Tato stránka obsahuje poznámky k tvorbě definic. Řadu definic lze vytvářet jakoby podle šablony. Když jeden užívá šablonu, zajišťuje konzistenci. Ne, že by konzistence definic byla naléhavě důležitá, ale špatná věc to není.
Taková adjektiva se v českém Wikislovníku definují šablonou "související s X". Alternativa by byla "vztahující se k X". Jedná se o koncovky -ový, -ní apod.
Např. "zmodrat" lze definovat jako "stát se modrým", čili "stát se X" pro bázové X. Slovníky někdy obsahují další formulaci a není jasné, že je to potřeba, včetně "nabýt Xého zbarvení" a "nabýt Xého zabarvení". Není jasné, jaký je kontrast mezi zbarvení a zabarvením, ale já jistý vidím. Jeden by mohl též psát "nabýt modré barvy". Viz též zčervenat.
Užívám šablonu "bytí Xým". České slovníky obvykle užívají něco jako "vlastnost toho, co je X", na čemž mi však vadí, že v této frázi není jasné, že ona vlastnost je ono X". Dále by tam často mělo být "kdo nebo co je", protože nositelné vlastnosti mohou být osobní i neosobní.
K vlastnostním slovům ("-ost") často existuje význam "něco, co je Xé". Slovníky někdy uvádí, o jakou třídu entit se jedná, např. "Xý čin".
Užívám šablonu "kdo X". Alternativou by bylo "ten, kdo X", ale to slovníky obvykle nedělají a je to nejspíš zbytečné. Někdy nalezneme definici "člověk, který X", ale to je příliš úzké, neboť konatelská jména se vztahují na všechny osoby, např. Marťany nebo bájné nelidské (mimolidské?) postavy z řeckých bájí. Příklady hesel jsou učitel (-tel), řidič (-č), ale i zlosyn.
Je otázka, zda u chemických prvků uvádět atomové číslo, jež prvek jednoznačně identifikuje. Co si pamatuji, anglický Wikilovník atomová čísla uvádí. Z logického hlediska je pro účel jednoznačné definice atomové číslo vyčerpávající a ostatní údaje zbytné, nicméně jistě nechceme definici např. zlata omezit na "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím".