Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2012-1

Protože wikislovník nikdy žádný sraz neměl, navrhuji ho uspořádat, pokud bude zájem, v předběžném termínu 3. března v Praze (Plzni). Kromě osobního seznámení wikislovníkářů by se řešili interní "pracovní" věci a také třeba získávání nových spolutvořitelů. Pobočka Wikimedia nám v tomto asi moc nepomůže, orientuje se spíš na wikipedii a commons (viz proběhla ideová konference), takže pokud se v tom nechceme plácat v několika lidech, musíme si pomoci sami. Pokud se chcete zúčastnit připište se. --Dubicko 10. 1. 2012, 19:16 (UTC)

Jojo, je už na čase, abychom se konečně všichni setkali, a je známo, že při osobních setkáních se toho dost vyřeší. Z logistického hlediska bude, předpokládám, schůdnější Praha, ale osobně nemám problém ani s Plzní. Takže PlhaDanny B. se hlásí...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 11. 1. 2012, 02:59 (UTC)

Preferovaná je Praha, ideálně někdy odpoledne. Spojil bych to s rodinným výletem do Prahy, tak na hodinku až dvě, pravděpodobnost cca 75% JAn Dudík 15. 1. 2012, 19:10 (UTC)

Zdravím Vás! Za nějakou dobu bych se opět rád připojil k Wikislovníku. Proto bych nechtěl promarnit možnost se s Vámi setkat. Vzhledem k tomu, že většinu času trávím v Plzni, preferuji Plzeň. Ani s Prahou bych neměl mít větší problém. Jnpatera 22. 1. 2012, 19:36 (UTC)

Je mi líto, ale nebudu se moci zúčastnit, vypadlo mi dlouhodobě hlídání. Pokud se to tedy má uskutečnit, prosím někoho, aby se toho ujal. --Dubicko 5. 2. 2012, 12:07 (UTC)

Vzhledem k tomu, že do termínu zbývá jen pár dnů, táži se - bude tedy to setkání? Kdy a kde? JAn Dudík (diskuse) 27. 2. 2012, 16:41 (UTC)

Wikimedia Foundation is getting ready to push out 1.19 to all the WMF-hosted wikis. As we finish wrapping up our code review, you can test the new version right now on beta.wmflabs.org. For more information, please read the release notes or the start of the final announcement.

The following are the areas that you will probably be most interested in:

• Faster loading of javascript files makes dependency tracking more important.
• New common*.css files usable by skins instead of having to copy piles of generic styles from MonoBook or Vector's css.
• The default user signature now contains a talk link in addition to the user link.
• Searching blocked usernames in block log is now clearer.
• Better timezone recognition in user preferences.
• Improved diff readability for colorblind people.
• The interwiki links table can now be accessed also when the interwiki cache is used (used in the API and the Interwiki extension).
• More gender support (for instance in logs and user lists).
• Language converter improved, e.g. it now works depending on the page content language.
• Time and number-formatting magic words also now depend on the page content language.
• Bidirectional support further improved after 1.18.

Report any problems on the labs beta wiki and we'll work to address them before they software is released to the production wikis.

Note that this cluster does have SUL but it is not integrated with SUL in production, so you'll need to create another account. You should avoid using the same password as you use here. — Global message delivery 15. 1. 2012, 00:02 (UTC)

Ajfelovka to jé Eiffelova věž i také vysoká žena? Kroton 22. 1. 2012, 15:27 (UTC)

Ajfelovka nebo také ajfelka je hovorový název Eiffelovy věže a v přeneseném významu je to vysoká žena. --Dubicko 22. 1. 2012, 16:05 (UTC)

Děkuji! Kroton 22. 1. 2012, 16:51 (UTC)

Asi by ještě chtělo skrýt shrnutí editace zde a zde.--Zdenekk2 30. 1. 2012, 22:54 (UTC)

Já osobně nejsem velký fanda skrývání (a asi mi nevadí, když budou někde o Tchořovi napsané kdovíjaké vulgarity). Na druhou stranu chápu, že pokud někdo používá své občanské jméno, tak to může vidět jinak. Otázka je, kam bychom až došli, pokud začneme skrývat. Když někdo do článku vůl přidá „Paroubek je vůl“, je to pomlouvačné, ale skutečně chceme takové editace skrývat? --Tchoř 31. 1. 2012, 12:22 (UTC)

Domníval jsem se, že stejné uživatelské jméno bylo skryto v předchozích editacích (jinak mi to je jedno, ale měl by v tom být systém = buď všechno nebo nic).--Zdenekk2 31. 1. 2012, 17:34 (UTC)

Vzhledem k tomu, že o každém slovu, resp. jeho tvaru, lze napsat heslo, navrhuji, aby byla hromadně zrušena všechna přesměrování v hlavním jmenném prostoru, z nichž nemalá část je beztak chybných, neboť jsou to tvary více slov.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 4. 2. 2012, 10:03 (UTC)

Souhlas. --Dubicko 4. 2. 2012, 10:45 (UTC)

To… to… to jsem měl přece říct já! Teď vážně: na přesměrování vedoucí na základní tvar jednoho z více možných slov občas narážím a snažím se je v rámci časových možností nahrazovat regulérními hesly, ale pořád jich asi dost zůstává. Navíc Speciální:Seznam přesměrování ukazuje jen první pět tisíc, což nyní končí u L, takže druhou polovinu z cca 10.000 přesměrování ani nemohu systematicky procházet. Jak jsem pochopil, dříve ze rediry zakládaly roboticky z každého tvaru kvůli nedokonalosti tehdejšího vyhledávání. Dnes jsem vyzkoušel, že vyhledávání už funguje bez problémů (viz např. Speciální:Hledání/hejkalem), takže tahle potřeba přesměrování odpadá. Uvážíme-li průměrně cca 6 různých tvarů na jedno české ohebné slovo (podstatné jméno méně, sloveso více), vychází nám, že jen ke zhruba 1500 českých slov jsou založena přesměrování z dalších tvarů, přitom českých substantiv, adjektiv, zájmen, číslovek a sloves máme dohromady 5538+986+61+82+494, tj. něco přes 7000 základních tvarů. Jsem pro smazání, ale než to dávkové smazání proběhne, vyjeď mi prosím na toolserveru seznam obdobný tomu ze speciálních stránek, přece jen jsou tam nějaké rediry, které bude vhodné zachovat nebo obratem místo nich vytvořit heslo (např. francouzské l' -> l’). Tádydádydá… --Milda 4. 2. 2012, 11:25 (UTC)

souhlasím, jen bych byl pro zachování redirectů typu Roma_non_fu_fatta_in_un_giorno. nebo Royaume-Uni_de_Grande-Bretagne_et_d'Irlande_du_Nord --JAn Dudík 4. 2. 2012, 12:29 (UTC)

Souhlasím. --Reaperman 5. 2. 2012, 19:40 (UTC)

Tak a jsou fuč...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 8. 2. 2012, 15:53 (UTC)

(Apologies if this message isn't in your language.) The Wikimedia Foundation is planning to upgrade MediaWiki (the software powering this wiki) to its latest version this month. You can help to test it before it is enabled, to avoid disruption and breakage. More information is available in the full announcement. Thank you for your understanding.

Guillaume Paumier, via the Global message delivery system (wrong page? You can fix it.). 12. 2. 2012, 14:54 (UTC)

Dobrý den, jak se prosím nastavuje ten Skype (shrnutí editace v historii této stránky od Reapermana)? Děkuji, --Istafe (diskuse) 2. 3. 2012, 20:43 (UTC)

Na Wikipedii uvádějí jako řešení zakázat plugin pro Skype v internetovém prohlížeči. Překopíroval jsem z Wikipedie filtr, který by měl při prvním pokusu o uložení takto pozměněné stránky napsat varování. --Milda (diskuse) 2. 3. 2012, 21:35 (UTC)

First, I apologize that part of this message is in English. If you can assist by translating it for your local community, I would greatly appreciate it.

The Wikimedia Foundation would like to invite you to take part in a brief survey.

Prostřednictvím tohoto průzkumu by Nadace ráda zjistila, jaké zdroje wikimediáni chtějí a potřebují (některé mohou potřebovat financování) a s jakou prioritou. Nebudou zde všechny programy Nadace (výslovně vyňaty jsou základní činnosti) – pouze zdroje, o které by mohli žádat jednotliví přispěvatelé či organizace spojené s nadací Wikimedia, jako např. pobočky.

Cílem je určit, co by VÁS (nebo skupiny jako pobočky či kluby) mohlo zajímat, seřazené podle preferencí. Do tohoto seznamu jsme nezařazovali věci jako „udržování serverů v provozu“, protože ty nejsou zodpovědností jednotlivých přispěvatelů nebo dobrovolnických organizací. Tento průzkum by nám měl ukázat, na kterých prioritách se přispěvatelé shodují a neshodují.

To read more about the survey, and to take part, please visit the survey page. You may select the language in which to take the survey with the pull-down menu at the top.

This invitation is being sent only to those projects where the survey has been translated in full or in majority into your language. It is, however, open to any contributor from any project. Please feel free to share the link with other Wikimedians and to invite their participation.

If you have any questions for me, please address them to my talk page, since I won’t be able to keep an eye at every point where I place the notice.

Thank you! --Mdennis (WMF) (diskuse) 5. 3. 2012, 21:26 (UTC)

Zdravím. Sdružení Wikimedia Česká republika má k dispozici v rámci programu Presentation&Outreach grantové peníze určené k financování aktivit a materiálů k propagaci jednotlivých projektů Wikimedia. Sdružení se účastní různých akcí, kde propaguje především Wikipedii a Wikimedia Commons. Ostatní projekty včetně Wikislovníku zůstávají poněkud stranou a materiály, do kterých byly sesterské projekty zahrnuty, bývají tvořeny lidmi, kteří na těchto projektech nepůsobí, čemuž odpovídá výsledek. Přímo se tedy nabízí možnost, aby jednotlivé projekty samy, pokud mají dost lidí a o tento druh propagace zájem, navrhly vlastní letáky či jiné propagační materiály tak, aby nejlépe vystihovaly jejich potřeby. Tyto materiály by pak mohlo sdružení využívat, aby lépe seznámilo potenciální čtenáře či editory s nabídkou i jiných projektů než je Wikipedie. Zároveň mám příslib jednoho člena sdružení, že v případě potřeby je ochoten podělit se o své zkušenosti a pomoci s dokončovacími pracemi. Oslovuji proto zdejší komunitu, aby tuto možnost zvážila a v případě zájmu připravila nějaký návrh. --Reaperman (diskuse) 11. 3. 2012, 23:09 (UTC)

Dnes jsem se díky posledním změnám dostal na kategorii jazykových rodin a domnívám se, že pro potřeby slovníku je struktura jejích podkategorií zbytečně složitá a je o nervy se proklikávat až k jednotlivým jazykům. Navrhuji proto příslušné podkategorie redukovat na dvě úrovně, které jsou uživatelsky nejpřívětivější (např.: ../Indoevropské jazyky/Slovanské jazyky/ apod.) --Reaperman (diskuse) 21. 3. 2012, 22:25 (UTC)

Jazykové rodiny jsou celkem dobře popsány ve Wikipedii. Vhodným řešením by podle mne bylo mít jednu kategorii jazyků abecedně a z každé jazykové kategorie odkázat do Wikipedie na příslušnou stránku o daném jazyku, eventuálně mít příslušný strom zakreslený v dané kategorii.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 22. 3. 2012, 22:13 (UTC)

Aktuální úroveň patrolování je na úrovni zakládání článků. Chceme to tak ponechat, nebo rozšířit na všechny editace?

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 18. 4. 2012, 18:51 (UTC)

Otázka je, co by nám to přineslo za výhodu? --Reaperman (diskuse) 18. 4. 2012, 19:16 (UTC)

Tuším, že stejně všechny editace IP adres kontroluje několik lidí, zase až tak moc jich za den nebývá. Spíš bych navrhoval zvážit přidělení prověřeného uživatele i dalším nesprávcům (JOtt, Istafe, Mercy, Heloo...). JAn Dudík (diskuse) 13. 5. 2012, 19:40 (UTC)

Upřesním: Za nepatrolované editace (v posledních změnách s !) jsou momentálně označovány jen první revize nově založených stránek uživateli bez autopatrolled příznaku, lhostejno zda registrovaného, nováčka (ještě bez autoconfirmed) nebo IP. Jde o to, jestli zůstat u toho, nebo jestli označovat každou revizi takových uživatelů.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 13. 5. 2012, 21:01 (UTC)

Podávám návrh na zavedení nového jmenného prostoru, Příloha:, na Wikislovníku. Obsahově by tento jmenný prostor byl na hranici mezi encyklopedickým obsahem, nápovědou (Nápověda:) a projektovými stránkami (Wikislovník:), přičemž by plně nezapadal ani do jedné z těchto kategorií. Věcně by odpovídal přílohám, které se vyskytují v běžných slovnících.

Navrhovaný jmenný prostor by poskytoval prostor pro vysvětlení lingvistických termínů užívaných na Wikislovníku, jazykových jevů, popis použití daných informací v rámci wikislovníkového hesla a sjednocení formy poskytovaných informací.

Návrh na zavedení tohoto jmenného prostoru jsem předložil už před rokem a půl, kdy se pro zavedení vyslovili ještě Mormegil, Tchoř a user:Aktron. Tato podpora nebyla vyhodnocena jako dostatečný komunitní konsensus, aby se tím vývojáři s příslušnými právy vůbec zabývali. Navrhuji to tedy nyní znovu doufaje, že tentokrát už se zadaří. --Reaperman (diskuse) 6. 5. 2012, 22:06 (UTC)

Tehdy se mluvilo až o dvou nových jmenných prostorech. Já tehdy byl a stále jsem pro vznik přílohového NS pro různé seznamy, možnosti výčtu apod. U gramatického NS si sice nedokážu úplně představit využití, ale v zásadě nejsem proti. JAn Dudík (diskuse) 7. 5. 2012, 06:26 (UTC)

Ohledně NS pro seznamy pořád platí má poznámka, že by měla nejprve existovat rámcová představa, co tam bude a co už ne, abychom si tu neschválili jmenný prostor každý s jinou představou, a pak nezabředli do hádek o vlastní obsah. --Reaperman (diskuse) 12. 5. 2012, 18:16 (UTC)

Souhlasím s obojím. Nápověda by byla potřebná (kolik běžných uživatelů tj. ne-přispěvatelů nezná pojmy jako akuzativ, tranzitivní, atd.?), seznamy, výčty apod. se mohou také hodit. Komunita přispěvatelů je ale malá, takže k návrhu se nás pravděpodobně vyjádří jen hrstka. JOtt (diskuse) 7. 5. 2012, 07:06 (UTC)

Souhlas. --Dubicko (diskuse) 7. 5. 2012, 07:11 (UTC)

Myslím, že to čtenáři Wikislovníku pomůže. --Mercy (diskuse) 7. 5. 2012, 10:19 (UTC)

Já vidím prostor dokonce pro vícero jmenných prostorů, zrovna dnes mne po cestě napadly dohromady čtyři. Na druhé straně nemohu souhlasit s tím, aby v příloze byla nápověda - na ni tu jsou už dva jmenné prostory a nemá smysl ji ještě cpát do třetího, ale to je spíš asi jen drobnůstka daná asi ne zcela přesnou formulací návrhu. Myslím, že by nebyla od věci diskuse nad různými typy dat, které chceme na Wikislovníku mít, ale nehodí se do žádného ze stávajících prostorů, a na jejím základě vytvořit prostorů více najednou. Zkusím sem během víkendu přidat nějakou přehledovou tabulku, ale pokud někdo má nějaké ideje už teď, nechť ji klidně začne sám... Díky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 10. 5. 2012, 20:15 (UTC)

Pakliže se toho někdo ujme a dovede ten nápad do konce, nejsem proti. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 5. 2012, 06:57 (UTC)

Záměr podporuji, bez ohledu na to, jestli budou výklady gramatiky, slovníčky lingvistických pojmů, tematické rejstříky apod. od počátku roztříděné do více jmenných prostorů nebo v jednom společném přílohovém. Důležité je, aby tady tento typ informací měl prostor a aby se nemíchal s hlavním obsahem ve hlavním jmenném prostoru, který se nám, na rozdíl od Wikipedie, daří vzorně držet čistý. --Milda (diskuse) 11. 5. 2012, 08:13 (UTC)

Tak tabulka to není, zatím jen prostý seznam, jak jsem to posbíral z různých míst, kde jsem si psal poznámky.

Typy informací nezapadajících do hlavního jmenného prostoru:

• seznamy slov
  • tematické
  • frekvenční
• deklinační vzory
• abecedy
  • transkripce
  • varianty znaků
• terminologie
• slovotvorba
  • předpony, přípony, koncovky
  • slabiky
• rýmy
• zdroje
• frazeologie

Myslím, že to ještě nebude konečné. Jinak výše uvedené samozřejmě neimplikuje ani to, že by co puntík to jmenný prostor, ani to, že vše musí přijít do nového/nových, pokud se to hodí do některého ze současných.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 13. 5. 2012, 20:48 (UTC)

Diskuse utichla již před měsícem i když zde zůstalo ještě několik otevřených bodů. Prosím proto, pokud máte ještě někdo co k diskutovaným věcem říci, abyste se vyjádřili, aby bylo možné diskusi v brzké době uzavřít. --Reaperman (diskuse) 18. 6. 2012, 22:46 (UTC)

Nevím, kam a jak to zařadit:

• seznam znaků kandži podle úrovně: kany, znaky, vyučované v 1. třídě, ve 2. třídě atd., znaky základního vzdělání po 6. třídě, další...
• seznam znaků kandži podle radikálů
• seznam znaků kandži podle počtu tahů
• seznam znaků kandži podle výslovnosti
• seznam slov v japonštině, zakončených na -iru, -eru rozřazený na 1. souhlásková slovesa, 2. samohlásková slovesa, 3. jiný druh slov, zakončených na -iru, -eru.

Do jakého prostoru by takovéto seznamy patřily (bylo by tam asi i dost červených) a z wikislovníku bych je chtěl hojně odkazovat. --Kusurija (diskuse) 22. 8. 2012, 12:09 (UTC)

Ve zkratce: nikam. Na většinu zmiňovaných věcí chystám automatickou kategorizaci. --Reaperman (diskuse) 24. 8. 2012, 18:34 (UTC)

No jo, když ale jich je přes 6 000, zatím jich je sotva 0,5%... To by scházelo přes 6 000 červených odkazů, kde by si čtenář aspoň zatím mohl zjistit, třeba jak moc důležitý ten znak je..., jak jej nalézt... A pokud by šlo o čínské, tak tam by to bylo několikrát (zhruba 4 - 5 x) více... --Kusurija (diskuse) 25. 8. 2012, 13:30 (UTC)

Vytvořil jsem šablonu {{Chybný zápis}} pro označování chybných zápisů slov či jejich tvarů.

Nenapadl mne z hlavy nějaký příklad toho, kdy bychom tu mohli mít chybný zápis i něčeho jiného než slova, ale pokud o něčem takovém víte, dejte, prosím, vědět a já tu šablonu ještě upravím, aby měla v takovém případě smysluplný výstup.

Demo k vidění v hesle tchýně.

Bude také potřeba upravit Wikislovník:Formát hesla, aby reflektoval tuto šablonu, až se to doladí, nebo pokud se nikdo neozve s námitkami.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 13. 5. 2012, 23:06 (UTC)

Snad jen komentář, neměl by v šabloně být i rozlišovač jazyka? Chybný pravopis není jen v češtině... a pak by se šablona mohla vložit na stránky, které obsahují odkaz na neexistující kategorii Kategorie:cs-Chybný pravopis. JOtt (diskuse) 14. 5. 2012, 07:03 (UTC)

On tam je jako volitelný (dopředná kompatibilita), jen jsem ho v tchýni zrovna nepoužil...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 15. 5. 2012, 20:15 (UTC)

Naskýtá se otázka, co tu mít pod pojmem chybný zápis a co už ne (pokud vůbec něco), protože chybný zápis se přidáním/vypuštěním/změnou písmene dá vyrobit prakticky z kteréhokoliv slova.--Zdenekk2 (diskuse) 15. 5. 2012, 02:07 (UTC)

To je určitě pravda. Snad bychom se shodli na tom, že má cenu mít hesla, ve kterých se obvykle chybuje (kolikrát najdete v "seriózním" tisku třeba narozdíl...). Teď jde o to, jak nastavit tu hranici. JOtt (diskuse) 15. 5. 2012, 06:43 (UTC)

Ta hranice už do jisté míry stanovena je.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 15. 5. 2012, 20:15 (UTC)

V hesle standart jsem nastínil možnost, jak by se s tím mohlo zacházet v okamžiku, kdy je to správný i chybný zápis zároveň. Prosím o komentáře. Díky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 27. 5. 2012, 11:39 (UTC)

Chtěl jsem vytvořit nějaké dataminingové nástroje pro Wikislovník vyhledávající podle jazyků, ale narazil jsem na zásadní problém v určité nejednotnosti a neprovázanosti názvosloví.

Hlavní problém je neexistence párování jazykového kódu a názvu jazyka. Sice máme Wikislovník:Šablony/Jazyky, ale ne všechny názvy odpovídají tomu, jak je to v Kategorie:Jazykové kategorie a podkategoriích. Navíc se nepoužívá jen nominativ substantiva, ale i adjektiva v různých pádech, což prakticky znemožňuje strojové zpracování dat bez asistence člověka, který by musel všechna tato data nejdříve někam vložit a udržovat je aktuální.

Řešení mne napadlo několik a mohou se vzájemně doplňovat:

Pro rychlé vyhledávání dle jazyka je vhodné mít všechna slova daného jazyka v jedné ploché kategorii. To splní primární požadavek na možnost efektivně dolovat podle jazyka, ale už to příliš neulehčí další věci.

Tudíž by dále bylo vhodné mít názvosloví kategorií ve tvaru / (např. Substantiva/čeština či Substantiva/cs), kde je ovšem třeba rozhodnout, kterou variantu použít. Zatím jsem o tom nepřemýšlel, která varianta by byla vhodnější, jen to nastiňuji.

Další věcí související s prvním bodem by byla i plochá kategorizace podle předmětu. To by mimo jiné umožnilo i lepší kontrolu kategorizace hesel, neboť by šlo porovnávat výpisy "je v kategorii substantiva/čeština" versus "je v kategorii substantiva a zároveň je v kategorii čeština".

Každopádně by bylo maximálně vhodné dodržovat minimální počet používaných označení - nyní máme třeba tvary "česká", "české", "českých".

Uvítám další nápady a komentáře. Díky.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21. 5. 2012, 09:44 (UTC)

Holt tvoříme projekt v ohebném jazyce a máme tedy česká (ruská, německá) slovesa a zájmena, ale české (ruské, německé) číslovky a tvary českých (ruských, německých) sloves. Nepřipadá mi to nejednotné, je to prostě české názvosloví a „hezké české“ názvy kategorií se mi zdají z pohledu čtenáře-člověka příjemnější pro používání. Systém v tom je, vyhledávací stroj může používat převodní tabulku (dokonce, vzhledem ke své rychlosti a kapacitě paměti, snadněji než člověk). --Milda (diskuse) 21. 5. 2012, 10:28 (UTC)

Ano, jak jsem psal výše - bez asistence člověka, který to vytvoří a bude udržovat, má ten stroj halt smůlu. Zatímco při jednotných názvech se nemusí nic aktualizovat, protože jde o předem dané kombinace, tudíž se dají kdykoliv ad hoc vytvořit.
Každopádně pokud bys takový převodníkový systém jednoduše rozšiřitelný bez potřeby přístupu ke skriptu vytvořil, tak budu rád.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21. 5. 2012, 10:43 (UTC)

Zjemnil jsem kategorizaci šablon příznaků, ale ještě mi zbylo pár otazníků:

• {{bás.}} (básnicky) - Stylový nebo oborový?
• {{arch.}} (archaicky) - Stylový nebo výskytový?
• {{zast.}} (zastarale) - Stylový nebo výskytový?

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21. 5. 2012, 12:02 (UTC)

(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it, as well as the full version of this announcement on Meta)

The Wikimedia Foundation is planning to do limited testing of IPv6 on June 2-3. If there are not too many problems, we may fully enable IPv6 on World IPv6 day (June 6), and keep it enabled.

What this means for your project:

• At least on June 2-3, 2012, you may see a small number of edits from IPv6 addresses, which are in the form "2001:0db8:85a3:0000:0000:8a2e:0370:7334". See e.g. w:en:IPv6 address. These addresses should behave like any other IP address: You can leave messages on their talk pages; you can track their contributions; you can block them. (See the full version of this announcement for notes on range blocks.)

• In the mid term, some user scripts and tools will need to be adapted for IPv6.

• We suspect that IPv6 usage is going to be very low initially, meaning that abuse should be manageable, and we will assist in the monitoring of the situation.

Read the full version of this announcement on how to test the behavior of IPv6 with various tools and how to leave bug reports, and to find a fuller analysis of the implications of the IPv6 migration.

--Erik Möller, VP of Engineering and Product Development, Wikimedia Foundation 2. 6. 2012, 00:50 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

македонски • norsk • polski

Dear Wikimedians,

Wikimedia Commons is happy to announce that the 2011 Picture of the Year competition is now open. We are interested in your opinion as to which images qualify to be the Picture of the Year 2011. Any user registered at Commons or a Wikimedia wiki SUL-related to Commons with more than 75 edits before 1 April 2012 (UTC) is welcome to vote and, of course everyone is welcome to view!

Detailed information about the contest can be found at the introductory page.

About 600 of the best of Wikimedia Common's photos, animations, movies and graphics were chosen –by the international Wikimedia Commons community– out of 12 million files during 2011 and are now called Featured Pictures.

From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons Features Pictures of all flavors.

For your convenience, we have sorted the images into topic categories.

We regret that you receive this message in English; we intended to use banners to notify you in your native language but there was both, human and technical resistance.

See you on Commons! --Picture of the Year 2011 Committee 5. 6. 2012, 18:10 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Na wikislovníku nefunguje funkce "sortable" (popřípadě klasa "wikitable sortable")? --Silesianus (diskuse) 13. 6. 2012, 11:24 (UTC)

Mně funguje (konkrétně jsem ji zkoušel na své podstránce s návštěvností). --Tchoř (diskuse) 13. 6. 2012, 12:13 (UTC)

Už vím, kde byla chyba, dík. --Silesianus (diskuse) 13. 6. 2012, 12:36 (UTC)

(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it, as well as the instructions on Meta)

The mobile view of this project and others will soon become the default view on mobile devices (except tablets). Some language versions of these projects currently show no content on the mobile home page, and it is a good time to do a little formatting so users get a mobile-friendly view, or to add to existing mobile content if some already exists.

If you are an administrator, please consider helping with this change. There are instructions which are being translated. The proposed date of switching the default view is June 21.

To contact the mobile team, email mobile-feedback-llists.wikimedia.org.

--Phil Inje Chang, Product Manager, Mobile, Wikimedia Foundation 16. 6. 2012, 08:26 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Je střední horní němčina možným kandidátem na zařazení do Wikislovníku? Zdá se,že anglický s tím nemá problém. --Silesianus (diskuse) 21. 6. 2012, 07:51 (UTC)

Myslím, že žádný významnější problém se zařazením by nebyl, možná jen větší důraz na zdrojování (přece jen to není až tak běžná záležitost). A v systému je jazyk veden jako hornoněmčina (středověká), nevím, která varianta je správnější. --Reaperman (diskuse) 21. 6. 2012, 19:44 (UTC)

ISO 639 to vede jako střední hornoněmčina, to střední tam je hodně důležité, protože byla ještě stará a nová, z čehož stará je také středověká (má kód goh). Již jsem tu pár hesel sepsal (vizte Kategorie:Údržba:Minimální hesla (gmh)), ale nevím, zda Vás můj zdroj potěší. --Silesianus (diskuse) 22. 6. 2012, 09:28 (UTC)

Profesor Masařík nás učil následující rozlišení: dvě geografické oblasti – horní němčina (Hochdeutsch) a dolní němčina (Niederdeutsch). Z toho horní němčina se geograficky ještě dělí na horskoněmeckou (Oberdeutsch) a střední němčinu (Mitteldeutsch). Časově se horní němčina dělí následovně:

• 7-11. stol. – stará horní němčina (Althochdeutsch)
• 11. stol – cca 1500 – střední horní němčina (Mittelhochdeutsch)
• od cca 1500 – nová horní němčina (Neuhochdeutsch)

• někdy se mezi 1450 – 1650 vkládá navíc raná nová horní němčina (Frühneuhochdeutsch) --Martin Kotačka (diskuse) 22. 6. 2012, 09:55 (UTC)

Reaperbot v rámci „čištění“ hromadně odstraňuje mimo jiné rozlišení americké a britské angličtiny a upřesňující poznámky u překladů. Je takové čištění žádoucí?--Zdenekk2 (diskuse) 3. 7. 2012, 10:06 (UTC)

Podle mého názoru takovéto čištění žádoucí není. Chtělo by to tohoto bota doladit, nebo není-li to možné, tento typ automatických oprav dále neprovádět. --JOtt (diskuse) 3. 7. 2012, 10:10 (UTC)

Žadoucí to je, nelze to mít trvale ve stylu "každý pes jiná ves". Pokud si vzpomínám, tak různé typy angličtiny lze řešit šablonou. --Dubicko (diskuse) 3. 7. 2012, 11:17 (UTC)

Původně jsem těch čistit hesla od jiných věcí, ale překlady mi vyhazovaly při hledání chyb spoustu falešných pozitiv. Celkově se ale dá říci, že v těchto poznámkách bylo obrovské množství chyb (mimochodem například ty odkazované upřesňující poznámky ke slovům client a customer taky nebyly správně), ještě k tomu každá poznámka vyvedená úplně jiným způsobem. Takže možnosti něco hromadně upravit nebo si vytáhnout nějakou ucelenou informaci hodně špatné. V takovém případě mi přišlo, s ohledem na skutečnost, že všechny tyto informace by stejně měly být v cílových heslech, která lze celkově udržovat snáze než seznamy překladů, lepší vrátit nevhodně zpracovaný poznámkový aparát do bodu nula. Rozhodně lepší než se snažit pocházet tisíce hesel a snažit se je normovat za použití nějakých systematických pravidel, výjimek z pravidel a výjimek z výjimek, aby se nakonec stejně ukázalo, že je v tom takový nepořádek, že to nebude fungovat (což prokázalo to, že ani technicky jednodušší odstranění nejde bez problémů a některých chyb). Nicméně není třeba se bát, znovu už na tuhle věc bota pravděpodobně pouštět nebudu, protože náročnost nastavení už přesahuje výhody automatizace. --Reaperman (diskuse) 3. 7. 2012, 17:47 (UTC)

Jak mám postupovat v případě přidávání klasifikačních symbolů trupu (takovéto CA pro těžký křižník apod.) u amerických lodí? Je žádoucí je vůbec přidávat? Kam je přiřadit? Pod zkratky? Jak mám postupovat v sekci významy? Třeba pro SSGN napsat submarine guided nuclear (což v podstatě není gramaticky správně, ty písmenka se tam přidávají podle určitého kódu typ-výzbroj-pohon) nebo jen česky? Mám pod nadpis zkratka napsat * ''klasifikační symbol trupu'' nebo ne? Děkuji za vaše vyjádření. --Silesianus (diskuse) 7. 7. 2012, 18:04 (UTC)

Anglické rozepsání bych jako uživatel hledal v etymologii.--Tchoř (diskuse) 12. 7. 2012, 20:38 (UTC)

Tak teď jsem zmaten. To jako do etymologie dát anglický význam a do významu český nedoslovný? --Silesianus (diskuse) 13. 7. 2012, 11:41 (UTC)

Jo, tak bych to dělal já. Do etymologie popsal, jakým mechanismem zkratka vzniká. A do významu česky napsal, co se tím označuje. --Tchoř (diskuse) 15. 7. 2012, 15:08 (UTC)

Takže nějak takto? Ale co když je v angličtině vícero zkratek SS (což určitě je, SS často používaly obchodní lodě jako prefix, znamená to snad něco jako Steam ship)? Jak vztáhnou etymologii jen na tu jednu? --Silesianus (diskuse) 16. 7. 2012, 07:54 (UTC)

Ano. To je obecný problém, jak párovat významy s etymologií. Já to řeším uváděním jednotlivých etymologických výkladů poznámkou, k jakému významu se vztahují (například u úderník).--Tchoř (diskuse) 16. 7. 2012, 08:36 (UTC)

Mají tu místo kategorie složenin (německých složenin jsou mraky a česká kategorie založena dosud nebyla)?--Zdenekk2 (diskuse) 12. 7. 2012, 18:36 (UTC)

Přiznám se, že mi zatím poněkud uniká přínos takové kategorizace. Ale třeba mě někdo přesvědčí. --Reaperman (diskuse) 12. 7. 2012, 20:07 (UTC)

Pokud to nemá oporu v slovenské gramatice, toto označení katorie by se nemělo zavádět a měla by se využít stávající kategorizace. Spíš to vypadá, že autor kategorie měl problém se zařazením slov podle druhu a hledal nějaké vhodné řešení. --Dubicko (diskuse) 13. 7. 2012, 05:53 (UTC)

Tak jako autor se vyjádřím. Tyto dvě slova, která jsou v oné kategorii, jsem našel přímo v kmenové kategorii Slovenština, což mi nepřišlo jako vhodné řešení. Proto jsem je chtěl zakategorizovat do správných položek. Ale jelikož neznám slovenskou gramatiku a v těchto tvarech dost plavu i v rodné češtině, zakategorizoval jsem to podle nadpisu, který zněl (a dosud zní) složenina. --Silesianus (diskuse) 13. 7. 2012, 11:16 (UTC)

(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it)

Hi,

As many of you are aware, the Wikimedia Board of Trustees recently initiated important changes in the way that money is being distributed within the Wikimedia movement. As part of this, a new community-led "Funds Dissemination Committee" (FDC) is currently being set up. Already in 2012-13, its recommendations will guide the decisions about the distribution of over 10 million US dollars among the Foundation, chapters and other eligible entities.

Now, seven capable, knowledgeable and trustworthy community members are sought to volunteer on the initial Funds Dissemination Committee. It is expected to take up its work in September. In addition, a community member is sought to be the Ombudsperson for the FDC process. If you are interested in joining the committee, read the call for volunteers. Nominations are planned to close on August 15.

--Anasuya Sengupta, Director of Global Learning and Grantmaking, Wikimedia Foundation 19. 7. 2012, 19:57 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Je to již delší dobu, kdy bylo vytvořeno "scrabble" logo Wikislovníku, ale z různých důvodů nebylo na některých jazykových verzích použito. Nadace letos na Wikimanii prezentovala nový merchandising do svého shopu, a ten obsahoval Wikislovníkové položky jen s tímto logem. Dávám tedy k zamyšlení úvahu o přechodu na něj.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21. 7. 2012, 19:58 (UTC)

Mě se teda osobně vůbec nelíbí. To radši to, co už tu je (to taky ale není nic moc). --Silesianus (diskuse) 21. 7. 2012, 20:05 (UTC)

A to ještě existuje třetí oficiální logo, které má u lidí ještě menší úspěch než tato dvě. (^_^) --Reaperman (diskuse) 21. 7. 2012, 20:32 (UTC)

Tou oficialitou si nejsem úplně jist. Sice prošlo hlasováním, ale nevím o tom, že by bylo nadací reflektováno. Ale to je fuk, tady jde jen o "výňatek z textu" vs. "kostky scrabble".
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 22. 7. 2012, 04:13 (UTC)

Ještě několik jazyků používá verzi s otevřenou knihou File:Wiktionary-logo-simple.png , např lt. JAn Dudík (diskuse) 23. 7. 2012, 05:49 (UTC)

Toť se mi jeví jako přijatelnější než kostky. --Martin Kotačka (diskuse) 23. 7. 2012, 05:52 (UTC)

Souhlas, kniha vystsihuje podstatu slovníku více, než scrabble (to kostičkové logo se perfektně hodí tak akorát na projekt "Deskové Wikihry") --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2012, 09:44 (UTC)

Ke "knize" snad jen tolik, že podstatou loga je být jednoduché. Ta kniha tak není logo ani náhodou. To je obrázek. Taky se to neujalo ještě víc než to scrabble. Ale to jsme už někde jinde...
Beru to tak, že tedy asi scrabble nebereme a zůstáváme u výňatku z textu.
Ne že bych byl ze scrabble nějak nadšený, ale uvažoval jsem tak, že když se všude bude propagovat slovník pomocí něho, a pak náhodný návštěvník přijde sem, uvidí jiné logo, tak si třeba řekne, že se dostal někam jinam než na ten skvělej projekt, co mu tuhle představovali a dali mu odznáček... ;-)
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 23. 7. 2012, 09:54 (UTC)

• Stávající výňatek z textu také není logo. :-)
• Je nutné mít jen a pouze logo? :-)
• Proč nehlasovat o změně na knihu? Prozatimní odmítnutí scrabblu není zároveň odmítnutí knihy. :-)
• Jako že někdo přijde na úžasný fr. wikislovník a následně na český (proč by pak chodil sem, když fr. se scrabblem má mnohem více hesel, o kvalitě nemluvě) a pomyslí si, že je na něčem jiném než cs. wikislovníku? Takhle negramotné čtenáře snad nemáme. :-)

Asi jen každý pokládáme logo za různě důležité a rozdílně charakterizující celý projekt.

--Martin Kotačka (diskuse) 23. 7. 2012, 10:07 (UTC)

Myslím, že v počtu přítomných nepotřebujeme dělat hlasování, stačí, když tu každý zmíní své preference a na konci to nějak vyhodnotíme. Ke knize bych jen zmínil fakt, že když na metě probíhalo hledání nového loga, tak zároveň bylo stanoveno, že pokud jej nepřijme určité procento Wikislovníků v následném lokálním rozhodování, tak by jej neměl používat nikdo (pravděpodobně aby se předešlo schizmatu jako v případě text × scrabble), a tato podmínka zřejmě naplněna nebyla. Osobně se mi kniha nelíbí (bohužel logo, které se mi tehdy líbilo neprošlo), a preferuji současné textové před scrabblem (i když ani to by mi nijak zvlášť nevadilo). --Reaperman (diskuse) 23. 7. 2012, 18:43 (UTC)

Narážím tu na řadu hesel, která už nesplňují kritéria pro minimální heslo, ale zároveň mají dost daleko alespoň do slušných hesel - typicky chybí deklinační tabulka. Navrhuji proto vytvořit k jejich označování šablonu {{Doplnit}} nebo {{Rozšířit}} (nebo něco v tom duchu), kterou by se daná hesla dala sledovat. Alternativně je možno udělat i podrobnější označování, a to buď za pomoci parametru ({{Doplnit|deklinaci|synonyma|překlady}} nebo nějak podobně), nebo za pomoci příslušných šablon typu {{Doplnit deklinaci}}, {{Doplnit synonyma}} apod... Uvítám názory, komentáře a případné návrhy na vylepšení, díky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 22. 7. 2012, 04:20 (UTC)

Trochu se bojím, aby to tu nebylo olepené šablonami jak zastávky před volbama. Při prvním pohledu na nějaké heslo je poměrně jednoznačné a zřejmé, zda potřebuje doplnit/rozšířit či nikoliv. Už z toho důvodu, že všechna hesla zde mají víceméně stejný formát. Jsme dost malá komunita na to, aby zde někdo systematicky tato hesla označoval příslušnými šablonami a co hlavní, aby pak podle nich jel a doplňoval chybějící záležitosti. I když možná se mýlím. Já osobně si však vystačím se šablonou minimum. --Martin Kotačka (diskuse) 23. 7. 2012, 06:05 (UTC)

Při prvním pohledu na heslo to jasné celkem je. Problémem je, jak efektivně dostat seznam těch hesel, kterým to či ono chybí.
Komunita jsme momentálně sice nevelká, leč postupně se rozrůstáme a to, že nějakou systematičtější údržbu nezvládáme nyní, neznamená, že na ni nebudou zdroje v budoucnu.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 23. 7. 2012, 09:59 (UTC)

Já právě nemám moc dojem, že se rozrůstáme (rychlejší stoupání počtu založených hesel ještě a priori neznamená rozšiřování počtu přispěvatelů), nicméně pokud existuje nějaká statistika o rozšiřování počtu aktivních wkislovníkářů, budu jedině rád. Zatím mi však můj subjektivní pocit říká trochu něco jiného. --Martin Kotačka (diskuse) 23. 7. 2012, 10:18 (UTC)

Nevíte prosím někdo, z jakého důvodu už několik dní nefunguje robotické přidávání odkazů na cizojazyčné wikislovníky? --Martin Kotačka (diskuse) 23. 7. 2012, 06:10 (UTC)

Protože jediný český robot přes interwiki byl na dovolené a zahraniční povětšinou se změnami politiky na toolserveru ukončily svou činnost. --Reaperman (diskuse) 23. 7. 2012, 18:43 (UTC)

Myslím, že pokud bych měl (a že bych chtěl) přispívat do slovníku slovíčky v litevštině, asi by to nebylo to pravé, kdyby tam chyběly skloňované/časované tvary. Na polovičatou práci nemám náladu. Litevština má 7 pádů (pády ~5., ~6. a ~7. používají v opačném pořadí, než čj.), jednotného i množného čísla, jako čj. Pro přídavná jména existuje kromě skloňování i stupňování (stejně jako v čj.), ale místo 3 stupňů je jich 5. Navíc u nich je vhodné uvést i zájmenné tvary. Pro slovesa je různých tvarů podstatně více, než v čj (t.j. různá příčestí; jinak to mají o něco málo chudší tím, že ve 3. os. se vždy shodují tvary jednotného a množného čísla). Děkuji za radu. --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2012, 16:46 (UTC)

A ještě: jak se označuje pomnožné číslo u překladů?? --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2012, 17:46 (UTC)

Zdá se že nijak. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2012, 17:50 (UTC)

Tabulky vám klidně rád stvořím, když budu mít nějaký podklad - víte o nějakém popisu jazyka na netu, nebo jste schopný to alespoň sepsat?
Na pomnožné tu máme {{plt.}}, jestli vám to pomůže...
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 23. 7. 2012, 18:09 (UTC)

Odkaz na tabulku : v tabulce se vyskytující pojmy: Veiksmažodis - sloveso; pagrindinės formos - základní tvary; Tiesioginė nuosaka - oznamovací způsob; Esamasis (laikas) - přítomný čas; Būtasis kartinis (laikas) - minulý čas (prostý - dělal); Būtasis dažninis - minulý opakovaný (dělával, několikráte dělal); Būsimasis - budoucí; aš - já (1. os.sg.); tu - ty (2. os.sg.); jis, ji - on, ona (3. os. ve tvarech sloves se rod nerozlišuje; ve 3. os. (pouze) jsou tvary sg. a pl. shodné); mes - my (1. os.pl.); jūs - vy (2. os.pl.); jie, jos - oni, ony (3. os.); Tariamoji nuosaka - podmiňovací způsob; Vienaskaita - jednotné číslo; Daugiskaita - množné č.; 1 asm. - 1. osoba; ...; Liepiamoji nuosaka - rozkazovací způsob; es. l. veik. dlv. (=esamojo laiko veikiamasis dalyvis) (~příčestí přítomné činné); būt. k. l. veik. dlv. (=būtojo kartinio laiko veikiamasis dalyvis) (~příčestí minulé (prostého č.) činné); būt. d. l. veik. dlv. (=būtojo dažninio laiko veikiamasis dalyvis) (~příčestí minulé (opakovaného č.) činné); būs. l. veik. dlv. (=būsimojo laiko veikiamasis dalyvis) (~příčestí budoucí činné); es. l. neveik. dlv. (=esamojo laiko neveikiamasis dalyvis) (~příčestí přítomné trpné); būt. l. neveik. dlv. (=būtojo laiko neveikiamasis dalyvis) (~příčestí minulé trpné); būs. l. neveik. dlv. (=būsimojo laiko neveikiamasis dalyvis) (~příčestí budoucí trpné); reik. dlv. (=reikiamybės dalyvis) (~příčestí patřičnosti); pdlv. (=padalyvis) (~příčestí (podpříčestí) přítomné, minulé, minulé opakované, budoucí} činné); psdlv. (=pusdalyvis) (~polopříčestí přítomné činné); bdn. (=būdinys) (~příčestí zdůraznění). Většina příčestí se skloňuje, mají i zájmenné tvary, některá se neskloňují, viz Wikipedista:Kusurija, infobox Litevská gramatika. Pokud by se vše mělo narvat do jediné šablony, nemohla by se v žádném případě čitelná vejít na obrazovku PC), proto je doporučitelné inspirovat se tím, jak to mají na lt:wikislovníku. --Kusurija (diskuse) 24. 7. 2012, 18:58 (UTC)

Osobně bych pomnožnost v sekci překladů neoznačoval stejně jako se tam neuvadí spousta dalších věcí, tady by tu informaci měl člověk dostat v podstatě jedním kliknutím. --Reaperman (diskuse) 23. 7. 2012, 18:43 (UTC)

Hieroglyfy se asi nevedou že? Jak se potom píše takové heslo ze staré egyptštiny? Latinkou? Anglickým či českým přepisem? Ne že bych tu chtěl přispívat z této oblasti, ale náhodou jsem narazil na hieroglyfický slovník, tak mě to napadlo, jak se toto vlastně řeší. --Silesianus (diskuse) 24. 7. 2012, 13:17 (UTC)

Asi nějak takhle to vedou na anglickém Wikislovníku. --Hellooo (diskuse) 24. 7. 2012, 19:43 (UTC)

Domnívám se, že u překladů do japonštiny by se za výraz měla přidávat výslovnost. Jak to udělat v praxi (=jaké šablony či jiné vychytávky při tom používat?)? Bez výslovnosti zůstává pro běžného uživatele význam přidání japonského překladu roven nule, pokud ono heslo dosud nebylo založeno, protože si to nemůže přečíst (a pokud může, tak vlastně ani tu informaci nepotřeboval, protože už i tak umí dostatečně dobře japonsky).

