Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2009-1

Ve Wiktionnaire (francouzský wikislovník) màme kategorie 'kvalitní clanek' a rád oznamím, ze nejexportovanejsi ceské slovo, robot dostal vyznamení. Jsem u toho byl aktivní, mnoho jsem si naucil diky Jiriho Rejzka (Cesky etymologický slovník), objevil jsem vyznam, který byl importovan pres nemcinou Robot ("robota") uz ve XIX století. --Diligent 3. 1. 2009, 18:29 (UTC)

Věnujte prosím pozornost diskusi ke správnému pojmenování hesel pojednávajících o příslovích. Děkuji. --Pajast 6. 1. 2009, 15:36 (UTC)

je rozdíl mezi temi slovami? na Netu najdu oba. --Diligent 14. 1. 2009, 18:31 (UTC)

Založil jsem příslušná hesla, snad to bude zřejmé. Panský je výraz z minulosti, týká se vysoké šlechty (panstva). Pánský se týká pánů a mužů. Je potřeba uvědomit si ještě rozdíl mezi slovy pánský a mužský, jejichž významy se částečně překrývají. Pánský často používáme o věcech, které používají muži (páni). Neříkáme tedy obvykle mužské oblečení, ale pánské oblečení. Podobný rozdíl je mezi slovy dámský a ženský. --Pajast 14. 1. 2009, 19:21 (UTC)

Moc dekuji - zalozim podle toho francouzka hesla --Diligent 15. 1. 2009, 02:12 (UTC)

Možná jste už taky zaznamenali, že Ústav pro jazyk český zprovoznil svoji jazykovou příručku, ve které lze vyhledávat jednotlivá slova (mimochodem, mají tam velmi podobné tabulky skloňování jako my tady). Napadlo mě, že by bylo možné pomocí vhodné šablony odkazovat z jednotlivých hesel Wikislovníku do této příručky, pokud s tím budete souhlasit. Na jednotlivá slova se odkazuje http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hledaný výraz. --Pajast 19. 1. 2009, 14:14 (UTC)

Nabízí se otázka, proč do této příručky odkazovat, když poskytuje tutéž informaci, co Wikislovník? Napadá mě snad jediné využití, a to je používat příručku jako referenci pro nezjevné informace. --Reaperman 19. 1. 2009, 14:30 (UTC)

Podle mě není problém používat příručku jako referenci pro jakékoliv informace, a to jednoduchou šablonou ve spodu článku s jednoduchým textem, např. "Viz také heslo ... na příručce ÚJČ". Nikomu to neublíží a dobře ozdrojovaných článků není na wiki nikdy dost. A je to jednodušší, než vpisovat pokaždé text ručně. 85.132.158.238 8. 2. 2009, 22:52 (UTC)

Založena šablona {{ÚJČ}}. 62.24.89.211 16. 3. 2009, 23:44 (UTC)

Honza Záruba otevřel diskusi o tom, že by se v mezinárodní transkripci (IPA) v češtině mělo požívat místo . Má to své opodstatnění, na druhou stranu se domnívám, že použitelné jsou oba dva znaky a považuji případnou změnu za zbytečnou. Pokud by se k ní však přistoupilo, nemám problém se přizpůsobit. Všiml jsem si, že otevřenější ɔ už bylo v několika heslech použito (např. dovedný, trotl). Proto apeluji na to, abychom se nějak shodli. Nebylo by dobré používat nejednotnou transkripci a psát to tak, jak se komu zrovna líbí. Považuji to za mnohem větší nedostatek než to, že současně používaný systém přepisu samohlásek je poněkud asymetrický. Problematika je vysvětlena např. zde: w:České samohlásky.

Nemám zkušenost s programováním robotů. Proto se ptám: bylo by složité udělat náhradu o > ɔ v přepisu výslovnosti, a to jen v heslech pod nadpisem čeština?

Chtěl jsem zároveň poprosit všechny, aby používali stávající přepis, jak jsme zde zvyklí, do té doby, než se shodneme na případné změně. --Pajast 26. 1. 2009, 10:54 (UTC)

Nebylo. Bota tu mám, sám tu změnu provedu během dne, pokud se tu neobjeví námitky během následujících týdnů. Honza Záruba 28. 1. 2009, 09:34 (UTC)

OK, v tom případě je třeba zajistit následující:

• vyměnit znak v přepisu výslovnosti označeného šablonami IPA a IPA2, a to pouze pod nadpisem čeština; jiné jazyky nesmí zasáhnout;
• upozornit všechny aktivní přispěvatele;
• upravit tabulku;
• dohlédnout aspoň zpočátku na to, že při tvorbě nových hesel je používán jednotný přepis.

Pokud ještě někoho napadne něco, na co jsem zapomněl, tak to sem prosím připište. --Pajast 28. 1. 2009, 09:54 (UTC)

Upozorňuji na novou službu, kterou editorům poskytuje Wikimedia ČR: odborné konzultace v právních otázkách týkajících se obecně projektů i konkrétních zveřejňovaných materiálů. Podrobnosti na stránce wmcz:Právo. (Diskutujte tamtéž, prosím.) --Egg 28. 1. 2009, 21:58 (UTC)

Rád bych zde vyvolal diskusi nad obsahem šablon vzorů. Zamýšlel jsem se nad tím již delší dobu, byv si při tom jist, že jistě budou kolize, ale byl jsem líný je hledat.

Nyní mi jedna přišla pod ruku: {{Vzor mladší}} versus {{Vzor jarní}}. Liší se momentálně přítomností stupňování.

A to je to, co bych rád prodiskutoval: Je vhodné, aby šablony vzorů obsahovaly všechny možné tabulky operací s daným slovem, a to i přesto, že jsou nepoužitelné?

Podívejme se na jarní vs. mladší: Osobně si myslím, že by i u mladší měla být komparace, protože je to komparační tvar. Pak nám ovšem vznikne totožná šablona k jarní.

Na druhé straně, kdyby jarní měla pouze flexi a komparace se dávala do hesla zvlášť, vyřešilo by to i případy adjektiv, která jsou ze své definice již superlativy, ač mají tvar pozitiva, např. "ideální" - to nelze stupňovat. Nebo naopak někde neexistuje pozitiv se stejným základem, případně vůbec, např. u "(nej)větší" či "(nej)horší".

Osobně se domnívám, že přílišné svazování všech dílčích tabulek do jedné šablony vzoru není úplně ideální postup, neboť jeho důsledkem je/bude přehršel šablon s 90 % totožného obsahu lišících se např. jen v jediném tvaru, přičemž to by bylo snadno řešitelné právě atomizací jednotlivých tabulek.

Myslím, že by bylo vhodné se nad tímto problémem zamyslet více do hloubky a pokusit se najít takové řešení, které by eliminovalo co nejvíce nevýhod.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 9. 2. 2009, 13:37 (UTC)

K autorství šablony Vzor mladší se přiznávám. Vytvořil jsem ji právě proto, že jsem se domníval, že tabulka komparace není v heslech k superlativům a komparativům nutná, u pozitivu dle mého názoru stačí. Na druhou stranu nemám problém, pokud tam tu tabulku budete chtít. V tom případě šablona Vzor mladší postrádá smysl a může se klidně smazat, nahradí ji Vzor jarní.

Pokud jde o stávající stav, osobně s ním problém nemám a jsem už zvyklý používat ohýbací šablony způsobem, který zde byl v minulosti nastaven. Nechal bych to klidně tak, jak to je. Naopak velmi oceňuji, že jedním zadáním se mi substituují všechny tvary. Pokud jsou někde nepravidelnosti, lze je ručně opravit následnou editací (minimum případů). Pokud však navrhnete jiné funkční řešení, nemám s tím problém, abychom to předělali. --Pajast 9. 2. 2009, 13:58 (UTC)

Objevily se pokusy o zpochybnění pravidla ověřitelnosti, které se snažíme ve wikiprojektech uplatňovat a které považuji za zásadní. Vzhledem k tomu, že v nápovědě nemáme (nebo jsem to aspoň nikde nenašel) zatím sepsané doporučení, jak toto pravidlo uplatňovat ve Wikislovníku, pokusil jsem sestavit prvotní návrh takového doporučení. Vzhledem k tomu, že se zatím jedná jen o pár mých prvních nápadů, prosím všechny, kteří mají zájem, aby své postřehy, nápady a připomínky napsali do diskuse. Návrh najdete: Uživatel:Pajast/Ověřitelnost (bude přejmenováno, až se shodneme na výsledné podobě). Děkuji za Vaše názory. --Pajast 10. 2. 2009, 12:35 (UTC)

nejsem specialista ale stranka indikuje zájmeno - podle mne je to spis neurcite adjektivum

1. • názvů některých zvířat
   • seznámit s některými zajímavými údaji

Tvorim francouszkou stranku, pokud nekdo, po overeni, muze mi tam nechat vzkaz, bych byl rad. --Diligent 12. 2. 2009, 08:12 (UTC) Ps, je to synonymum s nějaký?

České mluvnice řadí slova některý a nějaký mezi neurčitá zájmena, která se skloňují jako adjektiva (podle vzoru mladý). Pro určení slovního druhu totiž není důležitá jejich morfologická podoba, ale funkce ve větě. Významy obou slov se částečně kryjí, za synonyma je tedy považovat můžeme. --Pajast 12. 2. 2009, 08:45 (UTC)

dekuji - opravil jsem to. pripada mi to divne protoze se to nepouziva misto jmena (jako zajmeno), ale holt, musim souhlasit. --Diligent 12. 2. 2009, 13:57 (UTC)

Muze nekdo pridat plural sklonovani tohoto slova? (nemam diakritiku : ty / tech / temi / etc.) --Diligent 17. 2. 2009, 11:52 (UTC)

Skloňování plurálu je k dispozici na stránkách ti (pro rod mužský životný) a ty (pro rod mužský neživotný). --Reaperman 17. 2. 2009, 13:49 (UTC)

Proto je v heslech vložena tabulka s přehledem ukazovacích zájmen (analogicky též u osobních zájmen). --Pajast 17. 2. 2009, 14:25 (UTC)

Hledáme spolupracovníky, kteří by se chtěli aktivně podílet na projektu Vědecká a odborná fotografii. O co se jedná? Jedná se o získávání vědeckých a odborných fotografií a jiných souborů s patřičnými informačními daty pro projekty WMF. Hledají se fotografové, marketingoví poradci, lidé z oblasti vědy a výzkumu a další co by měli chuť pomoc. Více informací na Metě.--Juan de Vojníkov 22. 2. 2009, 20:11 (UTC)

Postřeboval bych v tomto hesle: escribir, změniť časování. Jak na to?--Juan de Vojníkov 2. 3. 2009, 10:32 (UTC)

Ohýbací šablony se do hesel vkládají substitucí. (Již provedeno.) Nyní už můžeš opravit chybné tvary. O používání ohýbacích šablon je podrobně pojednáno v nápovědě. --Pajast 2. 3. 2009, 10:43 (UTC)

Dík. Nápovědy zásadně nečtu. Radši si nechá poradit od profesionála:-)--Juan de Vojníkov 2. 3. 2009, 10:46 (UTC)

A já bych zase chtěl poprosit o radu Tebe. K šablonám {{Sloveso (es) -ar}}, {{Sloveso (es) -er}} a {{Sloveso (es) -ir}} je vhodné doplnit jako nápovědu správnou syntaxi (jako třeba zde: {{Vzor minout}}). K tomu by byl potřeba ke každé nějaký příklad. Mohl bys nějaké navrhnout? Předpokládám, že parametrem šablony bude kmen slovesa bez -ar/-er/-ir. Díky. --Pajast 2. 3. 2009, 10:56 (UTC)

Nerozumím. Příklady mohou být hablar, comer, vivir.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2009, 11:02 (UTC)

Díky. To mi stačí. Já to udělám. --Pajast 2. 3. 2009, 11:51 (UTC)

Jak dělat u cizích slov odkazy na wikipedii. Lépe odkazovat české ekvivalenty, nebo podle jazyka odkazovat na patřičná hesla v cizojazyčných mutacích?--Juan de Vojníkov 3. 3. 2009, 09:44 (UTC)

Mám pocit, že tohle jsme tu asi ještě neřešili. V kategorii Šablony:Sesterské projekty vhodná šablona není. Můj názor je ten, že z cizojazyčného hesla by mělo odkázat do cizojazyčné Wikipedie, aspoň tak jsem to viděl v anglickém Wikislovníku. Přijde mi to rozumné. (I když je tu pár hesel, která odkazují na český ekvivalent, např. גפן – netvrdím, že to tak je špatně, je to věc nějaké dohody; tohle heslo by ale zrovna zasloužilo celkovou úpravu.) Musela by se však za tím účelem buď upravit stávající šablona {{Wikipedie}} (asi lepší řešení), nebo vytvořit nová. --Pajast 3. 3. 2009, 10:55 (UTC)

Já bych odkazoval buď na český ekvivalent, nebo vůbec nikam (a odkazoval jen u českých hesel do českých projektů). Pro českého čtenáře je odkaz na jinojazyčnou wikipedii zbytečný a nesrozumitelný (a příp. si ho dohledá zkrz iwiki na wikipedii). 86.49.11.246 3. 3. 2009, 11:25 (UTC)

V tom případě radši nikam. Stačí odkaz z českého hesla. Také nepovavažuju odkazování z cizojazyčného hesla za nutné. Pokud už se odkaz udělá, předpokládám, že případný čtenář by si mohl eventuelně počíst i v cizím jazyce. Nepovažoval bych to tedy za nesrozumitelné. --Pajast 3. 3. 2009, 11:50 (UTC)

To jsem si neuvědomil a jistě máte pravdu, ale podle mě je odkaz z české alternativy dostatečný. Jestli se ale shodne víc lidí, že chtějí i jinojazyčný odkaz, tak nakonec proč ne. V takovém případě ale dobře označte, že jde o odkaz na jinojazyčnou verzi projektu. 86.49.11.246 3. 3. 2009, 14:05 (UTC)

Tak to je zcela nepochybná podmínka. --Pajast 3. 3. 2009, 14:22 (UTC)

Našel jsem tohle, třeba se to bude hodit, vypadá to celkem dobře a možná bychom to mohli převzít. 85.132.158.238 29. 3. 2009, 18:18 (UTC)

Prosím, mohl by někdo zkušený v programování opravit šablonu {{Jazyková kategorie 2}} tak, aby fungovala (např. Kategorie:Kašubština)? Díky moc. 86.49.11.246 3. 3. 2009, 11:28 (UTC)

Zkusil jsem to znovu opravit, pročetl jsem tucty jiných šablon na různých wiki a pořád nic. Opravdu mi nemůžete nikdo pomoct? 86.49.11.246 4. 3. 2009, 20:57 (UTC)

Tak je to vyřešeno, jen by bylo ještě potřeba kvůli estetice změnit externí šablony za interní (jestli existují). 86.49.11.246 5. 3. 2009, 20:27 (UTC)

Vyřešeno. 62.24.89.211 16. 3. 2009, 23:49 (UTC)

Vyskytly se tu tyhle dvě kategorie, já jsem nejprve vše přesunul do jedné, pak do druhé, pak zas zpátky a pak mě napadlo, že si nechám nejdříve tady poradit, než to přesunu :-D ... Jsem z toho nějaký zmatený, nevím jak je to lepší, tak doporučte jak to mám udělat, díky. 86.49.11.246 5. 3. 2009, 13:35 (UTC)

Doporučuji obrátit se na Dannyho B., který se zde kategoriím systematicky věnuje. --Pajast 10. 3. 2009, 10:34 (UTC)

Nevím jak moc mi bude Danny B. nápomocen, ale zkusím se na něj obrátit. 86.49.11.246 10. 3. 2009, 10:58 (UTC)

No já děkuji kolegovi Pajastovi za doporučení, ale bohužel vás musím poněkud zklamat - systematicky se věnuji pouze kategorizaci ostatních jmenných prostorů kromě hlavního - tedy technické věci, což je mé hlavní zaměření na projektech Wikimedia. Kategorizace hlavního jmenného prostoru je věc spíše obsahová, pročež tu babu pošlu dál... ;-) Na Wikipediii se kategorizací intenzivně zabývá Beren, zkuste požádat o radu jej. Díky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 14. 3. 2009, 09:51 (UTC)

Doporučuju použít vlastní intuici. On na tom svět nestojí. ;) Honza Záruba 14. 3. 2009, 11:08 (UTC)

Anglický Wikislovník používá ve jménech podobných kategorií množné číslo, včetně en:Category:Buildings, pro kterouž kategorii mají i Francouzi množné číslo: fr:Catégorie:Meubles. Více jazyků lze najít například na en:Category:Animals, kde dále Poláci mají pl:Kategoria:Zwierzęta a Holanďané nl:Categorie:Dieren. Český Wikislovník má cs:Kategorie:Živočichové, jejíž podkategorie jsou pojmenovány v množném: savci, měkkýši, obojživelníci, ad; dále máme Kategorie:Rostliny a Kategorie:Houby. Množné číslo je tedy to konvenční a podle mě doporučeníhodné. Tedy by se Kategorie:Budova měla odstavit a posléze smazat; ostatně její nadkategorie má název Kategorie:Stavby. --Dan Polansky 16. 3. 2009, 20:53 (UTC)

Vyřešeno - Budovy. 85.132.158.238 22. 3. 2009, 21:01 (UTC)

Navrhuji zřídit systém ocenění pro hesla a okamžitě zařadit heslo kocanda do nejlepších hesel. 86.49.11.246 5. 3. 2009, 17:34 (UTC)

Koukám, že si tu píšu jen sám pro sebe. 86.49.11.246 5. 3. 2009, 20:28 (UTC)

Zkuste teda navrhnout nějaký systém oceňování. Na Wikipedii se o tom bouřlivě diskutuje a hlasuje. Tady nás je „pět a půl“, tak nevím, jak by to fungovalo. --Pajast 10. 3. 2009, 10:27 (UTC)

Nejjednodušší by byl asi systém, kdy by se hesla navrhovala a poté se o nich hlasovalo. Editorů je málo, navíc sem dochází nepravidelně, proto by mělo být hlasování delší, alespoň měsíc. Navržena by mohla být pouze hesla o jakémsi minimálním rozsahu, o kterém by se ještě musela vést debata - například by musela mít určité sekce kvalitně vyplněné (etymologii např.), kvalitně ověřené, atd. Navíc by to musela být hesla, která jsou nějak zajímavá - většina hesel mohou být sebekvalitnějí a zajímavá prostě nebudou, v tomto se slovník zásadně liší od encyklopedie. Systém na Wikipedii bohužel neznám, ale pokud je na něm něco dobrého, klidně bych to přejal. 86.49.11.246 10. 3. 2009, 11:14 (UTC)

Mám problém, Wikislovník mi nedovoluje založit slovo, které stejně vypadá, první počáteční písmeno je však velké. Stále mě to háže na slovo s malým počátečním písmenem. Co s tím?--Juan de Vojníkov 10. 3. 2009, 22:12 (UTC)

Kde tě to háže? Mně to nikam neháže. Honza Záruba 10. 3. 2009, 23:20 (UTC)

Např. Iita, Onani - z linku ne, ale z dialogového okna hledat/jít na.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2009, 23:27 (UTC)

Jen po kliknutí na Jít na, pomocí Hledat ne. Honza Záruba 10. 3. 2009, 23:29 (UTC)

Jen po kliknutí Jít na.--Juan de Vojníkov 11. 3. 2009, 00:30 (UTC)

Tak to dělejte tak, aby vás to neházelo a je po problému :-) 86.49.11.246 11. 3. 2009, 09:21 (UTC)

Existuje seznam obdobný tomuto pro Wikislovník? 86.49.11.246 11. 3. 2009, 14:40 (UTC)

Odpovím si sám, třeba to někomu v budoucnu taky pomůže, existuje stránka Speciální:Newpages, kam lze zadat jméno uživatele a vypíše se seznam hesel, které uživatel založil. Stránka ale bohužel vidí jen měsíc dozadu. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 03:00 (UTC)

Jaký je, prosím, rozdíl mezi stránkami Nápověda:Jak editovat stránku a Wikislovník:Jak editovat hesla? Neduplikují se? 62.24.89.211 12. 3. 2009, 23:57 (UTC)

Jaký je vztah mezi kategorií Kategorie:Wikislovník:(vše) a Kategorie:Wikislovník? Není to tak, že kategorie Kategorie:Wikislovník:(vše) patří sloučit do Kategorie:Wikislovník a poté smazat?

Na podobné téma, je Kategorie:(-VŠE-) kořenová kategorie a nebo spíš Kategorie:Základní kategorie? --Dan Polansky 20. 3. 2009, 20:07 (UTC)

Omlouvám se,to je z větší části můj renonc, respektive přesněji nedodělek. Když jsem se pustil do systémové rekategorizace nehlavních jmenných prostorů, měl jsem před sebou fůru volného času, ale člověk míní, okolnosti mění, takže jsem musel dočasně přestat bohužel vejpůl. Situace už je naštěstí o něco lepší a předpokládám, že se k tomu během měsíce dostanu to dodělat. Zatím to klidně ignorujte.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 20. 3. 2009, 20:39 (UTC)

Omluva není třeba; jen jsem na to chtěl upozornit. Ale ty kategorie by mohly alespoň na sebe odkazovat, nebo by v jedné z nich mohla být krabička s nápisem "Tato kategorie je odstavená a je v procesu přesunu na tu a tu kategorii", ať nezasvěcený ví, co se děje. --Dan Polansky 20. 3. 2009, 22:59 (UTC)

Navrhuji (sám za sebe) vložit do globální šablony css k nadpisům úrovně h2, h3 atd. pseudotřídu first-letter {text-transform: capitalize;}, případně cokoliv, co by vedlo k dodržení pravidel českého pravopisu. Dočasně by si to mohl do svého monobooku napsat ten, komu to nejvíce vadí. S přáním smířlivého nalezení řešení -xfi- 20. 3. 2009, 23:39 (UTC)

Když nad tím tak přemýšlím, možná by bylo lepší nepsat to do globální šablony, ale měl by si to napsat každý extra do svého monobooku. Je to správně? h2:first-letter {text-transform: capitalize;} -xfi- 20. 3. 2009, 23:45 (UTC)

Tak jsem dospěl ke konečné verzi:

h1:first-letter {text-transform: capitalize;}
h2:first-letter {text-transform: capitalize;}
h3:first-letter {text-transform: capitalize;}
h4:first-letter {text-transform: capitalize;}
h5:first-letter {text-transform: capitalize;}

S tím, že aplikovat pseudotřídu u h1 vidím jako nevhodné, například u hesla tRNA či iPOD to nemohu jednoznačně doporučit.

h2:first-letter {text-transform: capitalize;}
h3:first-letter {text-transform: capitalize;}
h4:first-letter {text-transform: capitalize;}
h5:first-letter {text-transform: capitalize;}

Budu samozřejmě rád, když to nějak věcně okomentujete. Případně vylepšíte. -xfi- 21. 3. 2009, 00:27 (UTC)

Na radu doplňuji, že uppercase je více podporováno. Takže by to mohlo vypadat nějak takto.

h2:first-letter {text-transform: uppercase;}
h3:first-letter {text-transform: uppercase;}
h4:first-letter {text-transform: uppercase;}
h5:first-letter {text-transform: uppercase;}

-xfi- 21. 3. 2009, 01:11 (UTC)

Jen dodám, že jak je správně podotknuto výše, jde pouze o dočasné řešení, přesněji o workaround, neboť ve vlastním HTML to zůstane s malým písmenem.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21. 3. 2009, 10:37 (UTC)

Pokud jde o pravidla pravopisu, pak jednoznačně stačí jedno z výše uvedeného. -xfi- 21. 3. 2009, 11:28 (UTC)

Já za sebe doplním, že (pokud se tu bavíte právě o tomto) malá písmena v nadpisech pravidlům neodporují, jelikož se jedná o přijatelnou a odůvodněnou výjimku, která má v prostředí slovníku spíše výhody. Podle mě přidělává frakce slovníku tuto změnu prosazující spíše zbytečné problémy než opravdovou pomoc slovníku či skutečné zlepšení jeho kvality. 85.132.158.238 22. 3. 2009, 14:41 (UTC)

(s majorem Terazkym) „A čo si, milý Kefalín, predstavujete pod takým výrazom ‚frakce slovníku tuto změnu prosazující‘?“
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 22. 3. 2009, 16:24 (UTC)

To si jako myslíte, že jsem to řekl nějak zabarveně? To se hluboce mýlíte, frakce je normální pojmenování skupiny lidí s nějakým názorem, a to bez pejorativního nádechu, narozdíl od např. kliky, která už z podstaty negativní jako název je. Příště se vyhněte těmto zcela zbytečným nedorozuměním tím, že budete předpokládat dobrou vůli. Děkuji za pochopení :-) 85.132.158.238 22. 3. 2009, 17:02 (UTC)

Vážené dámy a pánové,

Žádám hlasování o změně směrnic o formátování hlaviček v českém Wikislovníku následně: Nechť je povoleno zadávání hlaviček od úrovně dva a výše s počátečním velkým písmenem. Zdůvodnění: (a) tato změna je v souladu s doporučením pravidel českého pravopisu, (b) tato změna je v souladu se současnými českými typografickými konvencemi pro tvorbu hlaviček, (c) bez výjimky, všechny mnou zkoumané cizojazyčné Wikislovníky píší typografické hlavičky s velkým počátečním písmenem. Dodávám, že polský Wikislovník píše netypografické hlavičky malým písmenem a německý Wikislovník píše netypografické hlavičky velkým písmenem. Netypografickou hlavičkou rozumím prostý řádek jako je "Antonyma:", nalezitelný například v německém Wikislovníku jako "Gegenwörter:", jenž sice slouží jako hlavička, leč formátován jako hlavička za pomoci prvku Hi z HTML není; rozpoznat ho lze dle přítomnosti dvojtečky na jeho konci; dvojtečka do typografické hlavičky nepatří. Za chybné považuji tyto argumenty proti této změně: (d) velká písmena prý unavují oči, (e) velká písmena je pracné napsat na klávesnici — redaktoři a uživatelé nechť beztrestně zadají hlavičky malým písmenem; roboti či lidé to po nich opraví, (f) forma prý sleduje funkci či účel - nevím, co se tím přesně myslí, nicméně účel Wikisklovníku nebyl na anglickém, francouzském, německém, italském a jiném Wikislovníku narušen tím, že píší hlavičky s velkými počátečními písmeny, (g) protože druh informace vyznačený zde hlavičkami je v papírových slovnících vyznačen z důvodu nedostatku místa pomocí symbolů, má prý být s hlavičkami zacházeno jinak.

Prosím o odkaz na hlasovací řád či na případná již dříve proběhlá hlasování, abych po jejich vzoru mohl hlasování nachystat.

S přátelským pozdravem,

Daniel Polanský

--Dan Polansky 23. 3. 2009, 17:10 (UTC)

Upozorňuji, že diskuze na toto téma probíhá zde. Tam také naleznete mnoho dalších pádných argumentů, které jste tady neuvedl, narozdíl od těch pádných méně. Další diskuze je zde. Také bych vás rád požádal, abyste stále nezaměňoval nadpisy s hlavičkami. U hlaviček, o které vám jde, se v žádném případě psát velká písmena podle pravidel nemusí a ani se to také často nedělá, viz např. Internetovou příručku ÚJČ. Váš hlavní argument je tedy lichý, argument b) s ním přímo souvisí. Argument c) je pak zcela irelevantní, protože jak to mají na ostatních iwiki je pouze jejich svobodná vůle (viz např. styl a vzhled stránky, které mají také každý jinak, navíc netvrďte, že japonština, angličtina a ruština se řídí pravidly českého pravopisu) a mám podezření, že protiargumenty d) až e) jste chtěl zdiskreditovat svéprávnost protistrany. Argument g) jste pak nejspíše nepochopil, celkově je vaše podání silně nevyvážené. 62.24.89.211 24. 3. 2009, 16:48 (UTC)

muze nekdo doplnit etymologie? je mi jasno, ze druhy sloveso je vy- + padat, ale prvni nejsem si jisty. A jestli ano, kratke vysvetleni o vyzn. posunu. dekuji predem --Diligent 22. 3. 2009, 16:30 (UTC)

To bude určitě významový posun z toho prvního slovesa, jak konkrétně ale bohužel nevím. Tohle by chtělo asi nějaký etymologický slovník, který bohužel k dispozici v tuto chvíli nemám. 85.132.158.238 22. 3. 2009, 17:05 (UTC)

Prosím, mohl byste někdo angličtiny znalý zkontrolovat překlady do angličtiny v hesle označení? Potom to sem, prosím, napište, abych věděl, že už je heslo po kontrole. Děkuji moc. 85.132.158.238 22. 3. 2009, 22:27 (UTC)

Naléhavě prosím o odpověď, bohužel Danny_B. tento dotaz maže, kvůli tomu, že patří na diskusní stránku hesla. Z důvodu, že tam překlady nemohu nechat, pokud nejsou ověřené а nejsem si jimi jist, si myslím, že dotaz patří sem jako nástroj k urychlení jeho vyřízení. Protože si to Danny_B. nemyslí, prosím o rychlou odpověď, než to opět smaže. Díky. 62.24.89.211 24. 3. 2009, 17:23 (UTC)

Nevidím v tom problém, ale úplně jistý si nejsem. Zkuste ověřit slovníkem. --Eldron 26. 3. 2009, 22:33 (UTC)

to sloveso mi pripada spis nedokonave.

nasel jsem ač se budu zdát jako hloupej nebo Až se ti jednou bude zdát.

a je jasne, ze zdá se mi má pritomny (ne budoucni) vyznam.

--Diligent 25. 3. 2009, 07:31 (UTC)

Chtěl bych nastartovat diskuzi o novém jmenném prostoru, který by nám umožnil vkládat výkladové články (např. vzory, atd.) nebo komplexnější a obsáhlejší články týkající se např. etymologie. Na anglické wikipedii používají Appendix, na polské třeba Aneks. Myslím, že rozšířit slovník o výkladovou část je přínosné i přesto, že kvalitní výkladový slovník má online ÚJČ na Internetové jazykové příručce, a to proto, že bude wikislovník komplexní a čtenář tak nalezne na jednom místě komplexní informaci a potom také proto, že ani IJP není zcela kompletní a je čím ji rozšiřovat. Co si myslí komunita o smyslu takového prostoru a o jeho pojmenování? 85.132.158.238 29. 3. 2009, 19:29 (UTC)

Napadá mě český srozumitelný název Přípojek, Dodatek nebo Výklad. Palu 6. 4. 2009, 02:04 (UTC)

Ukrajinský slovník používá Dodatek, polský Anex. Víc se mi zjistit nepodařilo, ale myslím, že Dodatek je pěkný a výstižný název. Palu 5. 7. 2009, 10:21 (UTC)

O takovém jmenném prostoru jsem přemýšlel už asi před dvěma lety. Ani za tu dobu se ovšem nezměnila situace, která mě přiměla k tomu, uložit to k ledu a nijak se s tím nešířit. Jak známo, je nás tady pět a půl, dobrovolníci bez výraznějšího vzdělání v oboru lingvistiky, takže si nemyslím, že bychom byli schopni utáhnout na nějaké slušné úrovni jmenný prostor s čistě encyklopedickým obsahem, který by v podstatě jen duplikoval to, co by mělo být na Wikipedii. --Reaperman 5. 7. 2009, 17:54 (UTC)

S tím čistě encyklopedickým obsahem a s tou duplicitou bych si tak jistý nebyl. Když se podíváme na výkladová hesla např. v příručce ÚJČ, zjistíme, že zase tolik vhodná na encyklopedii často nejsou. Navíc tento prostor má daleko širší určení, než co je záhodno dávat na encyklopedii, duplicita je tedy pouze částečná a velmi malá. To, že je nás tu málo a máme malé znalosti neznamená, že nemůžeme splodit vůbec nic. Například vzory slovenských, českých, polských a možná dalších jmen bych zvládl i s tím vzděláním co mám. Stejnětak transkripce některých jazyků nebo některá etymologická hesla (ke kterým nemám ale zdroj, takže to padá - narozdíl od jiných slovníků, kde se s tímto tolik neobtěžují, např. en, fr, ru). Tedy, ta situace zase tak jednoznačná není a myslím si, že prostor tu je i pro nás méně lingvisticky vzdělané, kteří jsou schopni alespoň méně složitá témata také zpracovat. Myslím si, že skrytě vidíte větší problém v tom, že by to znamenalo další nápor mých nápadů a další nutnost diskusí, které tu tolik nemá nikdo rád :-) Palu 5. 7. 2009, 18:04 (UTC)

Aha, takže se poněkud lišíme v náhledu na to, co by mělo primárně tvořit kostru toho jmenného prostoru, zatímco já si myslím, že by měl vysvětlovat neznáme termíny z oblasti lingvistiky, Vaše pojetí je spíše výklad mluvnice a něco navíc. K tomu se stavím dost skepticky, ony ty základní věci by měly být součástí znalostí každého, kdo by byl schopen takový výkladový text přečíst a pochopit. U Čecha tedy předpokládám absolvovanou devítiletku, u cizince nějakou oficiální zkoušku z českého jazyka. U těch náročnějších věcí se obávám, že literatury není tolik, takže by to skončilo tím, že by značná část musela být v podstatě opsána ze jmenované příručky újč, popřípadě přímo z nějaké mluvnice. Popřípadě například u transkripce například z PČP. Jediný přínos by to tedy mohlo mít pro cizí jazyky, tam ale narážíme na ještě horší dosažitelnost přímých zdrojů. Možná, až nás tady bude stabilně 100+ tak budeme schopni produkovat přiměřený obsah pro takový jmenný prostor. --Reaperman 5. 7. 2009, 18:28 (UTC)

Vždyť to vůbec není pravda. Takovýto koncept funguje i na ostatních Wikislovnících a nestěžují si, že by tam neměli co dávat nebo že by to, co tam dávají bylo příliš jednoduché. Vystupňovat slovo přece umí také člověk už od 6. třídy a přece to tady máme, tak přoč ne gramatické otázky obecně, když konkrétně ano? Pokud jde o složitější věci, nic opisovat nechci, prostě čemu nerozumím, to dělat nebudu, ale určitě se časem najde někdo, kdo pomůže i v téhle oblasti. Význam této části je nepopiratelný jak pro cizí, tak náš jazyk - to, že je něco příliš jednoduché není důvod k nezařazení do slovníku, který se zabývá právě takovými elementárními věcmi v prvé řadě a bez jejich popisu se obvykle do složitějších nesnaží pouštět (pokud nejde o nějaký specializovaný slovník). Pokud jde o transkripci a gramatiku, na internetu je zdrojů hodně, stačí je přebrat a vybrat ty nejvhodnější. Navíc jde často o věci jak říkáte zjevné, tedy ve smyslu pravidel není potřeba některé zdrojovat. Kdybychom uvažovali Vaší logikou (teď myslím to o počtu) u všeho, pak bychom museli zavřít i základní jmenný prostor, protože tímhle tempem bude český Wikislovník použitelný až tak za padesát let. Palu 5. 7. 2009, 18:45 (UTC)

A jsou taky takové Wikiprojekty (jinojazyčné), které si můžou nechat o takovém počtu příspěvků, jako my plánujem pro tento prostor tady, jen nechat zdát a přesto ve své snaze nepolevují. Palu 5. 7. 2009, 18:48 (UTC)

Samozřejmě, že by tam bylo co dávat, a že by se jednalo i o netriviální věci. Ale vrátím se k původní myšlence, kterou jsem zmínil, že mě vede k zamítavému postoji, je nás tady pět a půl, v takovém počtu prostě není možné vést na vysoké úrovni několik samostatných větví projektu. Sám říkáte, že počet hesel zatím neumožňuje nějaké širší využití Wikislovníku a zároveň zde prosazujete tříštění tvůrčích sil někam jinam. Pokud má být Wikislovník v dohledné době použitelný, je imho nutné zaměřit se na jednu větev a tu rozvíjet, pak až ta větev bude použitelná, můžeme rozvíjet další. Takže z mého pohledu si můžeme vybrat, buď budeme lingvistický slovník, který poskytuje informace o významech slov z mnoha oborů a jazyků a zároveň dodává jazykové informace o těch slovech, takže na jednom místě poskytuje informace jako několik jiných slovníků dohromady. Nebo se může pustit na led výkladu mluvnice a spol, kde existuje přímá autorita, která jazyk kodifikuje a vydává k tomu jistě spolehlivější literaturu, a nyní i webové stránky, než co dá dohromady skupinka nadšenců ze zdrojů roztroušených po internetu. Která z těch cest má asi tak větší naději na prosazení se mezi čtenáři internetu? --Reaperman 5. 7. 2009, 19:18 (UTC) PS: Tímto bych svou účast v tomto tématu ukončil a nechal prostor ostatním (kteří se mnou třeba nesouhlasí stejně jako Vy), neboť jak jsem psal na začátku, já o tom skutečně před dvěma lety vážně uvažoval a domýšlel konsekvence i výhody takového prostoru, a vyšlo mi záporné stanovisko, které jsem tu prezentoval.

No, stejně jako já jsem si neuvědomil, že říkám jedno a druhým to kazím, tak vy jste si neuvědomil totéž, když jste místo rozvedení tohoto ztěžejního argumentu přidal několik z mého pohledu nevážných. Takto jak jste to popsal teď už to dává větší logiku, je asi pravda, že je nyní nutno se soustředit na jednu větev. To ale neznamená, že až (jestli) se rozšíří počty opravdu aktivních redaktorů na nějakou únosnou mez (20?), nemůžeme tuto novou sekci otevřít. Já doufám, že k tomu dojde, protože to může přinést čtenářům mnoho nových a zajímavých informací a udělat tu samou službu, kterou popisujete, pro výkladovou část - mnoho informací z mnoha zdrojů a jazyků na jednom místě. Doufám, že k tomu dojde brzo, čemuž může pomoci třeba i ta nová hl. strana. Palu 5. 7. 2009, 19:38 (UTC)

Uživatel Dan Polansky žádá hlasování na toto téma. Prosím vyjádřete svůj názor na diskusní stránce k formátu hesla. Děkuji.

Zatím se nehlasuje. Bude oznámeno. --Pajast 31. 3. 2009, 15:28 (UTC)

Rád bych komunitě představil svůj návrh na novou titulní stránku. Snažil jsem se o to, aby hlavně vypadala "lákavěji", ale jsou tam i informace navíc oproti stávající verzi a více odkazů na ostatní jazyky. Naproti tomu žádná informace (snad) oproti stávajcí verzi nechybí. Pokud by se Vám můj návrh líbil, budu rád, když poslouží jako (byť třeba nakonec úplně změněný) základ pro případnou změnu stávající stránky, která je, podle mě, až zbytečně nemastná neslaná, graficky neambiciózní a případného uživatele neoslovující a neposkytuje mu příliš informací. Po technické stránce se jedná o řešení z sk wiki, obsah je pak sk wiki + stávající cs + jazykové odkazy z en. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 18:25 (UTC)

Stránku jsem ještě přepracoval podlé kódu cs Wiki a přidal obrázky, takže kdo už se podíval, ať se podívá znovu. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 22:41 (UTC)

Po grafické stránce se mi váš návrh nelíbí, neberte to prosím osobně, považuji grafiku na sk.wikt za dost nevkusnou, to je jen otázka subjektivního náhledu. Ale nová hlavní strana je skutečně potřeba a někde se začít musí. Sám jsem se o to již také jednou pokusil, vizte zde. Můj návrh byl odmítnut, vizte zde. Vzhledem k postoji komunity, vyjádřenému diskusí k mému návrhu jsem se snů o čtenářsky atraktivní hlavní straně vzdal. Připadá mi to, jako než nedokonalá, to radši ta hrozná co máme teď. Každopádně raději tu vámi navrženou, než současnou. Nedokážu pochopit, proč se Danny B. staví proti postupu "vezmeme co máme a dáme tomu novou grafiku", když se žádná diskuse nekoná. --Eldron 3. 4. 2009, 23:05 (UTC)

Bohužel, Danny má ve zvyku říct "mě se to nelíbí, musíme počkat, návrh je špatně" a pak nedělat vůbec, ale vůbec nic. Tím zablokuje veškerou diskuzi i snahu o zlepšení a slovník stagnuje a přešlapuje na místě. Proto je nutno Dannyho brát trochu s rezervou a hledat i jiné diskutující, kteří se snaži nalézt řešení a zlepšení, já doufám, že i Danny se tady vyjádří a třeba i jinak než naposledy, kdy zablokoval relativně schválený návrh dělení bez náhrady a bez vysvětlení co a jak. A doufám, že se vyjádří spousta slovníkářů, prozatím Váš hlas beru jako "spíše ano". Samozřejmě, pokud byste měl jakékoliv nápady jak zlepšit můj návrh, rád je uvítám a zapracuji. Přiznám se, že i na Váš návrh jsem se při tvorbě mého podíval a některé věci jsem přejal. A k tomu, že sk je nevkus řeknu to, že jsem to nakonec předělal podle cs wiki (stejně jako Vy), takže jediné, co se Vám na tom asi nelíbí by mohly být barvy, které jdou "přepnout" velice jednoduše, stačí nalézt shodu. 62.24.89.211 3. 4. 2009, 23:37 (UTC)

Můj názor na potřeby hlavní strany:

• minimum dlouhých textů - pro čtenáře nezajímavé a nepodstatné
• pouze nejvýznamější jazykové verze - třeba takovou tatarštinu si čtenář určitě raději najde na samostatné stránce, na kterou vede odkaz z titulní strany
• Velikosti jednotlivých prvků stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768. - to čtenáře nezajímá, webová stránka má být funkční nezávisle na rozměrech monitoru čtenáře, jeho prohlížeči nebo jiných parametrech (bráno s rozumem, nemá smysl podporovat textové prohlížeče z roku 123)
• více znakových sad - do budoucna jistě potřebné v sekci vyhledávání společně s nárůstem hesel např. z ruštiny
• délka - stránka by měla být pokud možno co nejkratší a nejstručnější, tak, aby nebylo třeba zbytečně rolovat nahoru a dolů
• šířka panelů - panely Hesla ve Wikislovníku a Obsah Wikislovníku by měly být dohromady stejně široké jako např. Vítejte ve Wikislovníku! Ale to už je estetika, ne obsah – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Eldron (diskuse • příspěvky).

1)Minimum dlouhých textů v mém návrhu je, snažil jsem se (po vzoru sk) přidat velice stručnou definici Wikislovníku a velice stručnou nápovědu pro čtenáře a editory. Nynější podoba je podle mě nedostatečná a nicneříkající, a neobsahující důležité informace. Co konkrétně podle Vás překáží?

2)Dalo by se ořezat, ikdyž podle mě k tomu není důvod, protože ta stránka zas tolik obsáhlá není, aby to tam bylo překáželo. Když se podíváte na onu sekci, tak vzhledem ke zbytku je dlouhá přiměřeně. Uvidíme, jak se vyjádří další.

3)Bohužel, pokud budou ty dvě tabulky vedle sebe mít plovoucí délku, nemůžu zaručit, že se zobrazí správně při jiném rozlišení. Určitě se ale najde někdo, kdo programování ovládá lépe a zamkne délku těch tabulek k sobě a bude po problému. Já to bohužel neumím (ale věřím, že to jde). Bohužel, stejným neduhem trpí např. cs Wikipedie.

4)Na to jsem myslel, proto je tam odkaz na stránku WS:Vyhledávání, kterou v budoucnu zprovozním a kde najdete všechny abecedy.

5)To je podle mě argument plochý. Naše myši mají kolečka, ve všech Wikislovnících se roluje, ve Wikipedii se roluje, všude se roluje a můj návrh je kratší než leckteré jiné wikiprojekty.

6)Jsou jinak široké jen nepatrně a já jsem nepřišel na způsob jak bych je srovnal. Řešení jsem převzal z Wikipedie a tam je vše v pořádku, tedy nevím, kde je problém.

Tedy sečteno podtrženo, já zatím vidím jako opodstatněné Vaše argumenty pouze arg. č. 3) (chyba převzatá z wikipedie) a 6) (chyba, kterou jsem udělal já, ale nevím kde). U arg. číslo 2) by se také dalo zapracovat a ořezat odkazy, ale nemyslím, že by to opravdu mělo smysl a že by překáželi (z důvodu překážení jsem tam neuvedl už menší slovníky pod 1000, na které např. mají odkazy na en slovníku). 62.24.89.211 4. 4. 2009, 01:53 (UTC)

Až teď (měl jsem práci) jsem si přečetl odkazované vyjádření Dannyho a musím říct, že jeho přístup sdílím a i jsem tak postupoval. Bohužel se s ním ale nemohu shodnout na tom, co na stránku dát a co ne. Rámečky jsou stále moderní; prostor informacím nezabírají, pokud jsou vhodně zvoleny barvy (neříkám, že je mám vhodně zvoleny, ale to se dá samozřejmě změnit); seznam jazykových mutací je žádoucí a prospěšný a nevšiml jsem si, že by se od něj upouštělo (kromě pl). Tedy to jsou mé výtky, v ostatních věcech s Dannym buď souhlasím a zapracoval jsem je (a pracoval podle nich), nebo k nim nemám vyhraněný postoj. Co mě se osobně nezdá na mém návrhu jsou barvy. Myslím, že takto je to zbytečně tmavé a mohlo by to být i světlejší a "klidnější", takže jestli budete mít někdo nějaký nápad na příjemnější barvy, tak sem s ním, rád jej zapracuji, je to slabina projektu. A samozřejmě uvítám i nápady na jakékoliv jiné změny, pokud budou mít opodstatnění ve smyslu zlepšení informační a designové hodnoty stránky. Myslím si ale, že stránka zatím není natolik přeplácaná, aby se v ní už muselo něco škrtat, snažil jsem se o naprosté minimum (ale s nějakou informační hodnotou) a myslím, že škrtat v tuto chvíli není co. Jediné, kde by to mohlo mít smysl, ikdyž já ho nevidím (ničemu nepřekážejí), by bylo zeštíhlení mezijazykových odkazů. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 02:18 (UTC)

Ještě jsem zapomněl napsat, že jsem dal porovnat třem osobám ty dvě stránky, a všechny řekli, že se jim stránky a) více líbí a b) původní jim přijdou zbytečně "bez informací", rádi by se dočetli více, přičemž návrh jim nepřipadal v tomto "přemrštěný". To znamená, že jsem dostal 100 ze 100, a to jak v designové, tak i v informační hodnotě, což nejen že mě těší, ale hlavně to tak trošku dokládá, že by to změnu asi chtělo (ikdyž uznávám, že vzorek 3 respondentů není závratný :-) ). Takže doufám, že proběhne plodná diskuze a budou padat samé dobré návrhy. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 02:27 (UTC)

Jelikož se mi zdá, že Danny preferuje jednoduchý design bez rámečků a barev, pokusil jsem se na původním designu vystavět novou stránku s novým obsahem. Nevím jak na ostatní, ale na mě tato stránka působí přeplácaně, nesrozumitelně, nepřehledně, a to i přesto, že tam není moc informací. Možná by to šlo ještě nějak "přeskládat", ale jak píše Danny, je lepší design přizpůsobit obsahu, než naopak. Oproti tomu můj návrh se změnou designu obsahuje úplně stejné informace, ale díky rámečkům působí podle mého názoru daleko přehledněji a srozumitelněji a i hezčeji a lákavěji. Dokonce (i přes barevnost) na mě působí i důstojněji, jako úvodník internetové stránky "s obsahem", která "má co nabídnout". Tento můj experiment podle mě ukazuje, že stávající design dobře posloužil, ale už zastaral. 62.24.89.211 4. 4. 2009, 15:32 (UTC)

Tak chyby 3) a 6) se mi podařilo (pravda trošku krkoloměji) opravit, na všechny Eldronovi argumenty jsem tedy našel nějakou odpověď a zatím nemám co dalšího nabídnout. Možná, kdyby se vyjádřili další editoři, našli by se i další zajímavé postřehy a náměty, tak s chutí do toho. Palu 8. 4. 2009, 09:56 (UTC)

@ Palu, dříve též 62.24.89.211: Buďte tak laskav a přestaňte mne soustavně přímo či nepřímo napadat, neopodstatněně kritizovat a dehonestovat. Nevkládejte mi do úst věty, které jsem nevyřkl, a do hlavy myšlenky, které jsem neměl. Chcete-li skutečně projektu pomoci, jak se snažíte neustále zdůrazňovat, začněte především tím, že byste obecně měl vůbec minimalizovat kadenci svého vyjadřování na adresu ostatních uživatelů. Jak jsem už napsal jinde, soustavně se pohybujete na hraně wikietikety a jen svými výpady znepříjemňujete místní ovzduší a odrazujete přispěvatele.

Co se vašeho návrhu týče, trpí řadou elementárních nedostatků a prohřešků proti zásadám správné tvorby webových stránek, naprosto kritický stav je pak v oblasti přístupnosti. Podrobnosti připíšu o víkendu.

@ Eldron 3. 4. 2009, 23:05 (UTC): Měl jsem za to, že jsem to vysvětlil dostatečně. Nelze dělat stránky tak, že se obsah přizpůsobuje designu. A snaha o naroubování nového designu na nevyhovující obsah je slepou cestou.

@ oba: Snaha o změnu hlavní strany je více než vítaná a rozhodně ji nikdo neblokuje, ale - jak už jsem leckde psal - je třeba dodržet správný postup. A to se tu neděje. A tudíž je téměř jisté, že by z toho vznikl podobný dort pejska s kočičkou, kterým je veskrze příšerná hlavní strana české Wikipedie.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 9. 4. 2009, 20:40 (UTC)

Pro mě to vyznívá tak, že se stejně žádná diskuse neodehraje, takže nemá smysl to řešit a o něco se snažit. Hlavní strana české wikipedie je o 400 % lepší, než hlavní strana cs wikt, ale to je jedno. Vzdávám se jakýchkoli snah na změnu hlavní strany. Tomu, kdo se o to chce pokusit, držím palce --Eldron 10. 4. 2009, 00:26 (UTC)

Danny: Jak už jsem tucetkrát psal, naposled tady, nesnažím se Vás nijak napadat a nic Vám vkládat, já jsem se jenom vyjádřil k Vašim větám na jiné diskusi, to mi doufám nechcete zakazovat? Pokud jde o elementární nedostatky v ménm programování a v mém pojetí přístupnosti, tak programovat jsem se naučil při tvorbě té stránky, takže zázraky nemůžete chtít, naopak, je to jen návrh designu a obsahu, Vy jste zkušený, takže technickou stránku si předělejte jak chcete, mě jde jen o to, aby ta stránka k něčemu byla a neodrazovala lidi a poskytla základní informace. Váš přístup, že lepší špatná, než daleko méně špatná, je zhola nešťastný. A pokud jde o přístupnost, tak to vůbec nevím která bije, ale jestli přemůžete svou všudypřítomnou "nemám čas" stopu, klidně se toho chopte a udělejte co je třeba, místo soustavného blokování jakýchkoliv mých návrhů (např. nedávno úvod ve Slovo týdne , zcela bez konkrétního vysvětlení, atd. atd.). Moc mě taková práce nebaví a Eldrona evidentně také ne, jak čuji z jeho vyjádření. Zkuste taky něco udělat, nebo kritizujte tak, že zároveň nezablokujete snahu ostatních a další vývoj. Jinak pokud jde o vztah obsahu a designu, tak klamete, když mluvíte o tom, že jsem postupoval špatně, jak už jsem napsal výše, nejprve jsem navrhl obsah a podle něj jsem zvolil design, v tomto mám svědomí čisté. Každopádně já se i přes Vaše pokusy mě odradit nevzdám, protože to, co je na místě hlavní stránky je hanba, ne stránka. Co jsem ukazoval lidem, laikům, kterým má být projekt užitečný, které má přilákat, tak můj návrh se líbí všem několikanásobně víc a žádný problém nevidí, takže jestli jsou tam problémy jen "skryté", technické, tak je opravte a je po nich ne? Nebo aspoň tedy napište ty podrobnosti, ale nějak jinak než u dělení, kde jste to řekl tak, že nikdo neví co je špatně. Zkuste najít jedinou diskusi, kde jste se mnou souhlasil, mám pocit, že se mnou nesouhlasíte paušálně, apriori, vůbec nechápu proč. Jak jsem napsal jinde, náš pracovní vztah provází pravděpodobně série pořádných nedorozumění. Eldron: Já se o to pokouším a ty palce budu potřebovat, jak vidno. Palu 10. 4. 2009, 01:03 (UTC)

V HTML se celkem vyznám, můžu pomoct třeba s těmi plovoucími rámci. --Eldron 10. 4. 2009, 01:08 (UTC)

Budu rád, stránka je Vám k dispozici. Já jsem to nějak přimknul, ale nepůsobí to zrovna nejlíp a v "čistotě kódu" se vůbec nevyznám, ale asi to bude vážně špatné, jak tvrdí Danny, takže jakékoliv chyby klidně opravujte a jakákoliv vylepšení aplikujte, budu jen rád, třeba se to nakonec povede, díky. Palu 10. 4. 2009, 01:22 (UTC)

Už by to chtělo tu stránku změnit, aby nikdo nezakládal hesla jako je tohle hořet koudel u prdele a mohl si na titulní stránce v klidu přečíst co a jak a kde má začít. Ta stránka, co tu máme teď je úplně hrozná a úplně k ničemu a odrazujícící a projekt si zaslouží něco důstojného. Nemohl by do ní někdo zapracovat aspoň některé návrhy z mého návrhu, když už se nelíbí návrh jako celek? Palu 20. 4. 2009, 18:25 (UTC)

Svůj názor na Palův návrh jsem vyjádřil na jeho diskusní stránce. Jinak teď mě ještě napadlo, že v srpnu bude mít CS Wikislovník 5. výročí, tak může dostat tu novou stránku právě k tomuto výročí. Co vy na to?--Stardust85 2. 5. 2009, 00:54 (UTC)

Zdravím, založil jsem hlasování o velkých písmenech v nadpisech:

• Wikislovník:Hlasování/Velká písmena v nadpisech

Hlasování začíná v sobotu 18. dubna 2009. --Dan Polansky 16. 4. 2009, 17:27 (UTC)

Konec hlasování: 8. května 2009, 23:59. --Dan Polansky 16. 4. 2009, 18:00 (UTC)

Zdůrazňuji, pokud to tu není zvykem, že jsem založil hlasování až na 18. dubna; teprve až od toho data a zmíněné hodiny lze v souladu s pravidly měnit stránku hlasování. Vzorem v tomto postupu mi byl anglický Wikislovník. --Dan Polansky 16. 4. 2009, 17:34 (UTC)

Upozornění: Objevily se neshody o tom, jaká pravidla mají platit o hlasování. Diskuze je zde:

• Diskuse k Wikislovníku:Hlasování/Velká písmena v nadpisech

--Dan Polansky 17. 4. 2009, 17:10 (UTC)

Co takhle zavést vyznamenání, podobně jako na Wikipedii? V poslední době tady komunita celkem ožívá. A myslím, že by taky byl zajímavý nějaký komunitní sraz, pěkně pivečko:-) --Eldron 20. 4. 2009, 20:53 (UTC)

Za mě souhlas. Palu 20. 4. 2009, 23:28 (UTC)

I mně se ta myšlenka líbí. Pravděpodobně se ale nebudu moct zúčastnit, jsem totiž až do konce června ve Španělsku. Ale klidně se srazte, určitě z té srážky vypadnou (kromě spousty flamewars tak jako na brněnském srazu wikipedistů) i nějaké nové myšlenky a impulzy (ty se tu opravdu v poslední době objevují) a možná i nová přátelství... Každopádně velký sraz by se měl udělat i k 5. výročí, jež bude 12. srpna. --Stardust85 2. 5. 2009, 01:25 (UTC)

12. srpna 2009 oslaví náš projekt 5 let. Myslím, že by bylo úžasné, kdybysme do té doby (ode dneška za 100 dnů) stihli pokořit metu 10 000 hesel, tedy vytvořit ještě necelých 3000 hesel. Je nás tu "aktivních" asi 30, takže by stačilo, kdyby každý z nich každý den po dobu 3 měsíců přidal jeden jediný článek. A když ne? Tak se taky vůbec nic nestane :-D Ale mazec by to byl...--Stardust85 2. 5. 2009, 01:25 (UTC)

No, fajn by to bylo :). --Lenka64 2. 5. 2009, 16:29 (UTC)

tak : fajn ;) --Diligent 3. 5. 2009, 19:50 (UTC)

tvoril jsem sablona fr:Modèle:cs-décl-nom-n-e-ata pro sklonovani vnouče / fr:vnouče, muze se nekdo na to podivat a pripadne to opravit? diky predem.--Diligent 29. 4. 2009, 07:14 (UTC)

Tvary jsou správné, akorát je tam pro češtinu neobvyklé pořadí pádů. Nevím však, jaké zvyklosti existují ve francouzském prostředí. --Pajast 29. 4. 2009, 07:48 (UTC)

dekuji za odpoved. francouske poradi sleduje latinksého sklonovani. --Diligent 29. 4. 2009, 09:31 (UTC)

tvoril jsem to na wiktionnaire (fr:memoáry), podle vzoru Ceskeho etym. slovniku. na ceskem wikipedii, je toto slovo vsak singular(? jak se to rika cesky). s timto vyznamem, francouzské slovo je pouze plural (mémoires) a vsechny priklady v clanku WP jsou taky mnozne cislo. necham vam 1) mi opravit (bylo tvorene v cestine singular) nebo 2) opravit WP (nejlepsim zpusobem sloucenim clanku pameti a memoár : clanky se zopakujou) a 3) idealne, pokud nekdo ma cas, to tady tvorit abych mohl pridat ohybani. diky! --Diligent 30. 4. 2009, 12:44 (UTC)

Memoáry ve smyslu literárního díla shrnující paměti autora je skutečně podstatné jméno pomnožné a tvoří tedy pouze tvary množného čísla (plurálu). Existuje však i slovo memoár, které se dnes již téměř nepoužívá a je tedy vnímáno zastarale, ve významu jednotlivé vzpomínky popřípadě příručky uvádějí i význam pamětního diplomatického spisu. --Reaperman 30. 4. 2009, 13:11 (UTC)

dekuji, to odpovida francouzského memoire (singular) jako diplomatický spis. --Diligent 30. 4. 2009, 13:42 (UTC)

Možná, že jdu s křížkem po funuse, ale všimli jste si toho roztomilého udělátka na en slovníku, kterým lze rychle vložit překlad slova po zadání kódu jazyka, slova, zaškrtnutí rodu? To by bylo fajn i tady. --Lenka64 30. 4. 2009, 19:48 (UTC)

Ano, před časem jsem si toho všiml, bohužel to je nad mé schopnosti to sem přidat a upravit s ohledem na místní zvyklosti. --Reaperman 30. 4. 2009, 22:34 (UTC)

pro ty, kteri to zajima, plodil jesm fr:Catégorie:Mots tchèques issus d’un mot français ; docela kompletni kategorie ceskych slov od francouzstiny ; podle Ceskeho etymologickeho slovniku Jiriho Rejzka.

me zajimaji mezikulturni vlivy a jen tak pro zajimavosti, slovo robot ceskeho puvodu se dostal do nase kategorie nejlepsich clanku, viz fr:robot.

Ted se zajimam o fr:národní obrození a presneji receno, o slovech, ktera byla tvorena v teto dobe. Existuje nekde na ceskem netu seznam tech slov ? Ma to neco spolecneho se stavem soucasne francouzstiny, ktera 'bojuje' o preziti, ktera je Státem a dokonce ministerstvem rizena a chranena. Tehdejsi práce obrozencu je fascinujici a rad bych se dozvedel vic. Vitam jakylokiv zdroje.

diky predem

--Diligent 3. 5. 2009, 19:19 (UTC)

No, vůbec netuším, kde by to na netu mohlo být. To spíš v Národní knihovně, nějaké odborné studie, pokud se pohybujete v Praze.

Co si z náštěv Francie pamatuju, tak o francouzštinu se tam bojovalo dost "dobře", hlavně ty nápisy a ukazatele pouze ve fr :))). --Lenka64 4. 5. 2009, 21:46 (UTC)

For your information. Conrad.Irwin 10. 5. 2009, 10:32 (UTC)

Zabudujte prosím do toolbaru redirekt, když nechcete tvořit hesla na tvary slov.--Juan de Vojníkov 20. 5. 2009, 19:13 (UTC)

Redirect je podle mě úplně nešťastné řešení hodící se zde na úplné minimum věcí, mezi něž nepatří způsob zakládání hesel s tvary slov. Já bych byl raději, kdyby byla hesla plnohodnotná, a to hlavně díky možnosti vložení výslovnosti, dělení, apod. Toto ostatně propaguji už dlouho (viz diskuse WS:Formát hesla). Palu 20. 5. 2009, 19:35 (UTC)

Báječný, tak bych prosil dotyčné osoby, co mi bránili v zakládání hesel ze tvarů slov, aby tak nečinili. Děkuji. Jinak kolego, už jsem vám vysvětloval, že nejsem lingvista a tudíž nemohu vkládat IPu. Nicméně až zprovozním počítač, tak bych mohl namlouvat výslovnost.--Juan de Vojníkov 21. 5. 2009, 06:15 (UTC)

Já vás ale nikde IPu vkládat přece nenutil, jen jsem nechtěl, abyste vkládal neIPu. Ta výslovnost by byla báječná, v tom Vás podporuji. A pokud jde o to zakládání - myslím, že jen můj souhlas stačit nebude, chtělo by to nějak obhájit, třeba se přidat do odkazované diskuse. Teď je to ve stadiu pololegality. Palu 21. 5. 2009, 12:00 (UTC)

Píše se Vám také u shrnutí místo normálního textu toto: "<a href = "http://cs.wiktionary.orghttps://dictious.com/cs/Wiktionary:Shrnutí_editace" class = 'internal' title = "Stručně popište změny, které jste zde učinili">Shrnutí editace</a>"? Palu 15. 6. 2009, 13:46 (UTC)

ano, dokonce v různých prohlížečích.--Kf 15. 6. 2009, 14:48 (UTC)

Vypadá to, že tentokrát nefungují speciální znaky a další znakové sady při editaci pod editačním oknem. Vůbec je tam nevidím a musím k tomu používat Wikipedii a kopírovat je. Palu 1. 7. 2009, 18:54 (UTC)

Spraveno. Příště, prosím, založte novou sekci, nepřipisujte k staré, hovořící o něčem jiném.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 1. 7. 2009, 19:41 (UTC)

Díky. Já jsem myslel, že stačí přidat k výmluvnému nadpisu s výmluvným shrnutím. Ale máte pravdu, takhle to bude příště přehlednější. Palu 1. 7. 2009, 20:02 (UTC)

Tento příspěvek navazuje na tuto diskusi. (Pozn. Palu 23. 6. 2009, 16:21 (UTC))

Hodlám postupně projít různé nářeční a jiné nespisovné výrazy z oblasti češtiny, neboť jsem zde shledal pár úskalí:

1. Nekodifikované výrazy by měly vždy být opatřeny zdroji. Jinak se podle mého názoru jedná o vlastní výzkum. Nic na tom nemění fakt, že mnohé z nich známe a běžně je používáme. Objevil jsem zde například výraz olačka, který se prý používá na Ostravsku. Nikdy jsem ho neslyšel, Ostraváci zřejmě znají. Jak si můžu ověřit, že mě Wikislovník nevodí za nos? Nehodlám tato hesla mazat, ale vložím do nich šablonu {{Bez záruky}}, aby měl čtenář informaci, že se jedná o neověřenou informaci.
2. Skloňování a časování vidím také jako problém. Třeba v hesle čtyry jsou tvary podle spisovného čtyři. Je to však správně? Tvary slova čtyry nejsou nikde kodifikované. Je někde doložen například tvar čtyrmi? Používá se? V Čechách bychom spíše řekli čtyrma, nevím, jak je to na Moravě. Bylo by potřeba toto zdokumentovat a uvádět takové tvary, jaké se skutečně používají, nejlépe s patřičným komentářem. A opět, je potřeba takovou informaci opatřit zdroji (dialektologické práce, korpusy apod.). Jinak je bezcenná.
3. Setkávám se označením obecně. Co to však je? Z hlediska laika nevím, co si pod tím představit. A hlavně to nevypovídá dostatečně o tom, že se jedná o nespisovný výraz. Býval bych to sám upravil, ale dostal jsem se už kvůli tomi do sporu s jinými editory.

Děkuji za Vaše názory na tuto věc. --Pajast 23. 6. 2009, 15:21 (UTC)

Můj názor: 1) Souhlasím s tímto bezezbytku u všech příznakových výrazů mimo výrazy obecné češtiny jako je čtyry, šťopka, atd. Tedy výrazy interdialektálního charakteru, které jsou obecné a plošně známé, zažité a zjevné. (Ve smyslu pravidla o Vlastním výzkumu).

2) S tvary si nevím rady, jak to ošetřit u sporných jako čtyrmi/čtyrma, můžeme je zpochybnit, ale nemůžeme zpochybnit samotné slovo (viz 1.). Asi bych je buď neuváděl, nebo bych uvedl jen ty obecně známé (čtyrma a ne čtyrmi). Ideální by bylo sehnat nějaký slovník obecné češtiny. Jinak v korpusu jsem nalezl čtyry, ale čtyrmi ani čtyrma ne.

3) Slovníky obecně mají určitý systém příznaků, příznak obecně označuje obecný jazyk. Je mi jasné, že toto laik nemusí vědět, ale jak to ošetřit? Mě napadá rozumná cesta jen asi jedna, která zatím není realizovatelná, protože neexistuje zatím výkladový prostor. A ta cesta je založit výkladové heslo Obecná čeština a odkazovat na něj příznakem "obecně" (tedy před definicí nebude (obecně), ale (obecně)). To by se mi líbilo jako systematické řešení, takto by to bylo možné dělat se všemi příznaky. Šablona SpecVýznam by mohla být rozbudována v tomto duchu na velmi sofistikovanou šablonu (např. přidávat příznaky argumnetem, ...). Tato šablona má velký potenciál. Mohly by se podle ní např. automaticky kategorizovat hesla do příznakových kategorií, atd. Něco takového už navrhl Reaperman a já to považuji za skvělý nápad, který by dost pomohl nejen v tomto tématu. Palu 23. 6. 2009, 16:21 (UTC)

Ad 1. V tomto bodu tvrdě stojí za svým. Ačkoliv je obecná čeština můj mateřský jazyk, významy jejích slov jsou mi (= mně osobně) známé a zjevné, není kodifikovaná. To znamená, že informace se nedají ověřit z kodifikačních příruček (Slovník spisovné češtiny, Pravidla českého pravopisu atd.). Pokud není popsána v nějaké odborné práci, kterou by bylo vhodné citovat jako věrohodný zdroj, bohužel, taková hesla tu nemají co dělat. Wikislovník není primární zdroj. Obecnou češtinu nepovažuji za zjevnou a samozřejmou věc. Zjevná fakta jsou věci typu "slunce vychází každé ráno" nebo "1 + 1 = 2". To opravdu ví i malé dítě bez ohledu na to, odkud pochází. Obecnou češtinu znám já, znáte ji Vy a několik milionů Čechů. Ale už asi ne čtenář z jiné jazykové oblasti. Je to nekodifikovaný jazykový útvar. Žádná výjimka z uvádění vzorů.

Ad 2. Pokud není skloňování nářečních výrazů nějak zdokumentováno, raději bych takovou informaci vůbec neuváděl. Je to ošemetné a zavádějící (viz čtyrmi).

Ad 3. SSČ občas uvádí slova z obecné češtiny, označuje je zkratkou ob., která je vysvětlena jako obecně česky, z obecné češtiny. To je ale něco úplně jiného než pouhé obecně. Pokud je to v SSČ takto uvedeno, pak považuji za přijatelné napsat do závorky z obecné češtiny nebo v obecné češtině. Obecná čeština je označení pro jazykový útvar, který je obecný jen pro určitou část Česka. Rozhodně se však neužívá obecně po celém území. Obecně se nerovná obecně česky! --Pajast 24. 6. 2009, 19:23 (UTC)

1) Kodifikuje se především spisovný jazyk, ostatní slovníky jsou spíše takovou třešničkou. Nechápu proč má být zpochybněna jen obecná čeština a ne spisovná čeština. Jediný rozdíl je, že na spisovnou češtinu existuje víc slovníků. Paradoxně největším slovníkem obecné češtiny je Slovník spisovného jazyka českého. Buďto dokládejme zdroje u všeho nebo u ničeho stejně zjevného jako je obecná a spisovná čeština. Vy mluvíte o vlastním výzkumu, ale údaj, který je zřejmý a zjevný vlastním výzkumem není a je to i uvedeno v příslušném pravidle.

Spisovná čeština je kodifikovaná. Obecná čeština nikoliv. Není zřejmá. V tom vidím zásadní rozdíl. Nevím, co by se vůbec dalo ve Wikislovníko označit za zjevný fakt. Pokud existuje opravdu věrohodná a široce dostupná práce mapující obecnou češtinu, můžeme si ji zařadit do seznamu zdrojů typu SSČ či PČP, na které není nutno odkazovat. Já však takové dílo neznám. Jak říkám, mazat nehodlám, ale rozhodně chci označit jako bez záruky. --Pajast 24. 6. 2009, 19:59 (UTC)

Nemůžete značit jako bez záruky něco, co je všeobecně dostupné a známé. Palu 24. 6. 2009, 20:39 (UTC)

2) Jak říkám, moc si s tím rady nevím, nejlepší by bylo sehnat nějaký slovník a doplnit tvary podle něj, nebo se prostě omezit na ty, které všichni známe (které jsou zjevné ve smyslu pravidla o vlastním výzkumu - mezi čtyrma kámošema).

Není zdroj = neuvádět. --Pajast 24. 6. 2009, 19:59 (UTC)

OK. Palu 24. 6. 2009, 20:39 (UTC)

3) Ne není to něco úplně jiného, je to zcela totožné a zcela normální příznak. Pokud máte nadpis čeština a pod ním příznak obecně, logicky lze odvodit, že jde o obecnou češtinu, nikoliv moravštinu, stejně tak pokud se dílo jmenuje Slovník českého jazyka, lze odvodit, že příznak obecně znamená obecnou češtinu, nikoliv rumunštinu. Jinak obecná čeština je termín označující obecnou češtinu po celém českém území (českém od slova Česko). Nikoliv žádný výsek, je to interdialekt. Palu 24. 6. 2009, 19:42 (UTC)

Mýlíte se. Obecná čeština pokrývá Čechy a přilehlé západní oblasti Moravy, nikoliv celé Česko. --Pajast 24. 6. 2009, 19:59 (UTC)

I kdyby - no a co? Obecná čeština je obecná čeština a když tady napíšeme, že je něco obecná čeština, tak je úplně jedno, kde se používá. Palu 24. 6. 2009, 20:39 (UTC)

Páté výročí založení (12. 8. 2004) českého Wikislovníku se kvapem blíží a o dnes již nedostačujícím řešení hlavní strany nikdo nemá moc pochyb. Nedávno tady padl návrh (již si nepamatuji čí), že by bylo hezké začít nových pět let vylepšením titulní stránky a oslavou 10000. hesla. O novou titulní stránku se pokoušel Eldron, Sturdust85 a já, přičemž můj návrh je nejkomplexněji pojatý, obě další stránky jsou minimalistickými návrhy, v podstatě stávající hlavní strana s novým vzhledem a bez nového řešení či s malou změnou obsahu. Vypozoroval jsem, že můj návrh má v tuto chvíli největší podporu, to ale může být způsobeno např. i malou informovaností editorů o těchto snahách, hlavně proto vzniká tato generální diskuse. Nicméně mnoho editorů se shoduje, že všechny tyto tři stránky jsou lepší, než stávající hlavní strana a vítězství každého z nich by bylo pro projekt přínosem.

Věnoval jsem mnoho úsilí vyhovět všem četným, přínosným a mnohdy protichůdným námitkám a nápadům co se týče vhledu i obsahu mého návrhu a věřím, že nyní má již minimum nedostatků a je vhodný k nasazení na našem projektu. Jelikož se ale jedná o velmi razantní změnu a požadavky na stránku jednotlivých redaktorů jsou leckdy i protichůdné (tedy jedná se o nelehké téma, které potřebuje širokou debatu, aby se dosáhlo kvalitní dohody a široké podpory), rád bych dal všechny návrhy k poslední diskusi před očekávanou změnou. Je potřeba probrat tyto body:

1) opravdu chceme změnit titulní stránku? Je k tomu dost široká shoda?

2) pokud ano, který z návrhů je nejlepší? (případně další návrh, to ale nepovažuji za účelné, vzledem k tomu, že je již málo času do změny, nebo pozměněný stávající návrh)

Paluův návrh - řeší vzhled, přidání obsahu pro orientaci v projektu pro návštěvníky

Eldronův návrh - řeší vzhled, mírné změny obsahu

Sturdustův návrh - řeší vzhled, mírné změny obsahu

Pro širokou shodu a konsensus je potřeba, aby se vyjádřilo co nejvíce lidí, ikdyby měli sebejednodušší názor a mysleli si, že jím do debaty nepřispějí. Proto apeluji na všechny, kdo o této výzvě ví, aby se vyjádřili, ať už jakkoliv.

Bohužel, já tuto očekávanou změnu nebudu schopen řídit, protože budu nejméně do 19. srpna mimo Republiku a oslavy výročí se tak bohužel nezúčastním (diskuse se budu účastnit cca do 15. července, kdy odjedu). Byl bych proto rád, kdyby se tohoto a dalšího moderování této diskuse (či případného hlasování, pokud bude potřeba) někdo ujmul, nejlépe někdo ze správců jako náš zmocněnec. Ta nejtěžší práce na titulní stránce už byla vykonána, teď už stačí to jen dotáhnout. Budu rád, když společně oslavíme novou etapu našeho slovníku, která slibuje další rozvoj a zkvalitnění našeho projektu. Toto berme jako první bod, start této nové etapy, která jistě projektu přinese spoustu a spoustu ovoce. Palu 29. 6. 2009, 12:15 (UTC)

Začnu odpovědmi na položené otázky:

1. Prozatím ne, neexistuje vhodná náhrada. Nemyslím, že by byla.
2. Zde lze pouze volit jednookého mezi slepými. A i ten bude mít šedý zákal, šeroslepost a krátkozrakost. A dělí se o to Eldronův a Stardustův návrh, neboť jsou prakticky totožné. Nicméně ze aktuálních čtyř možností považuji tu současnou za nejlepší z nich (byť obecně určitě ne za optimální).

K sebechvalnému a sugerujícímu popisu zbývajícího řešení je třeba dodat rovněž opačnou stranu mince, a to, že dané řešení nesplňuje elementární pravidla a vodítka tvorby webu, pravidla přístupnosti, kód si o optimálnosti, ale i optimalizaci, může nechat jen zdát atd... O přeplácanosti a používání designových postupů aktuálních někdy na počátku století ani nemluvě. Takové kreace za "vylepšení, jímž by bylo hezké začít nových pět let," rozhodně nepovažuji.
Půlkulaté výročí je jistě zajímavá příležitost, ale určitě ne k tomu, aby se tu dělala nějaká polovičatá, nepromyšlená a nekvalitní řešení, a rovněž ne k tomu, aby se tu uměle honil počet hesel. Výročí bychom měli uctít zvyšující se kvalitou a nikoliv kvantitou.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 7. 2009, 22:47 (UTC)

Z mého pohledu sice velmi nekvalitní (kritizovat vylepšení špatného jen proto, že to není ideální, je přinejmenším ne zcela pochopitelné), ale také názor a já Vám za něj děkuji, protože i takové tu mají místo a pomáhají nám určit co je a co není slepá ulička atd. a hlavně nám pomáhají neutrhnout se ze řetězu a nebýt zbytečně expresivní apod. Tedy i negativní názory jsou potřeba, jelikož jsou motorem změn k lepšímu.

Jediné, co mě na Vašem názoru mrzí, stejně jako na Vašich ostatních názorech na úplně všechny věci zde na Wikislovníku je to, že jen kritizujete a sám nejste ochoten přiložit ruku dílu byť jen alespoň trochu konstruktivní kritikou namísto té konfliktní nebo prostě založením / vylepšením jakéhokoliv hesla.

Je škoda, že Vy nepříspíváte ke zvýšení ani kvantity, natož kvality, ale je hezké, že tomu tolik rozumíte. Je také smutné, že člověk, který tu Vůbec nic nedělá, stále dokola jen kritizuje a k tomu ještě výhradně konfliktním způsobem, ač nabídka na smír a urovnání (věřím) série nedorozumění tu padla již několikrát.

Ostatním: stále platí, že každý názor je vítán, budu rád, když se vyjádří co nejvíce z nás. Jen tak zjistíme opravdové potřeby a možnosti. Palu 3. 7. 2009, 09:45 (UTC)

Když se podívám na současnou hlavní stranu a na předložené návrhy, musím bohužel konstatovat, že žádný z nich není úplně ideální. Všechny totiž trpí téže vadou – že v podstatě nevíme, co na tu hlavní stranu chceme dát. Stardustův i Eldronův návrh vychází čistě ze současné hlavní strany, pouze mění některé grafické prvky. Paluův přidává některé nové prvky, ale z mého pohledu jdou špatným směrem, kdy se ty prvky soustředí spíše na editora než na čtenáře, kterému tu informace chceme nabídnout. Také je tam cítit snaha vyhradit se proti současnému jednoduchému až sterilnímu designu, a to až do té míry, že to na mě působí dojmem grafické přeplácanosti a špatného sladění s prostředím wiki. Kdesi jsem četl, že správný design není, když už není co přidat, ale naopak, když už není co ubrat aniž by to zničilo myšlenku.

Snahu udělat novou hlavní stranu úpravami té současné považuji osobně za cestu do slepé uličky a bylo by vhodné začít stavět na zelené louce s tím, že ze starého vezmeme jen to dobré. Je tedy třeba si ujasnit, co chceme čtenáři na hlavní straně nabídnout, jak ho navnadit, aby informace hledal u nás. Můžeme se bohatě inspirovat na mnohých dalších jazykových mutacích. Dalším bodem je analýza toho, jestli to, co chceme nabídnout, je pro čtenáře vhodně připraveno a jestli ne, tak jak to řešit. V této souvislosti mě napadá potřeba „inventury“ v tematických kategoriích, kdy slovníková a encyklopedická kategorizace má odlišné požadavky, a neměla by se na slovníku hesla příliš tříštit. Třeba taková kategorizace obcí podle krajů mi osobně přijde pro potřeby slovníku příliš hluboká. No a až pak nakonec, kdy budeme mít jasno co a jak budeme čtenáři nabízet, pak se můžeme soustředit na grafickou stránku věci. --Reaperman 3. 7. 2009, 13:24 (UTC)

Myslím, že jste to shrnul velmi dobře a uvědomuji si nedostatky svého návrhu, které jste popsal. Tento návrh měl řešit jak design, tak obsah. S designem jsem se inspiroval na sk Wikislovníku a zkoušel jsem i trochu obyčejnější, bílou verzi. Také nejsem úplně spokojen s tím, jak to vypadá, ale tenhle design podle mě určitě přiláká více lidí než stávající. Máte ale pravdu, že by to chtělo ještě nějaký lepší návrh, jenže kde ho vzít, když mezi námi evidentně nikdo takový, kdo by našel nějaký oravdu hezký lákavý design a provedení, není?

Co se týče obsahu, máte pravdu, že jsem se dost orientoval na editaci a méně na uživatelskou stránku (také inspirace z sk wikt). Jenže má cenu se v současném stavu "rané výstavby" slovníku orientovat na uživatele místo na přilákání editorů? Není tu moc hesel a slovník zatím moc dobře sloužit k jeho účelu nemůže (třeba já využívám k překladům když už ne seznam.cz, tak alespoň en Wikislovník). Není zbytečné plýtvat energií na přilákání někoho, komu nemáme zatím příliš co nabídnout? To je filosofie, s kterou jsem vytvářel svůj návrh na obsah.

Kategorizace obcí je problém a já bych osobně také odstranil encyklopedické "podle krajů". Jenže to se zase stane kategorie nepřehlednou, až se do ní začne vkládat mnoho hesel. Možná by pomohlo více lingvistické rozdělení podle počátečního písmena abecedy? To už jsou ale konkrétní návrhy, které si zaslouží probrat ve vlastní podrobné diskusi.

S tou posloupností "nejdříve obsah, pak teprve design" naprosto souhlasím, je to asi jediná možnost jak vytvořit stránku, která bude opravdu kvalitní a lákavá (jaká má titulní stránka být) a která nám vydrží na dalších pár let.

Obecně na slovníku je ještě spousta a spousta práce, než se dostane alespoň do nějaké minimální použitelné úrovně kvality. Bez toho, abychom nalákali další spoluautory, nemůžeme nikdy tuto práci sami zvládnout, resp. můžeme, ale budeme čekat třeba dalších pět, deset let. Uvědomme si, že je nás cca 5. Myslím si, že se musíme co nejrychleji dohodnout na titulní stránce, jelikož je to velmi vhodný a mocný akcelerátor naší snahy, který nám pomůže posouvat věci dopředu rychleji tím, že pomůže rozšířit naše řady. Hned po návrhnu nové stránky bych se pak soustředil především na vybudováhí kvalitní nápovědy a zázemí a potom teprve až v třetí řadě na kategorizaci a hesla samotná, tam už totiž, jak věřím, budeme mít nové kolegy, kteří nám s tím pomohou. To je podle mého názoru ten nejrychlejší možný způsob jak s tím málem editorů, co máme, udělat co nejrychleji co největší kus práce. Co si o tom myslíte? Palu 3. 7. 2009, 14:40 (UTC)

Já to vidím spíše tak, že většina čtenářů se sem dostane například přes vyhledávání v Googlu (k čemuž je ovšem potřeba, aby zdejší heslo bylo informačně přínosnější, než hesla "konkurenčních" slovníků) a když uvidí, že zde najdou zajímavé informace a najdou je snadno i v souvislostech, tak se později vrátí. A když se vrátí, tak třeba opraví chybu, kterou někde naleznou a třeba se i časem pokusí založit heslo a nakonec se mohou stát pravidelnými přispěvateli. Opravdu bych neočekával zástupy lidí, kteří se pohrnou bez předchozí zkušenosti editovat Wikislovník jen co bude nová hlavní strana a nějaká nápověda. Nic proti kvalitní nápovědě, ta v lecčems pomůže, ale troufám si tvrdit, že čtyři z pěti lidí, kteří začínají wiki editovat, nápovědu nečetli a ani o to neměli v daný moment zájem. Například z Wikipedie mám zkušenost, že i řada zasloužilých uživatelů nezná řadu věcí, která je v nápovědě zřetelně popsaná. Nápověda by také měla vycházet ze zkušeností s tvorbou hesel a jejími záludnostmi, aby se pak neukázalo, že nápověda je v praxi málo užitečná. Tedy kvalitní heslo považuji já, za úplný základ tohoto slovníku. Ono také když si vyjasníme, co chceme čtenáři předkládat, tak si do značné míry i ujasníme, co je potřeba dělat a jak se budoucímu čtenáři přizpůsobit, a nebudeme plýtvat silami na věci, které tu naprostá většina lidí hledat nebude. Navrhuji tedy někde řídit (pod)stránku, kde by se předkládaly návrhy na to, co bychom rádi čtenáři v budoucnu ale i v současnosti poskytli a na tom pak hlavní stranu stavěli. --Reaperman 3. 7. 2009, 20:27 (UTC)

No asi máte pravdu, že úplný základ je kvalita hesla. Jenže to jsme právě v začarovaném kruhu, protože jsou tu tací, kteří honí kvantitu, jsou tu tací, kteří honí kvalitu a jsou tu i tací, kteří honí obojí, ale všech dohromady je jen pár, zbytek je neaktivní. My právě musíme přilákat nejdřív především ty editory, bez kterých nezlepšíme heslo, bez jehož zlepšení nepřilákáme uživatele, bez nichž nepřilákáme zástupy čerstvých editorů. To je ta spirála, kterou se musíme vydat. Teď jen vymyslet jak nalákat další energii, Váš nápad je podle mě hodně dobrý, protože nějaký diskusní panel, který by se na toto zaměřil by byl potřeba jako sůl. S pořádnou hlubokou diskusí o tom co a jak by nevznikalo tolik slepých uliček jako je třeba můj návrh titulní strany a neplýtvalo by se tolik energií, protože by se návrhy tvořily podle výsledků diskusí a ne naopak jako teď. Takže já jsem tomu velice nakloněn. Palu 3. 7. 2009, 20:44 (UTC)

znate (treba ne) moje fetisizmus pro ceska slova bez samohlasky. slysel jsem hr ale to nedokazu popsat a definovat. muze nekdo pomoc? "Hr, na něj!" --Diligent 3. 7. 2009, 21:28 (UTC)

Asi je to citoslovce, řekl bych citoslovce vyburcování se k útoku. Palu 3. 7. 2009, 21:32 (UTC)

Zkuste se podívat v korpusu: http://ucnk.ff.cuni.cz/verejny.php ... zadejte hrr. Je to pravděpodobně citoslovce vyburcování se k něčemu nebo chtění něčeho, je významově dost podobné slovu "hurá". A také (častěji) se vyskytuje ve "frázi být (do něčeho) hrr", ta znamená něco jako "až bláznivě se o něco zajímat, být pro něco zapálený". A antonymum je prr a znamená "v poklidu, umírněně". Víc nevím, snad Vám to pomůže. Palu 3. 7. 2009, 21:42 (UTC)

Hr nebo hrr je citoslovce, které zastupuje podle Příručního slovníku několik významů:

1. vyjadřuje hrčivý zvuk nebo chrochtání
2. zastupuje sloveso a vyjadřuje rychlý, náhlý pohyb n. ukvapenou činnost, rychlý pohyb kupředu, útočnost n. ukvapenost
3. zastupuje adjektivum s významem ukvapený, prudký, divoký
4. zastupuje adverbium s významem ukvapeně, zprudka, zhurta

--Reaperman 3. 7. 2009, 21:54 (UTC)

moc vám dekuji. --Diligent 4. 7. 2009, 07:09 (UTC)

Udělal jsem heslo a chci se zeptat na dvě věci:

1. Je to díky té poznámce dostatečně legální a je to vhodné řešení?
2. Jak vyřešit ty četné varianty (kterých je snad nekonečno)? Tady by asi byly nejlepší redirecty ne?

Díky za komentáře. Palu 4. 7. 2009, 08:50 (UTC)

1. ne, bohuzel. mel bys sem tam pridat zmeny aby to nebylo napadnutelny copy/paste.
2. na witkionnaire tvorime stranky (radsi nez redirect) a sablon { { varianta od|slovo } }

--Diligent 5. 7. 2009, 10:53 (UTC)

Mám dotaz: jistě se dá vytvořit množné číslo pro Horu Kutnou a bude to gramaticky správně, protože dříve se toto město nazývalo „Hory Kutné“, ale otázka je, jestli to do hesla uvádět, když v dnešním slova smyslu je to de facto nesmysl?--Juan de Vojníkov 6. 7. 2009, 17:26 (UTC)

Přidal jsem do hesla plurál. Zmíňka o Horách Kutných patří do etymologie, pokud ji chcete přidat. Palu 7. 7. 2009, 13:46 (UTC)

Errr, no můžeme.--Juan de Vojníkov 7. 7. 2009, 19:05 (UTC)

Nebo spíš né. Ta liteteratura to zcela nevymezuje.--Juan de Vojníkov 7. 7. 2009, 19:07 (UTC)

Myslím si, že je škoda, že se na tyto slova zapomíná. Označuje se kde co, ale takováto slova ne. Nejsem lingvista a tak nemohu říct jestli to má nějaký odborný název. Ale jde o to, že existují slova které se stejně vyslovují, mají stejný význam, jenom abeceda je jiná. Příklady se dají najít např. mezi češtinou a sanskrtem - některými dialekty hindštiny.--Juan de Vojníkov 8. 7. 2009, 04:14 (UTC)

Homofona i synonyma tu místo mají, ale pouze v rámci jednoho jazyku. Prozatím nikdo nevymyslel způsob, jak by šlo do hesla přehledně doplnit informace, o kterých mluvíte, ani tu není dostatek lidí, kteří by takové informace vkládali. Současní editoři je nevloží, protože je jednoduše neznají. Jediné, kde si dovedu představit jít trochu naproti Vašim myšlenkám, je vkládat do šablony Viz i slova, která jsou v přepisu stejná s latinkou, tzn. např. ke slovu "pila" třeba slovo "пила". Další možností by bylo po vzoru německého Wikislovníku zavést na konci jazykové sekce kolonku "Podobná slova" a ke slovu pila vložit např. "píle". Obě tyto možnosti jsem v minulosti už prosazoval (tu druhou tedy v jiné, horší podobě - jednak špatné umístění a jednak podobná slova nebyla v rámci jednoho jazyku), a pro obě jsem nenalezl ani náznak podpory. A to i přesto, že to systematicky přináší užitečné informace s minimem námahy. Z toho také plyne to, že Vaše snahy tím, že jdou ještě dál, tady asi taky narazí. Palu 8. 7. 2009, 12:32 (UTC)

Přesunuto do: Wikislovník:Správci#Žádost o práva správce (Juan de Vojníkov).

Možná, když už se zavedlo dělení slov na slabiky, tak by se mohlo zavést i označení přízvuku. Nebo myslíte, že IPA stačí? Apropo, nebylo by lepší dělit na slabiky rovnou výslovnost?--Juan de Vojníkov 14. 7. 2009, 18:37 (UTC)

Myslím, že označování přízvuku v IPA je dostačující. Co se týče dělení, přestože to nebylo dlouhou dobu zcela zřejmé, pravděpodobně proto, že to bylo spuštěno bez důkladného promyšlení, tak se nejedná o dělení na slabiky, ale o dělení grafické, když se dělí slova na koncích řádků. Co se jedná dělení na slabiky v IPA, tak co jsem měl možnost vidět, tak se příliš nepoužívá, povětšinou jen v případech, kdy je to rozdělení potřeba z nějakých důvodů vyznačit. --Reaperman 15. 7. 2009, 21:37 (UTC)

A nebylo by lepší to dělit na slabiky? Grafické dělení může být v některých jazycích svízelné.--Juan de Vojníkov 16. 7. 2009, 05:47 (UTC)

Reaperman: Možná, kdybych to nevymýšlel pouze já sám, ale někdo mi pomohl, tak to mohlo být zavedeno daleko hladčeji :-).

Juan: Nevím jak v jiných jazycích, ale v češtině bych to dělal rozhodně graficky, protože to je jako informace hodnotnější. ÚJČ také použivá tohle dělení. Ale nejsem proti ani jednomu (ze začátku jsem také používal to slabikové a pak to opravil na grafické). Palu 16. 7. 2009, 09:54 (UTC)

Apropo, jaký je rozdíl mezi slabikovým a grafickým. Co je to vlastně grafické rozdělování? – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Juan de Vojníkov (diskuse • příspěvky).

Alobal je slabičně a.lo.bal, ale na konci řádku alo.bal. Nebo neoklasicismus je ne.o.kla.si.cis.mus, ale na konci řádku neo.kla.si.cis.mus. Tzn. na konci řádku nemůže být a- (lobal) nebo ne- (oklasicismus), ale pouze alo- (bal) a neo- (klasicismus). Palu 16. 7. 2009, 11:13 (UTC)

Hmmm, tak to radši dělat nebudu - tomu nerozumím. A nemyslíš, že by se to mělo nějak upřesnit, že se jedná o grafické dělení. Leckoho to může zmýlit.--Juan de Vojníkov 26. 7. 2009, 05:01 (UTC)

Narazil jsem na problém: Když vložím substitucí skloňovací šablonu, která obsahuje varianty, ošetřené pomocí {{#if: ...}} a podobných příkazů, pak se při substituci tyto příkazy neprovedou, čímž výsledný kód stránky obsahuje tyto příkazy, místo aby měl jasný seznam forem (příklad vizte třeba u laht). Napadá Vás, jak by se to dalo obejít? --Mmh 15. 7. 2009, 13:19 (UTC)

Možná dodržovat stávající zavedené, funkční a časem prověřené systémy a nesnažit se vytvářet nefunkční novoty do onoho systému nezapadající?
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 15. 7. 2009, 18:23 (UTC)

Ano, Danny umí vždycky velmi dobře pomoci. Už jsem to řešil před nedávnem s šablonou ÚJČ a všichni mi poradili, ať to prostě udělám bez toho, takže asi to software MediaWiki prostě neumí. Palu 16. 7. 2009, 09:50 (UTC)

Podmínky v šablonách vkládaných substitucí lze vyřešit tak, že místo {{#if: ...}} napíšete do šablony {{<includeonly></includeonly>subst:#if: ...}}. Includeonly je nutné, jinak k substituci dojde již při ukládání té šablony. Karel Klíč 16. 7. 2009, 11:53 (UTC)

@ Palu 16. 7. 2009, 09:50 (UTC): Jistěže umím, odkaz na správné,používané a prověřené vzory a modely je naprosto korektní druh pomoci. MediaWiki to samozřejmě umí, nicméně různé netriviální konstrukce je třeba užívat s vědomím toho, co dělají a jak fungují a hlavně - na odpovídajících místech. Aneb jestliže je jasné, že daná konstrukce nemá opodstatnění, nevidím důvod, proč by měl někdo marnit čas vysvětlováním funkce, která se v daném případě nedá či nemá používat, a tazatel pro změnu měl marnit čas studováním odpovědi. Jinak vás naposledy žádám, abyste opustil svůj zvyk přetáčet diskuse do osobních rovin a držel se striktně roviny věcné. Děkuji.
@ Karel Klíč 16. 7. 2009, 11:53 (UTC): Toto fungovat nebude. Jinak při řešení je třeba brát ohled na to, jestli se subst bude používat vždy, nebo jen v části případů apod.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17. 7. 2009, 07:28 (UTC)

Já nejsem ten, kdo by tady prosazoval osobní rovinu, tohle byla naprosto konkrétní výtka, kterou mohu podepřít o tucty Vašich příspěvků, rad apod. Doteď ignorujete naléhavé prosby o radu a pomoc v několika diskusích. Pokud se někdo chce naučit se softwarem zacházet, Váš způsob výuky asi nebude fungovat. Pokud vím, tak model wiki funguje právě tak, že zkušenější učí méně zkušené tak, aby se všichni vzdělávali a s tím rostl i projekt. Tak proč neporadit nějak jinak - tak, aby z toho byl méně zkušený člověk moudrý? Palu 17. 7. 2009, 08:18 (UTC)

Danny, o této konstrukci jsem se dozvěděl na en.wikibooks.org a předem jsem ji vyzkoušel. Proč by podle Vás neměla fungovat? V případě šablon pro skloňování, jež se vkládají pouze substitucí, lze (dle mého názoru) tento postup použít. Karel Klíč 17. 7. 2009, 09:18 (UTC)

Problém jsem vysvětloval u {{Substantivum (et)}}. Máme-li tu mít také slova z jazyků, které mají čtrnáct nebo více pádů, ale nemají strukturu paradigmat podobnou češtině, pak potřebujeme substituční šablony, které by dokázaly podle několika jednoduchých kritérií vygenerovat obsah takovéto rozsáhlé šablony.

Docela rád bych od Dannyho slyšel konkrétní radu, jak zde pomohou ty "stávající zavedené, funkční a časem prověřené systémy". --Mmh 20. 7. 2009, 01:08 (UTC)

Udělají zde roboti interwiki i když při založení hesla žádné interwiki nezaložím?--Juan de Vojníkov 26. 7. 2009, 05:00 (UTC)

Ano, zde to interwikiboti zvládnou. Často do několika málo hodin od založení. --Reaperman 26. 7. 2009, 12:09 (UTC)

Po rozhovoru s Mormegilem a přečtením diskuze u hesla s to jsem z toho trochu jelen. Je opravdu nutné uvádět i u cizích slov dělení=dělení na konci řádku a ne dělení=dělení na slabiky? Dávala jsem slabičné dělení do anglických hesel, klidně to umažu, ale pro jistotu se ptám. --Lenka64 2. 8. 2009, 10:10 (UTC)

Protože povolanější neodpovídají, tak odpovím aspoň za sebe, že čím více užitečných údajů o slově, tím lépe (dokud je to přehledné). Tedy, klidně tam mohou stát údaje o dělení na slabiky i údaje o dělení na konci řádku (což může být v některých jazycích odlišné i pro jednotlivá slova). --Mmh 29. 8. 2009, 22:12 (UTC)

přesunuto z Uživatel diskuse:Stardust85

Co říkáš tomu, že nepíšem do sklonovaci tabulky členy? Mě to tahá za oči.--Juan de Vojníkov 9. 8. 2009, 21:20 (UTC)

Mě tam ani nechyběly, kdybys mi to neřekl, tak by mi to nedošlo. Ale s nima to bude lepší. A bude tam el/la los/las, nebo un/una unos/unas? Asi určitý, viď? Každopádně tu konverzi by mohl mít robot hotovou během pár sekund (vzhledem k počtu podst. jmen). --Stardust85 10. 8. 2009, 08:27 (UTC)

Měl by tam být asi určitý člen, protože se jedná v tomto případě o určitá slova. S neurčitým členem ta samá slova mohou nabývat úplně jiného významu na rozdíl od slov s, nebo bez členu. Řeším to s tebou jako španělštinářem. Místní nešpanělštináři to smetli ze stolu, že to na es tak není. Jinak já bych je dával do závorky.--Juan de Vojníkov 10. 8. 2009, 10:52 (UTC)

Kolegové, řešte to Pod lípou, ať se k tomu může vyjádřit zbytek nás nešpanělštinářů. Ať z toho zbytečně nevznikají rozpory. Pokud se k tomu nikdo nevyjádří, má smůlu a můžete si to klidně zavést. --Lenka64 10. 8. 2009, 10:58 (UTC)

Tady jsem to zrovna řešit nechtěl.--Juan de Vojníkov 11. 8. 2009, 19:29 (UTC)

Ty závorky zní dobře, teď už jen počkat pár dní jaká bude reakce ostatních a pak poprosit Berena nebo někoho jiného, kdo má zkušenosti s programováním botů a může se jet. --Stardust85 10. 8. 2009, 19:39 (UTC)

adJuan:Juane, tady si přece nehrajeme každý na svém písečku, ne? Zatím se k tomu nikdo záporně nevyjádřil, a i kdyby, můžete to argumentačně zvrátit.--Lenka64 11. 8. 2009, 20:08 (UTC)

Ale to jsi mě nepochopila drahá Lenko. Tento problém se už jednou veřejně řešil a byl zamítnut. Proto jsem si ho chtěl zcela soukromě probrat s jiný španělštinářem. Říkám probrat ne vyřešit. Až by jsme to probraly, tak by jsme s tím vyšly na venek. Na Wikipedii je možno takovéto probírání mezi uživateli, netušil jsem, že zde je to zakázáno. Proto mě to bylo nemilé, že se to dostalo zas sem, kde to bylo nedávno zamítnutno, protože se zas dostáváme na rovinu hádek, nikoliv na rovinu odbornou.--Juan de Vojníkov 12. 8. 2009, 21:21 (UTC)

No, zatím se nikdo nehádá...Nevím, kde ta původní diskuze je, když tak přidej odkaz, ale chci to tady také proto, že mi přijde nejednotné, když němčina členy má a ostatní ne. --Lenka64 13. 8. 2009, 06:35 (UTC)

PS:zakázáno to není, ale když už řešíte, jak to provede robot, přestávájí být úvahy hypotetické :)).

Muze nekdo overit etymologie tohoto slova? Na Wikipedii je napsano kterou děti zpívají během křesťanských svátků, kdy „si koledují“ o výslužku; já jsem psal (bez prámenu) na fr. wikislovniku, ze je spojeno se kolo (jako fr. ritournelle, tour de chant, atd. v hudebnim vokabl). Nechtel bych nechat chybu. Dekuji. --Diligent 15. 8. 2009, 14:14 (UTC)

Bohužel nemám k dispozici autoritativní zdroj pro výklad etymologie, nicméně například Malá encyklopedie Vánoc (ISBN 978-80-7277-132-5) uvádí teorii, podle níž slovo pochází z latinského Calendae → kalenda → kolenda → koleda. --Reaperman 16. 8. 2009, 15:32 (UTC)

Dekuji. Dava to smysl. Opravuji podle toho. --Diligent 17. 8. 2009, 06:58 (UTC)

Gratuluji českému Wikislovníku k dosáhnutí 10 000 hesel. --Adam Zábranský 28. 8. 2009, 10:23 (UTC)

Já se přidávám, mám velkou radost. Palu 28. 8. 2009, 11:28 (UTC)

Gratuluji ;-) Darkdadaah 29. 8. 2009, 16:14 (UTC)

Tak si takhle koukám, že uživateli Melafaya chybí nějaké jazykové šablony. Vyrazím tedy na Wikipedii a co nevidím: zkopírováno z Commons. Tudíž by bylo účelné nastavit import z Commons. Je někdo proti?--Juan de Vojníkov 29. 8. 2009, 07:58 (UTC)

Mám nový konicek, sbirat ceska slova z francouzstiny. nasel jsem manéž (fr:manéž) ale nevim jaky rod to je. Muze mi to nekdo rict? --Diligent 3. 9. 2009, 06:54 (UTC)

Je to rod ženský. --Kf 3. 9. 2009, 07:02 (UTC)

Objevil se tu hromadný import hesel ze slovnik.zcu.cz. To by ještě relativně nedávno (no dobře, před rokem…) byl docela dobrý nápad. Jenže doba se změnila. Projekty nadace Wikimedia včetně Wikislovníku už nejsou pod licencí GNU FDL, pod kterou jsou tato hesla prý importována. Wikislovník je pod licencí CC-BY-SA a veškerá vkládaná díla musí být s touto licencí kompatibilní, což GNU FDL bohužel nesplňuje (což byl ostatně důvod změny licence).

Do Šablona:zcu jsem tedy vložil žádost o rychlé smazání jako porušení autorských práv (včetně všech hesel označených touto šablonou) a věřím, že tomu bude vyhověno. Je mi to líto, ale taková je realita dnešního světa autorských práv…

--Mormegil 17. 9. 2009, 20:47 (UTC)

Per Danny_B's request I ran a batch delete on these 146 pages. --Brion VIBBER 17. 9. 2009, 23:21 (UTC)

No, líto je to i mně. Můžu dodat jen to, že jsem si těchto nesrovnalostí z hlediska autorských práv nebyl vědom. Budu se nicméně snažit na wikislovník přispívat i dál ale povoleným způsobem. Kf 18. 9. 2009, 08:30 (UTC)

Píši teď do Knihy informace o Wikislovníku a zarazila mě jedna věc. Týká se to vyhledávání "podle kategorie" a "podle významu v češtině". Očekával bych, že tématické kategorie do kterých slovníková hesla na Wikislovníku řadíme budou právě pod odkazem "podle kategorie" (tzn. např. kategorie: cs-zvířata, en-zvířata apod.) a pod odkazem "podle významu v češtině" naleznu skutečně jen seznam českých slov. A ono ne!--Juan de Vojníkov 30. 9. 2009, 09:08 (UTC)

Milí tvůrci Wikislovníku, 5. prosince se v Městské knihovně uskuteční první konference o Wikipedii a dalších projektech. Přestože nese název Wikikonference: Wikipedie a její zdroje, Wikipedie jako zdroj, nebude rozhodně jen o Wikipedii, a proto pokud máte nějaké téma, které se týká Wikislovníku a zejména otázek zdrojů na Wikislovníku a Wikislovníku jako zdroje, nabídněte ho prosím na Wikipedii na stránce Wikipedie:Konference. Prosím nepište mi své dotazy a připomínky zde, omlouvám se, že budu sledovat pouze stránku na Wikipedii. Děkuji. Okino 8. 10. 2009, 19:38 (UTC)

Napadlo mě, že by se do chlívku navigace mohl zabudovat odkaz na Wikislovník:Formát hesla v podobě Formát hesla. Je to v podstatě návod na to jak vytvořit heslo. Co na to ostatní?--Juan de Vojníkov 14. 10. 2009, 20:38 (UTC)

Prosím o pomoc.

1. Která věta je bez chyb?

A Čechy je jedna ze tří historických zemí na území České republiky.

B Čechy jsou jedna ze tří historických zemí na území České republiky.

C Čechy jsou jednou ze tří historických zemí na území České republiky.

2. Jaký je správný pravopis: Diplodocus nebo diplodocus?

3. Je Katerina česká verze jména Kateřina?

4. Je Jakob česká verze jména Jakub?

Kroton 19. 10. 2009, 19:13 (UTC)

1: B a C, více správná je C, ale B špatně také není. U A není dodržena podmínka shody podmětu s přísudkem.

2: To nevím, lze to možná nalézt v nějakém tématickém atlase dinosaurů.

3 a 4: Jakob je jméno, z kterého vznikla naše varianta Jakub, česká varianta jména to podle mě není. To ale neznamená, že tuto variantu nemůže nosit nějaký Čech, protože podle našich zákonů zjednodušeně může člověk dostat jakékoliv ověřené jméno. Ověřené znamená, že v minulosti se tak někdo jmenoval. Stejně bych to viděl u Kateriny, česky to není, ale Češka toto jméno nosit může. Palu 19. 10. 2009, 21:39 (UTC)

ad 2) Diplodocus s velkým počátečním písmenem je nejběžněji používaný vědecký název, v případě, že by se užívala počeštělá forma, psalo by se zcela jistě s malým počátečním písmenem, není mi však známo, že by rod Diplodocus měl nějaký český nebo počeštělý název.

ad 3) Osobně bych Katerina jako českou variantu neoznačil, několik osob toho jména skutečně v ČR žije/žilo, ale pravděpodobně se jedná spíše o ruskou variantu. Tedy bych ji na dané pozici v hesle neuváděl.

ad 4) Jakob je skutečně poněkud vzácnější varianta jména Jakub, ale není příliš obvyklá. --Reaperman 19. 10. 2009, 22:27 (UTC)

Děkuji. Kroton 20. 10. 2009, 18:37 (UTC)

Rád bych všechny upozornil na Wikislovník:Žádost o komentář/Činnost Dannyho B. a poprosil o vyjádření. Palu 27. 10. 2009, 21:21 (UTC)

Ještě jednou bych rád požádal všechny k vyjádření se. Děkuji. Palu 10. 11. 2009, 19:50 (UTC)

Navrhuji přjmenovat Kategorii:Francouzské tvary sloves (a všechny jí podobné) na Kategorii:Tvary francouzských sloves (a obdobně u ostatních). Je to, dle mého, logičtější pojmenování. Něco jako "francouzský tvar" v gramatice neexistuje. --Lenka64 4. 11. 2009, 14:09 (UTC)

Taky už mě to napadlo a jsem pro. Palu 4. 11. 2009, 14:13 (UTC)

To dává určitě dobrý smysl. Kf 4. 11. 2009, 14:20 (UTC)

Berou mi nápady, pani, to od nich neni hezký... ;-)
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 5. 11. 2009, 09:46 (UTC)

Přiznávám se, prvotní nápad byl Dannyho. :))--Lenka64 5. 11. 2009, 09:59 (UTC)

Chci se zeptat, hlavně místních správců. To je nějaká strategie, že se vandalizujícím IP adresám nevkládá do diskusní stránky šablona experimenty? Docela by mě zajímalo, co za tou strategií stojí.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2009, 07:32 (UTC)

Vůbec se nevkládají šablony. Ani uvítací. --Juan de Vojníkov 5. 11. 2009, 07:35 (UTC)

Strategie, pokud vím, není žádná. Šablony může vkládat každý, budu na to myslet, až zas něco smažu. :) --Lenka64 5. 11. 2009, 08:22 (UTC)

O šabloně experimenty nevím a ani nevím, jestli jí budou naši vandalové číst, protože to jsou většinou vandalové, kteří tu něco udělají jen jednou a pak se sem zase nepodívají. A uvítací šablonu já osobně používám velmi často. Palu 5. 11. 2009, 12:08 (UTC)

Šablona experimenty si myslím, že v této situaci je ulehčením pro správce. Když správce vidí, že ta či ona IP adresa vandalizovala, protože to má umístěno v diskusní stránce může podle toho postupovat. Jinak by správce musel furt a furt dokola u každé IP adresy prolézat protokolovací záznamy, kolik stránek jí bylo smazáno.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2009, 13:16 (UTC)

To mě nenapadlo. Tak ji tedy budu také používat. Ikdyž jak říkám, k nám se moc ty vandalové nevrací. Palu 5. 11. 2009, 14:59 (UTC)

Dnes jsem udělal hrubý nástřel pro revizi lingvistické části kategorizace hlavního jmenného prostoru. Do úplného řešení je dost daleko, ke třeba vyřešit názvosloví, zařazení do systému, doplnění chybějících částí a další. Návrhy lze předkládat na příslušné diskusi. --Reaperman 14. 11. 2009, 19:32 (UTC)

Zravim naše ligvisty. Chci se zeptat jak se česky říká polskému "střednímu" rodu "ród nijaki"? Překládá se to jako "rod střední", nebo je to "rod nijaký/žádný/co já vim"?--Juan de Vojníkov 16. 11. 2009, 12:11 (UTC)

Je to tzv. neutrum, tedy rod střední. Palu 16. 11. 2009, 15:47 (UTC)

Aha, díky!--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 10:12 (UTC)

Přidal jsem do navigace odkaz na Formát hesla. Myslím si, že se to tam hodí - nikdo si nepamatuje celý formát. Kdyby s tím byly potíže, může se to kdykoliv odstranit.--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 11:57 (UTC)

Já jsem pro. Palu 17. 11. 2009, 13:55 (UTC)

Formát hesla je součástí nápovědy, není proto dvakrát vhodné jej jednotlivě vypíchávat v menu, které by mělo sloužit pro základní navigaci.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17. 11. 2009, 15:07 (UTC)

