Uživatel:Auvajs/Jazyky

Přehled jazyků dle publikace GENZOR, Jozef. Jazyky světa: historie a současnost. 1. vydání. V Brně: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-061-5. Pozn: tato publikace (prý) obsahuje necelé 2 000 jazyků a má se (údajně) jednat o „nejucelenější publikaci z oblasti lingvistické antropologie na českém trhu“.

Tato jazyková rodina je v současné době největší a nejrozšířenější, jazyky do ní spadajícími hovoří asi 45% lidstva.

Nejstarší doložená indoevropská větev. Těmito jazyky se hovořilo ve starověku (v 2. a 1. tisíciletí před naším letopočtem) v Malé Asii (v dnešním Turecku a severní Sýrii). Některé se psaly klínovým písmem, jiné různými abecedami

1. chetitština
2. palajština
3. luvijština
4. hieroglyfická luvijština
5. lýdština
6. lykijština A
7. lykijština B (milijština)
8. pravděpodobně kárština

Tocharsky se mluvilo v severním čínském Turkestánu ve druhé polovině 1. století našeho letopočtu.

Tyto jazyky netvoří zvláštní větev; jedná se o pomocný název pro jazyky (většinou) bez literární tradice, které jsou slabě doloženy (někdy je dokonce známo jen několik nápisů, popř. několik desítek slov). Rozlišují se jazyky z různých oblastí (areálů), přičemž ty se prolínají a některé jazyky spadají do více areálů. Někdy je zařazení pod indoevropské jazyky sporné, nejisté.

1. oblast Černého moře:
   1. několik skytských (íránských) jazyků
2. balkánský areál / paleobalkánské jazyky:
   1. thráčtina
   2. dáčtina
   3. fryžština
   4. pelasgiština
   5. ilyrština
3. apeninský areál
   1. sikanština
   2. sardinština
   3. severní pikénština
   4. jižní pikénština
   5. sikulština
   6. faliština
   7. venetština
   8. mesapština
   9. leponština
   10. rétština
   11. keltské jazyky
4. keltiberský areál
   1. jazyk Keltů
5. Malá Asie
   1. mysijština
   2. sidetština
   3. pisidština
   4. lykaonština

Rozlišuje se staré, střední a nové období.

1. staré období
   1. sanskrt (klasický sanskrt)
2. střední indoárijské jazyky (prákrty)
   1. pálí
   2. hybridní sanskrt
   3. apabhranša
3. nové indoevropské jazyky
   1. hindština
   2. urdština
   3. bengálština
   4. paňdžábština
   5. maráthština
   6. kónkánština
   7. gudžarátština
   8. uríjština
   9. ásámština
   10. maithilština
   11. sindhština
   12. nepálština
   13. sinhálština
   14. maledivština (divehi)
   15. ásámština
   16. bihárské dialekty:
       • bhódžpurština
       • magadhština
   17. radžastánské dialekty
   18. paharské dialekty
   19. romština

Pozn: Těmto jazykům Genzor věnuje velmi malý prostor a uvádí jen níže zmíněné jazyky, tuto sekci tedy není možné považovat za uspokojivě zpracovanou.

1. západní (západodarské, káfirské) jazyky
   1. káfirština (núristánština)
2. centrální
3. východní
   1. kašmírština
   2. pašajština

1. starého období (staroíránské)
   1. staroperština
   2. avestština (avesta)
   3. médština
   4. sacké (šacké) nebo skytské jazyky (a dialekty)
      • chótánský (chótánosacký) jazyk
2. středoíránské jazyky
   1. středoperština
   2. parthština
   3. sogdština
   4. chórezmština
   5. sačtina
   6. baktrijština
3. novoíránské (současné) jazyky
   Těmito jazyky mluví v současné době přes 185 milionů lidí na většině území Íránu, Afghanistánu, Tádžikistánu a v částech Uzbekistánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Turestech, Sýrie, Iráku a Pákistánu.
   1. západní skupina
      1. severozápadní jazyky
         1. kurdština
         2. guranština
         3. zázá
         4. talyština
         5. gílačtina
         6. mazándaránština
         7. semnánština
         8. balúčština
         9. paráčtina
         10. ormurština
         11. další jazyky a dialekty centrální částí Íránu
      2. jihozápadní jazyky
         1. perština
         2. daríjština
         3. tádžiština
            • hazárština (hazáragí)
         4. tátština
         5. větina jazyků a dialektů Fársu
         6. lurština a lurské dialekty
         7. kumzárský dialekt
   2. východní skupina
      1. severovýchodní jazyky
         1. osetština
         2. jagnóbština
      2. jihovýchodní jazyky
         1. paštština
         2. pamírština
         3. mundžánština
         4. šugnánsko-rušánská jazyková skupina
            1. šugnánština
            2. rušánština
            3. chúfština
            4. bartangština
            5. róšorvština
            6. sarykólština
         5. vachánština
         6. jazgulamština
         7. iškašimština