Co se týče přepisu výslovnosti japonštiny (v základním hesle japonském na cs:wikislovníku, ne v českém hesle, kde je uveden japonský ekvivalent) bylo by více informativní zobrazovat takto: 1. přepis do kany: sinojaponskou výslovnost (音読み) ve slově i jeho části přepisovat katakanou, japonskou výslovnost (訓読み) ve slově i jeho části přepisovat hiraganou, například 音読み - ; 風車 - narozdíl od 風車 - . Přepis výslovnosti slov, považovaných za vědecké názvy (např. přírodnin) přepisovat katakanou, tak jak je běžné v japonském úzu. Následovat by měl přepis v チェコ式ローマ字 (čekošiki rómadži), teprve potom v případných dalších stylech přepisu (u těch z dalších, používajících na české klávesnici dostupných znaků potom důsledně označovat, o který konkrétně přepis jde). --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2012, 09:53 (UTC)

Nejsem proti uvádění přepisů, ale podle mého názoru stačí uvádět přepisy přímo v hesle. Část věnovanou překladům bych dále nenafukoval. --Tchoř (diskuse) 25. 7. 2012, 10:22 (UTC)

Ale je potřeba utvořit novou šablonu kana, kde by bylo možno používat právě kmbinaci hiragany s katakanou. Nehodí se ani samotná šablona hiragana ani samotná katakana, protože při vyznačování, které čtení jde, se může vyskytnout (asi ve 40% hesel) právě kombinace obou. --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2012, 10:54 (UTC)

Setkal jsem se s problémem: jak zařadit podle výslovnosti japonské slovo, které má stejný zápis, ale různá čtení (a tím i různé významy). Podle vyhledávání v kategoriích se zobrazuje pouze jednou a to podle kategorie, uvedené naposledy. Toto je velmi závažný problém, který je akutně nutno nějak řešit. --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2012, 12:34 (UTC)

Když vidím poslední změny, tak bych si dovolil několik poznámek. Ač se to na první pohled nezdá, hesla na slovníku jsou strukturovaná, tedy sekce varianta zápisu v hesle 脚 je utvořená špatně. Pro stejně vyslovované znaky bych doporučoval spíš nadpis homofony. A nyní k tomu, co se tu rozebírá. Současná struktura hesla odlišuje, kdy se popisuje znak a kdy význam, který nese (tedy například substantivum, které se daným znakem zapisuje). Je pravda, že část o znaku zde není vůbec rozpracovaná, tudíž je možné to přehlédnout, ale náznak, jakým způsobem by se měla ubírat je třeba v hesle 苺, kde je možné sledovat ten zmiňovaný rozdíl. 秋, pokud se nachází ve složeninách už není substantivem, ale součástí nějakého jiného slova, které může být dokonce úplně jiného slovního druhu, tedy část o tom, jak se čte ve složeninách nepatří do sekce podstatné jméno, která měla doposud víceméně bezproblémovou strukturu, což poslední zásahy změnily.

Řazení v kategoriích u japonštiny opravdu problém je, ale jelikož se nedá předpokládat, že nám to vývojáři v dohledné době usnadní, budeme se s tím muset nějak popasovat. Třeba jako Japonci. --Reaperman (diskuse) 25. 7. 2012, 17:24 (UTC)

ad.:"tedy sekce varianta zápisu v hesle 脚 je utvořená špatně." - co konkétně je tam špatně a jak to má být správně? Několik objasnění k tomu: 脚 足 se vyslovují stejně: kana: あし rómadži: aši (další poznámka: šablona by měla být {{Čekošiki rómadži|aši}}, neboť může být ještě {{Hebonšiki rómadži|ashi}}, {{Kunreišiki rómadži|asi}} a ještě mnohé další {{...šiki rómadži|xyz}}), slovní druh je absolutně totožný (podstatné jméno), význam je stejný, liší se použití: 脚 se používá v odbornějším stylu, než 足, čímž je částečně způsoben i sotva znatelný posun ve významu. 足 má postatně více čtení (7 základních). Pochopitelně tam, kde jsou jiná čtení, jsou i diametrálně odlišné významy, tedy kromě 音読み: ソク, které se u tohoto znaku vyskytuje ve složeninách (u jiného znaku i onjomi může mít samostatný význam), a pokrývá víceméně všechny významy, podle toho, v jaké složenině se vyskytuje. Protože v japonštině se nepoužívají mezery (kromě případů, kdy se napodobuje západní styl), nelze hovořit (u složenin) o lexikálních jednotkách (slovech) ve stejném smyslu, jak jej chápeme my, proto i to, co jsme zvyklí my nazývat složeninami či dokonce slovy, může být pojímáno i jako kombinace "slov" (něco jako ustálené spojení). Co se týče výtky k výrazu 秋, nepochopil jsem vůbec, co vlastně jste tím chtěl říci. To zaprvé. zadruhé, existují v japonštině slova, která se píší absolutně stejně, ale čtou se různě, přičemž se významy liší - právě podle té rozdílné výslovnosti, viz například výše zmíněné 風車 - - mlýn (větrný) a 風車 - - větrník (hračka). --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2012, 19:56 (UTC)

Jak jsem říkal, hesla jsou zde strukturovaná, po Vašem zásahu patří význam pod sekci varianta zápisu a nikoli pod sekci substantivum, což je zjevný nesmysl.

@čekošiki rómadži: Doposud tu platilo, že na českém slovníku se implicitně používá český přepis. V blízké době chci přidat podporu pro hepburnův i japonský přepis, ale nikoli samostatnými šablonami, ale jako parametry té současné.

@různě čtená slova: Ano, to je něco s čím se setkáváme ve většině jazyků, že jeden zápis se může s ohledem na význam chovat různě. Zde to ovšem řešíme tak, že neskládáme všechno do jedné hromady, aby se s tím čtenář nějak popral, ale srozumitelně a sémanticky je rozdělíme, jako například v hesle druh (vizte podstatné jméno (1) vs. podstatné jméno (2). Tedy uváděná situace s různým čtením 風車 pro různé významy nám v současném formátu nedělá problémy.

@složeniny: Nahlížet se dá skutečně různě, ale myslím, že se můžeme spokojit s tím, že ani japonský Wikislovník na to nenahlíží jako na ustálené slovní spojení ale opravdu jako na samostatná slova. Vyčlenění informací, které se týkají znaku a ne slova, má řadu výhod. A věřte mi, že variantu obdobnou tomu, co jste u výše zmiňovaného hesla zkoušel, jsem už dávno zkoušel taky. A v obecném formátu hesel, jaký tu aplikujeme, je to slepá cesta, nefunguje to, není to srozumitelné. --Reaperman (diskuse) 26. 7. 2012, 19:53 (UTC)

Pokusil jsem se utvořit šablonu, ale nepovedlo se mi to dobře, nevím kde je chyba, mohl by mi někdo pomoci to opravit? Děkuji. --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2012, 11:47 (UTC)

Děkuji za rychlou reakci. --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2012, 12:51 (UTC)

Základní otázka: jaký kód jazyka použít? bat-smg nebo sgs? Zatím tolik, později bych byl vděčný za výpomoc při tvorbě potřebných šablon. --Kusurija (diskuse) 26. 7. 2012, 06:29 (UTC)

ISO 639-3 kód pro žemaitštinu je sgs, takže ten.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 26. 7. 2012, 06:34 (UTC)

Většina jinojazyčných verzí používá bat-smg, jen ruština a ještě někdo sgs. Ale to je asi ze setrvačnosti, takže na co jsem přišel, to jsem opravil/přesunul, mohl by to někdo ještě projít? --Kusurija (diskuse) 26. 7. 2012, 09:34 (UTC)

Považuji za přínosné kategorizovat slova také podle rodů (maskulina, feminina, neutra, bez rodu, případná další, pokud existují v nějakém jazyce). Jaký je názor komunity? --Kusurija (diskuse) 26. 7. 2012, 13:29 (UTC)

Podle mne je to celkem zbytečné, neboť na Wikislovníku se mi zdá, že kategorizace funguje jinak než na Wikipedii. Zatímco na Wikipedii je kategorie vytvořena pro aktivní hledání (třeba zrovna hledám toho fotbalistu, co hrával za Kaučuk a jehož jméno si nemůžu vybavit, tak mrknu do kat. Fotbalisté SFC Opava...), zatímco tady pro pasivní uložení. Navíc třeba u latiny je podle mne mnohem podstatnější deklinace než rod. --Silesianus (diskuse) 26. 7. 2012, 13:32 (UTC)

Vizte Silesiana. Jinak ono to nelze říci plošně. Konkrétní pravidla a změny – na rozdíl od Wikipedie – kde by měly být unifikovány, by se zde měly vztahovat na konkrétní jazyk. Každý má totiž svá interní pravidla a zákonitosti. Jak S. říká, u latiny je to spíše deklinace než rod, u litevštiny to může být naopak ten rod či něco jiného. Takže jsm pro uvážení v rámci každého jazyka zvlášť. Teď mi dovolte silně subjektivní názor, ale domnívám se, že ty kategorie jsou tady ne moc důležité. Zatímco např. u těch zmíněných fotbalistů si poměrně snadno najdu toho konkrétního, po delší době si v kategorii latinská substantiva nenajdu absolutně nic. Např. kategorie latinská podstatná jména na anglickojazyčném wikislovníku obsahují přes 8 000 položek, kategorie tvary latinských zájmen více jak 45 000. Člověk asi v drtivé většině případů jde na Wikislovník proto, aby našel konkrétní termín, kterému nerozumí. Případně aby k nějakému výrazu hledal synonyma nebo zkoumal etymologii určitého slova. Tyto informace najde (by měl najít) většinou právě v daném hesle samotném. Jinak dodatečně Vás vítám na Wikislovníku a přeji úspěšné a pohodové přispívání. --Martin Kotačka (diskuse) 26. 7. 2012, 13:47 (UTC)

Souhlasím s výše uvedenými názory a argumenty. Kromě toho převedení existujících hesel substantiv do takto vytvořených kategorií by bylo asi dost pracné, a myslím bezúčelné.--JOtt (diskuse) 26. 7. 2012, 13:58 (UTC)

Kategorizace tu skutečně moc pro vyhledávání funkční není (zejména proto, že před tříděním tu vždycky měla přednost tvorba), ale v principu bych jí nezavrhoval tak rychle. Své využití by u mnohých lidí také našla (samozřejmě po úpravách). V ideálním případě by jednotlivé kategorizační větvě imho měly odpovídat třídění ve specializovaných slovních. U třídění podle rodu ovšem nevidím dostatečný přínos, který by vyvážil náročnost zavedení, nedokáži si moc představit, že by lidé hledali vyloženě podle toho, že heslo má být třeba rodu mužského. --Reaperman (diskuse) 26. 7. 2012, 20:00 (UTC)

Z praktických důvodů zavádím povinné zadávání významu v šabloně {{Vršek}} pro překlady, a to i pro případy, kdy je v hesle uveden pouze jeden význam. Bohužel tu máme velké množství případů, kdy jsou v jednom bloku směsovány překlady pro různé významy, a případů, kdy není jasné ke kterému významu se vlastně vztahují. K tomu dochází různými způsoby (například přidáním druhého významu tam, kde byl jen jeden, překopírovávání odjinud, atp.). Následné rozklíčování, co kam patří bývá s rostoucím počtem překladů stále náročnější. Proto aby se problémy s daným stavem co nejvíce omezily, považuji tento krok za nutný.