Ano sémanticky je to nesprávné, ale uživatelsky mi to příde jako velmi šikovné. Řekl bych, že Formát hesla je nejžádanější stránkou ze stránky Nápověda. To že je v navigaci, ušetří editujícímu uživateli čas.--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 15:10 (UTC)

Připadá mi opravdu děsivé, že 1/3 všech našich hesel jsou hesla minimální. Minimální hesla bych viděla jako dočasné řešení pro jazyky, pro které nejsou v současnosti dostupné zdroje, ne pro de, fr, en atd.. Tohle tady opravdu lidi hledat nebudou. Já sama např. používám francouzštinu na fr wikislovníku pro komplexnost, ne pro překlad. Ten hledám na slovniku.cz. A pokud chcete na tento příspěvek reagovat ve smyslu "jak jsou ta minimální hesla úžasná a nezbytná", tak si napřed sáhněte do svědomí a spočítejte si, kolik jste těch min. hesel doplnili. --Lenka64 17. 11. 2009, 14:03 (UTC)

Já to beru jako přirozenou cestu rozvoje projektu. Samozřejmě, že kvalitáři z toho mají depresi, ale řekl bych a je to patrno i z Wikipedie - že projekt se rozvíjí přes kvanitu. Teprve později se dělá kvalita. A nebo jinak i přes kvantitu se lákají noví uživatelé i přes nekvalitu přicházejí noví uživatelé.--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 15:08 (UTC)

Já třeba především dělám hesla normální. Ale někdy také nevím o slově víc než význam a rod. Obecně se domnívám, že i taková hesla jsou přínosem. Kde je opravdu nemám rád je jen čeština, kde má dost znalostí na vkládání plnohodnotného hesla snad každý. Mě tedy minimální hesla jako taková nevadí a ani si neumím představit, jak je zakázat nebo zrušit, resp. v čem by bylo lepší nemít nic namísto alespoň něčeho malinkého. To samozřejmě neznamená, že bych nechtěl, aby to někdo později doplnil a slovník nebyl opravdu kvalitní. Palu 17. 11. 2009, 14:07 (UTC)

Koncept minimálních hesel je užitečný pouze v případě, že je s ním vhodně nakládáno, tedy, že se bere jako něco výjimečného, co by se nemělo používat moc často, ale jen v případech informační nouze. Problém je, že minimální hesla jsou tvořena jak na běžícím pásu bez jakékoli snahy o kompletnost ani těch informací, které uvedeny jsou, a to v takové míře, že to v podstatě znemožňuje jejich efektivní doplňování. Důsledek tohoto postupu je nasnadě, tato hesla jsou tak bezobsažná, že i když jich bude sto tisíc, tak se nedostanou dost vysoko ve vyhledávačích, aby to výrazně zvýšilo návštěvnost projektu, pokud už sem náhodou někdo zavítá a zjistí, že libovolně jinde (u libovolného jiného překladového slovníku) dostane komplexnější informace, tak odejde a pravděpodobně se již nevrátí, tedy ve výsledku nebudou čtenáři, když nebudou čtenáři, nebudou editoři, když nebudou editoři, nikdo nebude upravovat hesla, když nikdo nebude upravovat hesla, nebudou čtenáři ... dalo by se to nazvat studená smrt, příliš velká expanze bez ohledu na základy způsobí zhroucení celého projektu. --Reaperman 17. 11. 2009, 14:41 (UTC)

Hmm tak to mám zcela opačný názor - viz výše. Dokonce si dovolím tvrdit, že třeba Google má speciální syntaxi pro Wikipedii, takže časem může udělat i speciální syntaxi pro Wikislovník. Ale pozor, lidé na Googlu a jiných vyhledávačích většinou nehledají překlady, ale produkty a encyklopedické informace. Čili mi tato tragédie s vyhledávači připadá absolutně irelevantní.--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 15:08 (UTC)

Tomu rozumím, až na tu poslední větu, která je podle mě až moc silná. Podle mě to všechno platí stejně ve stavu s minimálními hesly jako bez nich, pokud nebudou ani v jednom z nich vkládána především plnohodnotná hesla. Proto bychom se měli soustředit především na to. Je mnoho Wikislovníků, kde jsou vkládány skoro výhradně minimální hesla a přesto takovou snahu nelze brát jako škození, ale jako přínos, který je bohužel pouze malý. Existují jazyky, v kterých umí chodit jen málokdo na zdejším projektu a jinak než jako minima je vkládat zatím nelze, dokud se neobjeví někdo, kdo je opravdu ovládá. Těchto jazyků je většina. V takových případech si můžeme vybrat jen mezi Minimem a nebo celkovým zrušením jazyku. Jestli by to ale bylo přínosem, silně pochybuji, přes všechny výhrady, které chápu. Při nynějším počtu editorů bychom neměli proti minimálním heslům brojit. Zastavení jejich vkládání by podle mě bylo vhodné až ve chvíli, kdy by se danému jazyku věnovalo přinejmenším pár lidí, nebo to lze vymezit počtem vkládaných hesel měsíčně apod. Bez ohledu na to jak tato debata ve výsledku dopadne, jsem pro to její výsledky promítnout do nějakého doporučení, aby byla pravidla ohledně tohoto trasparentní a dostupná a aby byla jasná vize jak se dobrat vyšší kvality slovníku. Palu 17. 11. 2009, 15:01 (UTC)

No ono hlavně koncepce minimálních hesel je špatná. Protože je to koncepce pahýlu o které již dnes víme, že je špatná - na de pahýl zrušily, co udělají z pahýlem na en, ukáží nejbližší roky (třeba je přepracují na kvalitní hesla).--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 15:08 (UTC)

To jsem nevěděl. Docela by mě zajímalo nějaké vysvětlení nebo uvedení nějakých pro a proti, nebo jak to bylo odůvodněno. Palu 17. 11. 2009, 15:09 (UTC)

No pod lípou se o tom hodně diskutovalo ale teď to nenajdu.--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 15:22 (UTC)

@Juan: Jsem si poměrně jistý, že Google speciální přístup k Wikipedii nemá, když už by měl speciální přístup, tak by to bylo pro jeho vlastní projekt Knoll. To, že se Wikipedie objevuje ve vyhledávání na prvních místech je dáno především obrovským rozsahem domény wikipedia.org, vysokou provázaností článků, odkazovaností Wikipedie z externích serverů a širokým unikátním obsahem, tedy spojení mnoha prvků, kteremu může konkurovat jen málokterý projekt na webu. Dále je podstatný fakt, že Wikislovník není primárně překladový slovník a ani s daným softwarovým vybavením specializovaným překladovým slovníkům konkurovat nemůže, proto je třeba nabízet něco navíc.

@Palu: Ta slova jsou silná, nicméně je to fakt. Jako příklad by šlo uvažovat třeba cs.wiki a sk.wiki, sk wiki má přibližně poloviční uživatelský potenciál a v historii dost spoléhala na vytváření robotických miničlánků, zatímco cs.wiki robotickou tvorbu nepodporovala. Dlouho byly tyto dvě wiki srovnatelné. V současnosti má sk.wiki přibližně čtvrtinu uživatelů oproti cs.wiki a ani tamější původní tvorba nejkvalitnějších článků nedokáže konkurovat stavu na cs.wiki. Dovolil bych si dokonce tvrdit, že sk.wiki drží nad vodou několik málo stabilních uživatelů a jméno, které má Wikipedie jako celek. Skutečně se bez kvalitní tvorby neobejdeme, ale je rozdíl ve stavu, kdy jsem uživatele ještě nenalákali a kdy jsme je už odehnali svou nekvalitností. Kvalita a dobré jméno se skutečně nedá nahnat jen prázdnou kvantitou. Osobně mi nejde o to bránit v existenci minimálním heslům, ale dát jasně najevo, že nemají být standardem tvořeným po stovkách. --Reaperman 17. 11. 2009, 15:35 (UTC) PS: Také není od věci psát pouze o věcech, o kterých něco vím, nebo jsem si alespoň ty informace v dostatečné míře sehnal.

Jistě, v základních 6-10 jazycích jako překladový konkurovat nemůže. V jiných jazycích ale konkurovat může. Co se týče Googlu měl jsem za to, že takové to mi odkazujem na Wikipedii a Wikipedii na nás pro Google neplatí. --Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 18:16 (UTC)

Když už se tu ale rozebírají vyhledávače, tak je nutno zmínit, že stále drtivá většina Čechů vyhledává přes seznam a jeho vyhledávací syntaxe není tak průhledná jako u Googlu. Čili jde o to, když už chceme mluvit o propagaci Wikislovníku cestou internetu, jak se prosadit i u Seznamu.--Juan de Vojníkov 17. 11. 2009, 18:22 (UTC)

S tím se dá dost dobře souhlasit. V češtině, francouzštině, němčině, italštině a možná několika dalších jazycích, jsou Minima méně přínosná, protože tyto jazyky mají své pravidelné příspěvky a dá se očekávat, že časem dosáhnou určité kvality. Ale pak jsou tu ostatní jazyky, kde především chybí přispěvatelé, a když nechybí, tak jsou to lidé, kteří znají jazyk velmi málo a jsou schopni určit jen správný význam, rod a pár dalších věcí. Tam podle mě mají mít nějaký prostor Minima až do chvíle, kdy se neobjeví někdo, kdo dokáže jazyk opravdu spravovat a doplňovat, postarat se o stávající Minima a doplnit další hesla plnohodnotně. Je to situace, kdy můžeme volit jen mezi tímto a ničím, protože na nic jiného prostředky zatím nemáme. Je ale potřeba dbát, aby ta minima, která jsou vlastně zadáním významu v češtině, čili překladu, byla zpracována kvalitně, tedy aby tam nebyly špatné překlady, což už jsem také viděl. Proto by bylo dobré apelovat na jejich vkladatele, aby se drželi přísloví "dvakrát měř, jednou řež", nebo raději třikrát i víckrát. To je totiž oblast, kde mohou Minima napáchat opravdu škody (zvlášť s přihlédnutím, že je málo editorů schopných je ověřit a případně chybu opravit). Palu 17. 11. 2009, 15:50 (UTC) K PS: to mám na mysli s tím apelem. Palu 17. 11. 2009, 15:51 (UTC)

To je opravdu otrava, když už tu člověk nemůže zakládat ani pahýly!--Juan de Vojníkov 24. 11. 2009, 10:22 (UTC)

Že bych si na to založil extra wiki.--Juan de Vojníkov 24. 11. 2009, 10:23 (UTC)

Tak do toho bych šel taky, taky mi vadí zdejší "restrikce", které sice pomáhají držet vysokou kvalitu, ale dost komplikují rozvoj slovníku (zejména rychlost růstu, ale i komplexnost podávaných informací). Jenže si nechám zajít chuť, protože tříštit ty naše velmi malé síly by vedlo tak akorát ke zničení projektu svobodného slovníku. Nezbývá tedy, než se dohodnout na společném postupu, byť si jsou zde názorové extrémy značně vzdálené. Palu 24. 11. 2009, 12:27 (UTC)

Ale já je chápu. Kdybych je nechápal, nebo nechtěl pochopit tak se začnu hádat a dělat scény. Jen se mi tak postesklo po těch mích polských pahýlech, že jsem sem mohl občas něco hodit. No a to s tím jiným projektem si ještě rozmyslím, asi to bude záviset na tom, jestli tvorba hesel je pro mě přínosem. Ono importovat se to dá kdykoliv. Nicméně popravdě řečeno pochybuji, že bych se do toho nakonec pustil!--Juan de Vojníkov 30. 11. 2009, 10:51 (UTC)

Pánové, za říjen nám průměrná velikost článku klesla pod 300 bajtů a tento trend bude asi pokračovat. Řečnění tohoto typu asi moc nepomůže.... --Lenka64 25. 11. 2009, 13:26 (UTC)

To nepomůže, ale to, že Juan už nebude mít co vkládat taky nikomu nepomůže. Palu 25. 11. 2009, 14:11 (UTC)

Nevím, proč by neměl co vkládat; nesouhlasím s tím, že "už tu člověk nemůže zakládat ani pahýly!" Proč by nemohl? Statut minimálního hesla, pokud jsem zaregistroval, byl pozměněn pouze tak, že je žádoucí dopolnit šablonu Minimum rozlišovačem jazyka. To mi připadá účelné. Ale jinak minimální hesla dále existují a na jejich vkládání nevidím nic špatného. Když se člověk rozhlédne po ostatních wikislovnících, je tam podobných hesel spousta; ve velké většině případů se jedná o překlad z jiného jazyka, stejně jako na cs:wikislovníku. Jen většinou nejsou označena jako "minimální", takže nelze přesně zjistit, kolik jich je; v tom směru je český wikislovník propracovanější, protože má tuto široce používanou šablonu. Z hlediska údržby je to velmi praktické.

Jinak všichni přispíváme dobrovolně, nevím proto, proč by si každý uživatel nemohl rozhodnout, jak a v jaké míře bude v rámci existujících pravidel přispívat. Pokud by si naše malá komunita odhlasovala nějaká jiná pravidla, to by bylo jiné. Ale podle mého názoru se v současnosti může každý rozhodnout buď zvyšovat kvalitu, nebo kvantitu, někdo preferuje obojí jak kdy. Kf 25. 11. 2009, 14:41 (UTC)

Já s Vámi naprosto souhlasím. My jsme ale reagovali na některá vyjádření výše v diskusi, která napadají úlohu minimálních hesel. Palu 25. 11. 2009, 15:03 (UTC)

Minimální hesla mají také minimální informační hodnotu, ale chápu, že pro některé je pohodlnější rozprávět o nich po diskuzích nebo je poloroboticky zakládat, než se snažit doplňovat co nejvíce informací. Je to dobrovolný projekt, každý tu v rámci pravidel může dělat co ho napadne, ale nečekejte za to vřelý souhlas nebo pochvalu. --Lenka64 25. 11. 2009, 15:11 (UTC)

Nevím, proč nás napadáte, že rozprávíme v diskusích, když se jich účastníte naprosto stejnou měrou. My jsme podle Vás konkrétně s Kf pro projekt udělali příliš málo, nebo proč ten tón? Palu 26. 11. 2009, 12:58 (UTC)

No ta "naprosto stejná měra" se krásně vyjímá na této stránce, třeba zrovna v této sekci...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 26. 11. 2009, 14:36 (UTC)

U Vás je zase hezky vidět, jak se "snažíte doplňovat co nejvíce informací". Palu 26. 11. 2009, 15:10 (UTC)

(ed. konfl.) Ostatně tady se každý může podívat, jak jsou na tom konkrétní uživatelé s poměrem editací a diskusí, já se rozhodně za nic nestydím. Palu 26. 11. 2009, 15:16 (UTC)

A vy zase bijete černochy!
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 26. 11. 2009, 15:15 (UTC)

Hezké :-) Palu 26. 11. 2009, 15:16 (UTC)

Viz Kategorie diskuse:Šablony:Rody. Palu 18. 11. 2009, 00:32 (UTC)

(Sorry for writing in English. Please translate this message if possible.) The Wiktionary logo vote is set to start 2009-12-07 00:01. Any translations of the voting page must be done before then. The first round will continue until 2009-12-31 23:59 at which point the second round will last until 2010-01-31 23:59. Please note that after this vote, each Wiktionary will hold their own vote whether to accept the winning logo, and none will change to the new logo without a 60% majority of Wiktionaries deciding to do so. Other Wiktionaries still need to be notified about the vote, so please help post messages into other Wiktionaries. Thank you. --Yair rand 24. 11. 2009, 07:07 (UTC)

Překlad (zhruba, kdyžtak to opravte): Hlasování o logu Wikislovníku začne 7. prosince 2009 v 00:01 hod. Musí se před tím přeložit hlasovací stránka do dalších jazyků. První kolo bude pokračovat do 31. prosince 2009, 23:59 hod., po tomto datu začne druhé kolo, které bude trvat do 31. ledna 2010, 23:59 hod. Prosím vezměte na vědomí, že po tomto hlasování každý Wikislovník provede svoje vlastní hlasování pro potvrzení vítězného loga a logo se nezmění bez 60% podpory Wikislovníků. Další Wikislovníky stále potřebují být upozorněny na toto hlasování, prosím pomozte rozesílat jim zprávy. Díky. --Yair rand 24. 11. 2009, 07:07 (UTC) (Palu 24. 11. 2009, 12:38 (UTC))

Jsou tomu již 2 roky, co vznikl na Wikiverzitě kurz Práce na Wikipedii – kurz pro začínající wikipedisty a všechny ty co si chtějí osvěžit své znalosti. Postupně se nám zde objevují účastníci, snad i díky tomu, že je na kurz odkazováno ze šablony Vítejte. Teď bych rád ve stejném duchu zpracoval i kurz Práce na Wikislovníku. Myslíte si, že je to zbytečné? Že si kurz nenajde své účastníky? Pokud ano, napište to sem. Jste-li opačného názoru můžete své připomínky a nápady taktéž vyjádřit na straně kurzu: v:Práce na Wikislovníku. Stránka bude Vašim nápadům otevřena minimálně do konce roku a pak uvidíme.--Juan de Vojníkov 2. 12. 2009, 13:57 (UTC)

Podle mě je to nápad dobrý a určitě není zbytečný a líbí se mi. Jen si nejsem jist, zda ten kurz bude mít nějakou návštěvnost, vzhledem k tomu kolik do projektu Wikislovníku proudí nových spolupracovníků. Je ale možné, že jednou přecijen někomu takový kurz pomůže. Pokud se Vám kvůli několika málo takových zájemců bude chtít věnovat tomuto kurzu čas, pak byste ho měl koncipovat spíše jako statický, na aktivní nebude dostatek účastníků. Palu 2. 12. 2009, 15:56 (UTC)

Dva lidi se vyslovili, že sekundární kategorizace je zbytečná a že ji nehodlají vkládat. Měly bychom promyslet, zda ji tedy nezrušíme úplně. Jeden z těchto lidí vkládá spoustu hesel denně a tím vzniká mnoho nekategorizovaných článků, které nikdo většinou nedokategorizovává. Celý projekt je tedy dost nefunkční, polovina hesel je kategorizována, polovina ne. Chci se tedy zeptat na váš názor, jestli je projekt udržitelný, jestli je potřebný a jestli stojí za tu námahu, jestli by nebylo lepší ho úplně opustit. Spousta Wikislovníků se bez něj obchází a do budoucna lze sekundární kategorizaci do značné míry nahradit sekcemi hyperonyma a hyponyma. Palu 5. 12. 2009, 23:17 (UTC)