1. staroarménština (grabar) – cca do začátku 19. stol.
2. (současná) arménština

1. starořečtina (koiné); členění dialektů:
   • ionsko-attická skupina
     • atičtina
     • ionština
   • arkádsko-kyperská skupina
     • arkádština
     • kyperština
     • (pravděpodobně) pamfylština
   • aiolská skupina
     • tesálština
     • boiótština
   • západořecká (dórská) skupina
     • severozápadní dialekty
     • dórská nářečí
2. byzantská řečtina
   • kathareusa (archaizující spisovný jazyk)
   • dimotiki (hovorový jazyk založený na lidové řečtině)
3. novořečtina (dimotiki)

Dva hlavní dialekty:

• toskický (jižní, toskičtina)
• gegský (severní, gegština)

Mimo etnolingvistickou oblast Albánie, Kosova, Makedonie dvě další varianty:

• arvanitika (užívaná potomky dávných migrantů v Řecku)
• arbereština (užívaná potomky dávných migrantů v Itálii)

1. litevština
2. lotyština
3. latgalština
4. pruština (vymřelá)
5. další vymřelé dialekty
   • jatvjažský
   • kuršský
   • několik baltských dialektů na území horního Podněpří (a ještě východněji)

1. západní
   1. lužická podskupina
      1. dolnolužická srbština
      2. hornolužická srbština
   2. lechická podskupina
      1. polština
      2. kašubština
      3. slezština (někdy považována jen za dialekt polštiny)
      4. (vymřelá) pomořanština
      5. (vymřelá) severní slovinština
      6. (vymřelá) polabština
   3. česko-slovenská podskupina
      1. čeština
      2. slovenština
2. východní
   1. ruština
   2. běloruština
   3. ukrajinština
   4. rusínština
      • karpatská rusínština
      • panonská rusínština
3. jižní
   1. východní
      1. bulharština
      2. makedonština
   2. srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský jazykový komplex
      1. srbština
      2. chorvatština
      3. bosenština
      4. černohorština
      5. slovinština
      6. dříve srbochorvatština
      7. (původně též) staroslověnština
      8. církevní slovanština (nová stadia staroslověnštiny ovlivněná živým jazykem slovanských národů)

Severozápadní Afrika, Blízký východ, Perský záliv. Přes 450 mil lidí.

Dnes vymřelé jazyky.

1. akkadština (cca 2500 př. n. l. až přelom letopočtů)
   1. asyrština
   2. babylonština
      1. starobabylonština
      2. pozdní babylonština

1. ivrit
2. aramejština

vymřelé jazyky:

1. eblaitský jazyl
2. amoritština
3. ugaritský jazyk
4. starokanaanský jazyk
5. fénicko-punský jazyk
6. starohebrejský (kanaanský) jazyk
7. staroaramejská nářečí

1. arabština
   • klasická
   • velké množství nářečí, často vzájemně nesrozumitelných
2. maltština

1. starý jazyk jižní Arábie (vymřelý); nářečí:
   • sabejština (sabejské nářečí)
   • minejština (minejské nářečí)
   • katabánština (katabánské nářečí)
   • hadramautské
2. mahrí
3. šahrí
4. harsúsi
5. bathari
6. sokotrí

1. ge'ez (etiopština) - jako hovorový zaniklý
2. tigriňa
3. tigrejština (hasa)

1. amharština
2. harari
3. argobbština
4. gafatština (vymřelá)

1. • stará egyptština
   • střední egyptština
   • nová egyptština
   • démotická egyptština
   • koptština

1. jazyk oázy Síwa
2. audžila
3. sokna
4. fodžaha
5. gadames

1. ghat
2. ahnet
3. tamahak (tamašek)
4. air
5. kel geres
6. taullemmet
7. kel arokas
8. taneslemt
9. zanagat
10. tašelhita
11. tamazight
12. tašawit
13. zenatija
14. mzab
15. wargla
16. kabylština (taqbajlit)
17. tarifit

1. bedauije (bedža)

1. hadia-libide
2. kambata
3. sidamo
4. darasa
5. burdži
6. saho-afar
7. somálština
8. baiso
9. rendile
10. oromo (galla)
11. arbore
12. geleba
13. konso
14. gidole
15. warazi
16. mogogodo

1. bilin (bilen)
2. khamta
3. awngi
4. kemani
5. quara (vymřelý)

1. iraqw
2. asa
3. mgomwia

1. podskupina gonga
2. dizoidní jazyky
3. mao
4. gimira
5. ometo (rozsáhlé seskupení jazyků a dialektů):
   1. wolaitta
   2. dorze
   3. gamo
   4. gofa
   5. basketto
   6. male
   7. zayse
   8. koyra
   9. čara
6. yemsa

1. hamar
2. dime
3. arijské jazyky

Asi 150 jazyků.

1. hauština (hausa)
2. gwandara
3. ngizim
4. bedde
5. afawa
6. gezawa
7. karekare
8. kanakuru
9. angas
10. sura

1. fyer
2. bokkos
3. ša

1. logone
2. buduma
3. afade

1. musgu (musgum)

1. masa
2. baňa
3. kulung

1. somrai
2. gaberi
3. sokoro
4. modgel
5. tuburi

O zařazení následujících 3 skupin mezi afroasijské jazyky jsou pochybnosti.

1. tera
2. hona
3. bata
4. margi
5. búra
6. laamang
7. mandara (wandala)
8. sukur

1. daba
2. hina
3. gauar
4. matakam
5. mofu
6. gisiga

1. gidder