Prozatím byla do všech potenciálně problematických hesel vložena trackovací kategorie, která čítá víc než pět tisíc položek (tedy nadpoloviční většinu zde přítomných hesel s překlady), s odpudivým názvem Kategorie:Údržba:Hesla s překlady bez určení významu. Uvítam spolupráci při průběžném čištění této kategorie. Ostatní žádám, aby parametr určující význam překladů důsledně vyplňovali. --Reaperman (diskuse) 26. 7. 2012, 19:29 (UTC)

To že slova s vícero významy nejsou v mnohých případech rozlišena je pravdou, nicméně absolutně nechápu, proč se u překladu slova s jedním a jednoznačným významem musí tento význam duplikovat. V čem to pomůže zkvalitnění hesel s vícero nerozlišenými významy? Také se mi dost hrubě nelíbí "zavádím povinné zadávání" bez předchozí diskuse k tomuto tématu. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 8. 2012, 19:26 (UTC)

A můžete zaručit, že všechna ta slova, kde ta „duplikace“ chybí, jsou jednoznačná a žádný nový význam určitě doplněn nebude? A jak byste v těch více než pěti tisících hesel (z řádově asi deseti tisíc hesel, kde nějaký překlad je) chtěl hledat ty problematické případy, když ne takhle? Pro někoho se to může zdát náhlé, ale tenhle problém je znám už z doby, kdy tu bylo řádově míň hesel, a s přibývajícím časem nejen že se to nedařilo čistit, ale naopak se problém na různých místech prohluboval. Tím se dostávám k otázce, k čemu je to dobré: za prvé, a to hlavně, to umožní jednou provždy vyřešit problémy s vícery nerozlišenými významy v překladech, dále namátkou, kdybychom třeba chtěli volitelně umožnit skrývání dlouhých sekcí s překlady (jak se na některých slovnících děje), tak bez vyznačení významu pro každou sekci překladů to v podstatě spustit nemůžeme; pokud někdo bude chtít udělat aplikaci, která Wikislovník použije jako zdroj pro překladový slovník obdobný různým již existujícím internetovým překladovým slovníkům, tak tato změna mu značně usnadní život; atp.

Cele „povinné zadávání“ spočívá v tom, že pokud nezadáte význam k sekci překladů, tak vyskočí hláška, že význam chybí, je to obdobné tomu, kdy se značkují jiné chybějící věci, pokud Vám ta hláška (v současnosti v podobě kategorie) nevadí, můžete ji klidně ignorovat. Jestli chcete, můžeme vyvodit důsledky z mého „zneužití“ práv editovat na Wikislovníku stránky. Nebo můžeme vyvodit důsledky ze zneužití bota, který ve stovkách hesel zbytečně duplikuje významy, aby ušetřil lidskou práci při hledání těch už existujících, opravdu problematických, věcí. --Reaperman (diskuse) 1. 8. 2012, 20:26 (UTC)

Zaručit vám nemůže nikdy nikdo nic. Vždy se může v každém hesle stát, že dojde k chybě každého z nás v kterékoliv části. A jinak můžete zaručit vy, že sekce překlady u slova, které má dnes uvedeno jeden překladový význam, je současně přesně vztahující se k tomuto významu? Že zároveň neobsahuje překlady nějakého druhého významu, který není zatím uveden? V případě, že by pak byl v budoucnu doplněn, bude překlad prvního významu částečně chybný. Jinak věřím v inteligeci přispěvovatelů. Člověk znalý druhého významu slova a jeho možých překladů ten překlad přidá, člověk neznalý z logiky věci nepřidá nic. Nikdo k tomu nepotřebuje nějaké berličky. Opět se dělá milion podružných věcí místo toho, aby se dělalo to hlavní – tvořila hesla. Kdyby se místo těch pěti tisíc duplicitních označování udělalo pár stovek nových hesel, wikislovníku by to prospělo mnohem více. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 04:19 (UTC)

Však můžete zakládat, až se z Vás bude kouřit...tohle nijak v tvoření nebrání. --Dubicko (diskuse) 2. 8. 2012, 10:45 (UTC)

Já naopak předpokládám, že se významy v budoucnu budou doplňovat a rozdělovat některé současné, a domnívám se, že tahle změna v budoucnu editorům i čtenářům pomůže. Vám to připadá podružné, pro někoho to může být dost podstatné. Bohužel, kromě tvorby hesel je potřeba dělat i tu údržbářkou, technickou a standardizační činnost, aby to čtenáři i editoři měli co nejjednodušší. --Reaperman (diskuse) 2. 8. 2012, 18:59 (UTC)

Sice nadále považuji duplikaci významu u zcela jednoznačných hesel za zbytečnou práci navíc, která užitek (v poměru k vynaložené práci) nepřinese (nevěřím v masivní vydělování nových významů) nicméně ve stínu toho co se řeší momentálně za téma na konci této stránky jsem během dne tento problém začal vnímat opravdu jako malicherný. Takže beru tuhle diskusi z mé strany za ukončenou a přeji hezký zbytek dne. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 19:21 (UTC)

Může mi někdo říct co se má tady zdrojovat?--Juandev (diskuse) 26. 7. 2012, 22:36 (UTC)

Jestli to slovo vůbec v daném jazyce existuje. --Silesianus (diskuse) 27. 7. 2012, 08:14 (UTC)

A jak si to představujete? Stačí zachycení Googlem v daném jazyce?--Juandev (diskuse) 27. 7. 2012, 19:28 (UTC)

Já si to nepředstavuju nijak. Ale dle Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla#Dokládání se praví:

"Doložení znamená ověření prostřednictvím

• zřetelně širokého obecného užití,
• užití ve známé práci,
• výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo
• užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.

Kde je to možné, citujte takové zdroje, které v průběhu času nejspíš zůstanou snadno dostupnými, aby byl každý čtenář Wikislovníku schopen i po letech najít původní zdroj. Jelikož je Wikislovník online slovníkem, přirozeně to favorizuje média jako jsou blogy nebo diskusní skupiny, které jsou trvale archivovány Googlem. Tištěná média jako knihy nebo časopisy jsou rovněž velmi vhodná, obzvláště je-li jejich obsah indexovaný online. Jiná média s audio nebo video záznamy jsou také přípustná, pokud pocházejí z ověřitelného zdroje a jsou trvale archivována. Při citování z knihy prosím uvádějte její ISBN."

Tak asi tak. --Silesianus (diskuse) 27. 7. 2012, 19:41 (UTC)

Bože, tak já budu vkládat do článku link na Google hledání!--Juandev (diskuse) 28. 7. 2012, 19:11 (UTC)

Stránka výsledků vyhledávání Google není a nemůže být zdrojem. --Reaperman (diskuse) 28. 7. 2012, 21:51 (UTC)

Požadavek na ověření jsem do hesel přidal já, tak si dovolím vysvětlení. Na první ze slov v tomto ˆˆ„jazyce“ (záměrně píšu v uvozovkách, Wikipedie uvádí, že jde o skupinu jazyků) jsem narazil náhodou při mazání jiného nedoloženého českého hesla a nepodařilo se mi existenci slova věrohodně doložit. Nepomohou ani interwiki odkazy, které v těchto heslech nejsou vůbec, a pokud jsou, tak jiné jazykové verze zmínku o slově v jazyce oshiwambo či ndonga neobsahují. V souborném katalogu NK ČR jsem hledal jakoukoliv knihu obsahující v kterémkoliv údaji bibliografického záznamu řetězec oshiwamb nebo ndong, lež neúspěšně. Poté, co mi Juan e-mailem odpověděl, že jeho zdrojem byl rozhovor s rodilým mluvčím, jsem došel k názoru, že celá kategorie je zralá na urgentní ověření.