Prosím, vizte Uživatel diskuse:Palu#Zpráva o stavu Wikislovníku. Palu 10. 12. 2009, 12:37 (UTC)

Mohla bych k tomu napsat mnohé, ale myslím, že bude stačit:"řečněním se ještě nikdy nic nevybudovalo". --Lenka64 10. 12. 2009, 14:25 (UTC)

Ano, tento přístup tam také kritizuji. Palu 10. 12. 2009, 14:28 (UTC)

Pokud někdo máte v úmyslu zakládat minimální hesla, dávejte, prosím, pozor, co tam píšete. Za poslední dobu trávenou jejich doplňováním, jsem už několikrát narazila na chybný rod (a dokonce i význam). Chyby dělá každý, ale když jedna ze dvou přítomných informací je vadná, je to na nic. --Lenka64 10. 12. 2009, 14:59 (UTC)

Navrhuji převzít šablonu v této podobě . Plus doplňující a spol.--Lenka64 12. 12. 2009, 07:35 (UTC)

Jsem pro, ale tohle asi zvládnou vyplňovat jen velmi znalí, chtělo by to kvalitní dokumentaci. Palu 12. 12. 2009, 14:09 (UTC)

Juan si trochu po svém vykládá Lenčina slova a chce na jejich popud jednat na vlastní pěst. Proto se za něj musím zeptat, dříve než udělá nějaké unáhlené změny, co si o nich myslí komunita. Díky. Diskuse zde: Šablona diskuse:Substantivum (pl) Palu 17. 12. 2009, 16:12 (UTC)

Ano, nikde jsem se netajil, že mi ta internalizace vadí. Nicméně mi bylo na IRC Reapermanem vysvětleno proč to tak je. Šlo o jednoduché vysvětlení. Šablona nemůže být česky, protože je v polštině jiné pořadí pádů. Tudíž může být buď v internacionalizované podobě, nebo v polské podobě (což uznávám i já, že je pro lidi neznající polské gramatické názvy nepraktické) nebo v dvoujazyčné podobě. Nicméně, jak říkám, že polská podoba je nevhodná, tak si myslím, že i internacionalizovaná podoba je nevhodná (ono se to vše neučí na ZŠ, jak tu někdo argumentoval; kategorie polská verba je absurdní), protože jsou lidé co znají pouze polské názvy. Tudíž navrhuji dva postupy, jak problém řešit u šablon:

• buď bude šablona dvojjazyčná (vždy drobným písmem názvy v původním jazyce)
  • super by třeba bylo, kdyby se jazyk šablony dal přepínat - jde to technicky provést?
• do každé šablony doplnit odkaz na vysvětlivky - ve vysvětlivkách by pak bylo vše vysvětleno: "Polská podstatná jména (substantivum, rzeczownik) mají 2. čísla a 7. pádů..." Bylo by to psáno česky a například do závorky by se uváděli společně internacionalizované názvy s polskými. Konkrétní podoba může být jakákoliv a ponechal bych jí na fantazii pisatele.--Juan de Vojníkov 17. 12. 2009, 16:40 (UTC)

1) Silně se mi nelíbí, že se vše důležité diskutuje na IRC a pak si nemůžou relevantní a důležité diskuse číst ostatní.

2) Nominativ, genitiv, ... jsou normální česká pojmenování, která nemají v češtině žádná synonyma, není to žádná internacionalizace, ale jen dávná výpůjčka z cizího jazyka. To, že je to mezinárodně srozumitelné skoro všem řečem (vč. třeba polštiny) je jen výhodou.

3) Jak jsem řekl jinde - nemůžete odkazovat na výkladovou část Wikislovníku, nebo ji budovat, když tato není schválená a neexistuje.

Můj návrh tedy zní: užívat zaběhlý standardní systém obvyklý na všech Wikislovnících a snažit se do budoucna zprovoznit výkladovou část pro další vysvětlivky pro potřebné. Palu 17. 12. 2009, 16:59 (UTC)

Nerozčilujte se kolego. Na IRC jsme s Reapermanem nediskutovali a chatovali. Myslím si, že na IRC k důležitým diskusím nedochází, pokud by docházelo, měla by ta diskuse být jasně oznámena tady pod lípou. Ad 3) jistě že mohu. To že není schválená vyplývá z toho, že edituji s odvahou. Nebo vy jste proti a chcete vyvolat hlasování? A to že neexistuje jmenný prostor je irelevantní, ta část může být kdekoliv jinde.--Juan de Vojníkov 17. 12. 2009, 17:06 (UTC)

Možná to tak vypadá, ale já se nerozčiluju. Dále: už hodněkrát se stalo, že důležité diskuse byly smazány, nebo proběhly jinde a nejsou zpětně dohledatelné. Ke 3) Kde např.? Vždyť tady k tomu není nikde prostor. Palu 17. 12. 2009, 20:04 (UTC)

Například: Výklad: Substantivum (pl), nebo Wikislovník:Substantivum (pl). Teď neřeším jak by se jednotlivé stránky pojmenovávaly.--Juan de Vojníkov 17. 12. 2009, 21:39 (UTC)

Prostor Wikislovník je pracovní prostor pro Wikislovník a prostor Výklad neexistuje. Pokud by byl založen, byl bych moc rád, protože by přidal Wikislovníku další dimenzi. Palu 30. 12. 2009, 12:17 (UTC)

Ano to vím. A co z toho plyne?--Juan de Vojníkov 31. 12. 2009, 20:22 (UTC)

Na Inkubátoru máme jedno základní pravidlo - veškeré jazyky inkubovaných projektů musejí mít ISO kód. Bez něj není povoleno založení jak inkubace, tak později i dané wiki. Myslím si, že stejné pravidlo by mělo ze zjevných důvodů platit i zde.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 30. 12. 2009, 02:07 (UTC)

Jsem proti, jazyky jako slovio tu mají své místo a na přidělení kódu není nutné čekat. Navíc byl tento jazyk přijat i polskou wikislovníkovou komunitou a nevidím tedy důvod k restrikcím vůči němu. Palu 30. 12. 2009, 12:14 (UTC)

Jsem pro, není třeba sem tahat kdejakou pitomost. --Lenka64 30. 12. 2009, 15:31 (UTC)

Proč říkáte nejrozšířenějšímu umělému slovanskému jazyku pitomost? Esperanto je pitomost? Můžete definovat Vaše pojetí pitomosti? Palu 30. 12. 2009, 16:22 (UTC)

Pitomost (wikislovník) = vše co nemá ISO. --Lenka64 30. 12. 2009, 16:56 (UTC)

Osobně si myslím, že fakt, že v době, kdy mají vlastní ISO kód tisíce jazyků, jakkoli exotických, včetně různých nářečí či variací němčiny, včetně například klingonštiny, která je třeba na anglickém Wikislovníku explicitně zakázána a stejně tak byla v tomto jazyce zrušena Wiki, a nejsou ani náznaky, že by takový jazyk měl v dohledné době kód získat, jasně ukazuje, že z odborného i společenského hlediska se jedná o dosud nedostatečně významný počin (u konstruovaných jazyků) nebo nedostatečně prozkoumaný systém (u přirozených jazyků). Wikislovník nemá sloužit jako propagace takovým projektům. Ztotožňuji se tedy s návrhem na zákaz uvádění jazyků, které nemají ani vlastní ISO 639-3. Navíc bych explicitně zakázal i několik dalších jazyků nad rámec tohoto opatření. --Reaperman 30. 12. 2009, 18:17 (UTC)

Fakt, že v době, kdy mají vlastní ISO kód tisíce nářečí jazyků, které nebude možno zařadit do projektů Wikimedia z různých důvodů, jen ukazuje, že toto kritérium je naprosto neopodstatněné, nefunkční a nedostačující a není v této věci naprosto relevantní. Anglická komunita je k těmto věcem příliš tvrdá, kdy např. ruší stránky o Sloviu i ve Wikipedii, což je naprosto neodůvodněná věc. Proto brát si za vzor zrovna je je podle mého soudu také velmi nešťastné. Proč si máme brát za vzor anglickou Wikipedii a ne polský Wikislovník, který jazyk jednoznačně přijal? Pro mě je naprosto nepřijatelné, aby platili pro dva naprosto stejné případy naprosto rozdílná pravidla: těmito případy jsou esperanto, které je zde "legálně" a slovio, které opačně. Nezlobte se na mě, ale to je už příliš velký zásah do svobody tvorby Wikislovníku i do svobody jeho čtenářů. Každý čtenář má právo dozvědět se o jazyku, který se učí. A srovnávat klingonštinu se sloviem, to už je úplně mimo, pánové. Palu 30. 12. 2009, 18:53 (UTC)

A dámo, samozřejmě. Palu 30. 12. 2009, 18:53 (UTC)

O přijetí jazyka do hlavního jmenného prostoru rozhoduje komunita. Přece jen obskurní jazyky, které prakticky nikdo nepoužívá jako jazyk, představují pro uživatele jen zbytečný balast a prodloužení hesel. Navíc komunita českého Wikislovníku je poměrně malá a obávám se, že nemá kapacity ani na iso jazyky. Pokud bude mít nějaký jazyk jen jediného editora, nebude ani nikdo opravovat chyby. Na druhou stranu nevidím důvod, aby zde (v jiném než hlavním jmenném prostoru, prozatím třeba v projektovém než se najde vhodnější) nevznikaly stránky s lingvistickými informacemi i o takových jazycích jako slovio, například článek o systému jeho gramatiky, seznamy slov s jejich překladem apod. Ale do hlavního jmenného prostoru bych jej prozatím nezahrnoval. Názor samozřejmě můžu změnit, pokud se prokáže používanost tohoto jazyka (například v něm budou vznikat literární díla od různých spisovatelů). Podle toho, jak se zde diskuse vyvine, by asi bylo dobré upřesnit vložené informace o sloviu na stránce o podmínkách zařazování hesel. --Beren 30. 12. 2009, 20:20 (UTC)

Musím souhlasit s Berenem. Slovio nepovažuji za nějaký panslovanský jazyk, to by spíše mohla být církevní slovanština (v dnešní době má tuto úlohu prý sehrávat ruština). Slovanskými jazyky se zabývám, za celý půlrok jsem ale nikde nic o Sloviu neviděl. Domnívám se proto, že se jedná o nějaký konstrukt určitého člověka/skupiny lidí, podobně jako např. u severoslovanských jazyků nebo vysoké islandštiny. --Aktron 30. 12. 2009, 22:24 (UTC)

Postupně se pokusím reagovat a pro přehlednost to rozčlením do jednotlivých bodů:

Berenovi:

1) Souhlasím, že balast sem nepatří, proto nemůžeme vůbec mluvit třeba o klingonštině, ale nejrozšířenější slovanský umělý jazyk tímto balastem být logicky nemůže.

2) Není pravda, že jej prakticky nikdo nepoužívá, je to moderní dynamicky se rozvíjející pomocný jazyk, který si nachází stále větší komunitu.

3) To, že komunita nemá kapacity ani na iso jazyky, není argument. Troufám si tvrdit, že slovio by se zde rozvíjel 10³x rychleji, než např. akánština. Jestli si myslíte, že tím, že omezíme slovio, tak se někdo bude věnovat třeba akánštině a přesměruje se tak práce na "lepší" jazyk, pak se mýlíte, kdo se chce věnovat jazyku, tak jej nebude "kšeftovat" za jiný, už jen proto, že mu třeba nerozumí.

4) Jazyky od jediného editora tu máme zastoupeny hojne, zrušíme je, abychom omezili chyby?

5) Výkladovou část tu marně prosazuji dlouho, nikdo mi jí zatím "nepovolil".

6) Od literárních děl je bohužel prozatím tento jazyk celkem daleko, pokud je mi známo, ale rozhodně už je ve fázi, kdy ho lze bez větších problémů užít v praxi (viz např. portál se zprávami: http://www.zvestia.com/) a je přinejmenším pravděpodobné, že se tak bude v blízké době dít. Nezařazením slovia do našeho projektu tomu sice neprospějeme, ale ani nezabráníme, protože si čtenář k jeho škodě informace o svém oblíbeném jazyku tak jako tak nakonec najde.

Aktronovi:

1) Slovio ani já nepovažuji za panslovanský jazyk, považuji ho za to, jak je definován v článku na Wikipedii, nic víc. Politika sem nepatří, o žádném panslavismu není řeč. Tento jazyk je stejně jako esperanto jen pomocným mezinárodním jazykem, nic víc.

2) Definoval jste slovio naprosto přesně, jedná se o konstrukt člověka/skupiny lidí, stejně jako esperanto, volapük a desítky dalších iso jazyků. Palu 31. 12. 2009, 10:58 (UTC)

Předně bych rád zdůraznil, že se mi nelíbí, že diskuse o obecném úzu se zvrhla v diskusi o jedné jeho konkrétní aplikaci - slovio. Nicméně budiž:

{{Chybí zdroj}} na několikeré tvrzení, že jde o nejrozšířenější umělý slovanský jazyk a na tvrzení, že "je to moderní dynamicky se rozvíjející pomocný jazyk, který si nachází stále větší komunitu". Jinak slovio není dle všeho "volný" jazyk, neboť jeho autor si na něj ponechal autorská práva. To má dva důsledky: Není jisté, zda ta práva (resp. odměny za ně) nezačne někdy vymáhat, a rovněž to brání přirozenému vývoji jazyka. Kromě slovia, které bylo rovněž kritizováno za přílišnou náročnost, existují i jiné panslovanské jazyky. Ty rovněž nemají ISO kód a také je tu nemáme.

Srovnávat několik málo let existující slovio (kde nelze predikovat, jak to s ním bude za rok, dva, pět) s více než stoletým (a tedy časem již značně prověřeným) esperantem nelze. Slovio nemá ISO kód, esperanto ano. To dohromady už je mnohem větší rozdíl, než klasická "jablka a hrušky".

Politika vytváření nových jazykových verzí projektů WMF je jasná a striktní. Bez ISO kódu se nezakládá. Absence ISO kódu má i řadu dalších nepříjemných návazností při tvorbě a zpracování dat na Wikislovníku. Nabourává to existující systém vynucenými výjimkami.

Na závěr: Polská komunita není česká. Přihlédnout k rozhodování jiných komunit lze, ale nejsou nijak závazná. Kromě toho při takovém přihlédnutí se narazí na drtivě větší procento těch, které to odmítly. A jedinec na žádném Wikislovníku nemůže bez jakékoliv konzultace s komunitou prosazovat svůj odlišný pohled na elementární principy projektu. Natož se jej plíživě snažit zanášet do stránek o projektu. Z výše uvedené diskuse je jasná konkluze, že jazyky bez ISO kódu ne, budu ji tedy v nejbližší budoucnosti aplikovat do praxe.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 31. 12. 2009, 12:03 (UTC)

Konkrétní zdroj dodat nemohu, ale velmi velký výskyt na internetu potvrzuje, že jazyk není neužívaný, jak se zde snaží ostatní tvrdit.

Jediný další rozšířený umělý slovanský jazyk je slovianski.

Politika vytváření nových jazykových verzí projektů WMF je ještě větší rozdíl typu klasických "jablek a hrušek", než srovnání nejrozšířenější slovanský umělý jazyk a nejrozšířenější románský umělý jazyk. Nemůžete čekat, že se ve zcela odlišných věcech ujmou stejná pravidla.

Nesnažil jsem se něco dělat plíživě (toto nařčení možná není osobní, ale dost tak vyznívá a mě to celkem vadí), nýbrž zcela otevřeně a s čistým svědomím. Pokud jsou nějaká pravidla přijatá konsensem anglické komunity, pak nerozumím tomu, proč jiná nemohou být přijata konsensem polské komunity. Proti tomuto budu vždy tvrdě protestovat, protože anglická komunita není o nic lepší než ta polská.

To, že jste uzavřel diskusi neznamená, že k tomu už nemá nikdo co říct. Standradní postup je počkat nějakou chvíli, Vy tento postup neustále porušujete a mažete všechny diskusní stránky k tomuto. Pokud bych zvolil stejnou osobní rétoriku jako Vy, řekl bych že plíživě prosazujete svůj názor a svižně zametáte stopy, aby nemohl nikdo nic dodat. Jenže nevím, co bych z takových nařčení měl.

Jediný argument, který se mi zdá doposud rozumný a vážný je otázka autorských práv. Pokud je tomu tak, jak říkáte (což by bylo vhodné nejprve ověřit), je to závažný problém a znemožňuje to zařazení do projektu. Ale opět platí Vaše oblíbené {{Doplňte zdroj}}. Nechce se mi věřit, že by všechny internetové slovníky porušovaly autorská práva. Palu 31. 12. 2009, 12:22 (UTC)

Jinak Váš "rychlý" přístup mě dost rmoutí. Co kdyby někdo chtěl změnit názor ve světle nových pohledů, které jste napsal Vy, já, nebo kdokoliv jiný? Vy mu prostě nedáte ani čas. Palu 31. 12. 2009, 12:25 (UTC)

Plně souhlasím s Dannyho aplikací do praxe. --Lenka64 31. 12. 2009, 19:01 (UTC)

Můj názor se nezměnil, některé argumenty proti návrhu spíše vyjadřují osobní přání než fakta jiné zase řeší něco jiného. --Reaperman 31. 12. 2009, 20:08 (UTC)

Danny tady pěkně rozvíjí mojí myšlenku, že Slovio žádný zázrak a univerzálně použitelný všeslovanský jazyk není (neboť se jedná o soukromý projekt, který není natolik rozšířen a použit, abychom jej mohli zahrnout). Zároveň bych se chtěl omluvit Palovi za nedorozumění; pod pojmem panslovanský nepovažuji rozhodně nějaké politické postoje typu "všichni pod bratrským ruským národem" ale jen něco, co může být společného všem Slovanům. Palovy argumentace o možném rozvoji Slovia jdou přímo proti principům wiki a proto si nemyslím že by se s nimi měl Wikislovník ztotožňovat. --Aktron 31. 12. 2009, 20:26 (UTC)

Názor naprosté většiny samozřejmě akceptuji. Jen bych se rád ohradil vůči tomu, že by moje argumentace byla spíše moje přání, nebo že by šla proti principům wiki. To je samozřejmě buď nedorozumění, nebo nějaké jiné nepochopení. Já samozřejmě elementární principy wiki chápu a nesnažím se je nabourávat, jak mi mnozí často podsouvají. To, že mám na jisté věci jiný názor a nejsem přespříliš konzervativní jako zbytek aktivní komunity, neznamená, že chci rozvracet principy wiki. Palu 1. 1. 2010, 13:46 (UTC)