na čtvrtém místě" a k tomu dodáváme pomocnou informaci, která situaci dokreslí, že je číslovka čtvrtý mezi třetím a pátým. Je to jednoduché a výstižné a nikde se to necyklí, protože to upevňuje právě ta 4. Tedy nedefinuji je okolím, ale okolí pouze dokresluje základní dfinici "řadová číslovka k základní číslovce 4". Tato definice je dostatečná a čtenář si dohledá co znamenají spojení "řadová číslovka", "základní číslovka" a slovo čtyři. Rozhodně nejde o etymologii ale o prostou definici. Etymologie by zněla: číslovka čtvrt + koncovký -ý nebo nějak podobně. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 00:25 (UTC)

Mimochodem, podívejte se na definice základních číslovek, tam máme velké rezervy, ne tady. Např. čtyři je definováno "označuje počet 4", což je naprosto hrozné. U pět je to lepší (přirozené číslo následující po čísle čtyři; zapisuje se arabskou číslicí 5), ale neukotvené, tedy tam je ten problém, který Vy vidíte v řadových, kde není. Takže zkuste zapracovat právě na vhodnější definici těch základních, ale pochybuji, že najdete nějakou lepší, než je ta v hesle pět. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 00:52 (UTC)

Proč se nepřihlásíte Nadore? Vy se snad za svůj účet na wp stydíte? Dyť si můžete zvolit jiné jméno. Editovat pod IP adresou je hrozně nepraktické a trochu sobecké k jiným uživatelům.--Juan de Vojníkov 4. 4. 2009, 16:31 (UTC)

Je to jednoduché, protože nejsem Nador, a protože s registrací na Wikipedii mám velice negativní zkušenosti, které bych nechtěl zažít znovu. Řekl jsem to už každému, kdo mě kdy oslovil s tímto podezřením a s touto výzvou, a říkám to i Vám s nadějí, že přestanete přenášet problémy s uživatelem Nador z projektu na projekt. Vytváříte tím negativní atmosféru nejen mě, ale všeobecně. Nador už není dlouhou dobu aktivní a už dlouhou dobu neudělal nic, pro co by měl zůstat nenáviděn, proto Vás vyzývám, abyste na něj, stejně jako ostatní, už pro jednou zapomněl. Tyhle strašáky z minulosti nikomu nepomohou, ani projektu, ani nám. A pokud jde o ostudu, nejvíce mě zostuzují právě takovéto zbytečné a neopodstatněné útoky. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 16:38 (UTC)

Tak nám nezbývá, než doufat, že tuto IP adresu budete používat sám.--Juan de Vojníkov 5. 4. 2009, 12:24 (UTC)

Tuto adresu doposud využívám jen já. 62.24.89.211 5. 4. 2009, 12:37 (UTC)

Jste docela aktivní uživatel. Chci se zeptat, jestli by jste byl ochoten uvolňovat svoje přízpěvky pod dvojí licencí, tedy gfdl a cc-by-sa 3.0?--Juan de Vojníkov 5. 4. 2009, 12:24 (UTC)

To ovšem můžete udělat jen a pouze v případě, že z té IP adresy editujete pouze vy. Všiml jsem si, že používáte ještě jednu.--Juan de Vojníkov 5. 4. 2009, 12:29 (UTC)

S tímto nemám nejmenší problém, obě licence jsou mi stejně sympatické, takže beze všeho, tedy toto mé vyjádření berte jako povolení k nakládání s mými příspěvky podle cc-by-sa 3.0 (jestli už je schváleno české znění, tak podle něj, jestli ne, tak prozatím podle nepřeloženého znění).

Z této IP adresy až doposud přispívám jen já, kdyby se stalo, že se objeví na této adrese příspěvek, který není můj (např. mi změní adresu a tuto přidělí někomu jinému), napíšu to pravděpodobně na tuto stránkur. 62.24.89.211 5. 4. 2009, 12:36 (UTC)

To půjde těžko kolego. Není to jen pro mě ale pro všechny. Chtělo by to asociovat všechy IP adresy, které jste používal a někde to otevřeně deklarovat. Tady se to ztratí jak jehla v kupce sena.--Juan de Vojníkov 6. 4. 2009, 15:58 (UTC)

Deklarace viz zde. Palu 6. 4. 2009, 18:52 (UTC)