Nejstarší doložený název původně (od konce 10. století) hradiště a sídla Přemyslovců, od 11.–12. století sídelního hradu Přemyslovců je z roku 1073 (castrum Gradec)[1], z čehož během 12. století vzniklo německé Grätz[1] (k roku 1259 doloženo jako Gretz, 1352 Grecz).[1] V češtině se díky hláskové změně g v h v první polovině 13. století vyvinulo v Hradec[1] (staročeské hradec znamenalo „menší nebo vedlejší hrad“).[1] Poté, co se již hrazené královské město stalo roku 1373 věnným městem českých královen, byl ke jménu připojován neshodný přívlastek Králové[1], což je genitiv singuláru substantiva králová („manželka krále, královna vdova“)[1], latinsky Reginae (Hradecz regine, 1373)[1], německy Königin (der Stat Khunigin Gract, 1557).[1] Německá podoba se nakonec zkrátila na Königgrätz (Khuniggräcz, 1568)[1], což je někdy mylně chápáno jako „králův hradec“ (německé König znamená „král“).[1]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Hradec Králové | Hradce Králové |
genitiv | Hradce Králové | Hradců Králové |
dativ | Hradci Králové | Hradcům Králové |
akuzativ | Hradec Králové | Hradce Králové |
vokativ | Hradci Králové | Hradce Králové |
lokál | Hradci Králové | Hradcích Králové |
instrumentál | Hradcem Králové | Hradci Králové |