Předpokládám tedy doložení existence slova v tomto jazyce a správnost uvedených informací (tj. zejména významu) dostatečně věrohodnou elektronickou nebo tištěnou jazykovou příručkou. --Milda (diskuse) 1. 8. 2012, 09:24 (UTC)

Rozšířil jsem svůj původní nástroj na vyhledávání hesel bez {{Audio}} a případných existujících ekvivalentních nahrávek z češtiny na další jazyky. Další budu průběžně přidávat, pokud chcete nějaký přednostně, dejte mi, prosím, vědět.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 28. 7. 2012, 14:18 (UTC)

Poměrně šikovná věcička. (^_^) Jen jak na to koukám, tak v této chvíli bude asi hodně podceněná angličtina, protože u té většina zvukových nahrávek bude mít ještě specifikováno, jestli se jedná o třeba americkou, kanadskou či britskou angličtinu. --Reaperman (diskuse) 29. 7. 2012, 10:01 (UTC)

Jojo, vím, musím vymyslet, jak to tam zandat, teď to funguje jen s kódy jazyka bez lokace. To samé bude třeba brazilská portugalština.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 29. 7. 2012, 11:07 (UTC)

Tak po laborování s optimalizací jsem tam přidal volitelnou možnost zobrazení jazykových variant (nevím, jestli je to správný termín, kdyžtak mne opravte). Je volitelná, protože jednak ne každý jazyk má varianty, jednak to má značný vliv na rychlost (např. u té angličtiny je rozdíl skoro 30 sekund).
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 29. 7. 2012, 12:34 (UTC)

Jelikož norština má dvě spisovné varianty (nynorsk a bokmål), myslím, že by bylo dobré tuto kategorii rozdělit na dvě. Obě formy se od sebe liší tak, že by bylo celkem problematické míchat je do jedné kategorie (odlišná slovní zásoba, jiné ohýbaní, jedno slovo může mít v druhé formě norštiny jiný význam). V každém případě je nutné něco s tím udělat, protože v současném stavu je to trochu nepoužitelné – už u samotných hesel chybí rozlišení, zda se jedná o slovo v nynorsku nebo bokmålu, což je imho dost podstatná informace. O co se mi jedná: Je zde na Wikislovníku nějak určeno, jak v tomto případě řešit pojmenování/kategorizaci? Zda ponechat kategorii Norština a v ní by byly další dvě kategorie Norština (bokmål) a Norština (nynorsk) (nebo Kategorie:Norština – bokmål, nebo jinak?), nebo úplně zapomenout na kategorii Norština a mít tu jen tyto dvě kategorie? Tento problém by se do budoucna nemusel týkat jen norštiny, ale i jiných jazyků. --Hellooo (diskuse) 28. 7. 2012, 20:15 (UTC)

V rámci konzistence bych dodržoval normativní názvy norština (bokmål) a norština (nynorsk).
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 28. 7. 2012, 21:36 (UTC)

Jelikož jsou obě norštiny dle ISO 639 samostatnými jazyky, tak bych kategorii Norština rozdělil na tyto dvě a následně ji smazal. Ale je potřeba někdo znalý, kdo se toho ujme. --Reaperman (diskuse) 28. 7. 2012, 21:51 (UTC)

Nějaké základy norštiny (bokmålu) mám, takže pokud se nenajde někdo znalejší, mohla bych se o to pokusit. --Hellooo (diskuse) 29. 7. 2012, 08:37 (UTC)

V hesle a jsem vytvořil demo / proof of concept toho, jak by mohl Wikislovník fungovat do budoucna.

K tomu hned na počátek několik věcí:

1. Tohle rozhodně není finální verze, neboť příslušná extenze ještě nezvládá úplně všechno, co bychom potřebovali. Jde o nastínění principu toho, jak by to mohlo fungovat.
2. "Ocáskování" (ať už dle kódu nebo názvu jazyka) s sebou nese řadu výhod v podobě automatizace řady věcí, například kategorizace (v demu zatím není, to připravím k nahlédnutí do konce týdne).
3. Hlavní v tuto chvíli známý rozdíl vůči zaběhlé praxi je ten, že podstránky jsou automaticky řazeny podle jejich názvu, tudíž čeština není jako první (a to jak v případě názvů, tak kódů jazyka coby názvů podstránek). A vzhledem k technickým omezením je řazení stále podle pořadí znaků v UTF nikoliv podle lokální abecedy.

Vítám pro vývoj tohoto konceptu jakoukoliv připomínku (a zároveň prosím, aby bylo heslo a zachováno v této demo podobě). Záměrem je vytvořit specializovanou extenzi pro všechny Wikislovníky umožňující inteligentnější a pohodlnější práci s hesly než doposud. Například maximální zjednodušení zakládání hesel pomocí speciálního formuláře tak, aby se minimalizoval objem toho, co musí uživatel k založení hesla napsat, apod.

Díky za spolupráci.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 8. 2012, 02:13 (UTC)

Bude tento způsob (tedy hlavní_heslo a n× hlavní_heslo/kód jazyka) definitivní? V tom případě bude potřeba (dočasně) upravit interwiki boty, aby zbytečně nehledali neexistující ekvivalenty (dokud to nebudou mít i jinde)... JAn Dudík (diskuse) 2. 8. 2012, 06:03 (UTC)

Hm, a ještě bude chtít myslet na to, aby se při dělení měnily odkazy u překladů z ] na ] JAn Dudík (diskuse) 2. 8. 2012, 06:05 (UTC)

Abych pravdu řekl, jako čtenáři by se mi to dost nelíbilo. Čtenář chce najít co nejvíc informací na jednom místě (na jedno kliknutí) a ne se proklikávat podstránkami, aby zjistil významy či mohl třeba porovnat různá ohýbání v různých jazycích. Pokud jsme čtenáře dosud nepřitáhli, tímto bychom je dle mého přitáhli ještě hůře (a to i horším vzhledem názvů stránek). Naskýtá se pak otázka, zda bude slovník tvořen jen pro editory (kvůli snadnějšímu zakládání hesel, snadnější údržbě, automatické kategorizaci atd.) nebo i pro čtenáře.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 8. 2012, 10:23 (UTC)

Asi jak který čtenář. Jsou zase tací, které zajímá jeden konkrétní jazyk a ostatní je pro ně nepotřebný balast. Jinak v plánu je i zobrazení na jedné stránce pomocí rozbalování, možná i preferencí. Ten systém nebude ze dne na den, bude se postupně vyvíjet na základě podnětů z praxe. A jak jsem psal výše, to demo je jen ukázka toho, že by šlo o rozdělení podle jazyků - jak by se to chovalo z hlediska uživatele, je otázkou vývoje.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 8. 2012, 10:57 (UTC)

A co této skupině čtenářů brání si v záhlaví stránky kliknout v obsahu na konkrétní jazyk? To je pro ně opravdu tak náročná záležitost? --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 11:38 (UTC)

Pokud by kořenová stránka (či její zobrazení) zůstala/o tak jak je (tedy s veškerým obsahem a defaultně rozbalená), mohlo by to být pro editory užitečné, jen by se v takovém systému asi hůře orientovali případní noví editoři (a někteří stávající možná také).--Zdenekk2 (diskuse) 2. 8. 2012, 13:40 (UTC)

Souhlasím s kolegou Zdeňkem, marně si lámu hlavu, k čemu by mi to mohlo být jako čtenáři dobré a prospěšné. Když hledám neznámé slovo, chci okamžitě nalézt všechny jeho možné významy, ne se několikrát proklikávat kamsi jinam. Rozcestníky nechť jsou na Wikipedii, tam patří. Tohle by mne osobně, jak čtenáře tak i přispěvatele, otrávilo. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 10:46 (UTC)

Já jsem pro, pokrok nezastavíš, a bude (aspoň pro mne) pohodlnější editovat vždy určitý jazyk a neproplétat se mračnem textu... jedinou nevýhodu vidím v několika klinknutí navíc, pokud si budu chtít prohlédnout celý obsah. --Dubicko (diskuse) 2. 8. 2012, 10:53 (UTC)

A co je na tom, paní kolegyně, pokrokového, smím-li vědět? Dnes Vám snad cokoliv brání i tak v hesle s vícero jazyky editovat ten jediný potřebný? Používejte tlačítko editovat nikoliv v záhlaví stránky ale v pravé části stránky u konkrétného hesla a žádným mračnem textu se probírat nemusíte, konkrétní jazyk budete mít samotný v samotném okně. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 11:38 (UTC)

Což není tak úplně pravda. Poznámky jsou společné pro všechny jazyky dole a kategorie většinou taky – obé je při editaci konkrétního jazyka potřeba. Za pokrokové bych považoval například to, že bude-li se odkazovat v překladech na podstránku (která buď bude, nebo nebude existovat), budou na první pohled odlišena skutečně existující slova od „falešných“. --Milda (diskuse) 2. 8. 2012, 11:59 (UTC)

Jen kvůli poznámkám (resp. pouze pohodlí (?) přispěvatelů) měnit celý stávající systém je myslím dost šílené. Poznámky jsou nejčastěji v českých heslech, která většinou nemají žádná stejná hesla cizích jazyků, v nichž by člověk musel někde procházet kvantem textu. Odkazy na podstránky lze dnes dělat stejně tak v interních odkazech na dnešní existující stránky. Ale zcela nezodpovězená zůstává otázka, k čemu tohle má pomoci běžnému čtenáři? Poměrně výstižně to shrnul kolega Silesianus. A já sám jako čtenář mám naprosto stejné zkušenosti a stejný přístup. A osobně si myslím, že nikomu nedělá problém kliknout v obsahu na konkrétní jazyk, který potřebuje a není třeba k tomu dělat samostatný rozcestník. Výhodou Wikislovníku bylo, že skutečně vše je k disposici v jednom. A dokonalosti zbývalo jediné – dostatečně jej naplnit obsahem. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 12:20 (UTC)

Ad poznámky: že jsou převážně jen v českých heslech, je mimo jiné zásluhou vás, kteří zakládáte cizojazyčná slova jak na běžícím pásu, přičemž se spokojíte jen se skloňováním a základním významem (to jsou taková „skorominima“), které nemáte potřebu zdrojovat (na rozdíl například od etymologie, kde je zdrojování takřka nutností, pokud to není pouze zřejmé předpona+přípona).

Ad odkazy na podstránky: zjevně mi nerozumíte. Podívejte se například na překlady názvu našeho hlavního města (první, co mě napadlo, aby tam bylo hodně falešně modrých odkazů) a bez dalších klikání poznejte, který z překladů „Prag“ (bosenština, dánština, chorvatština, islandština, lucemburština, němčina, srbština, švédština, turečtina) již má své heslo na českém Wikislovníku. To prostě bez podstránek neuděláte, protože každé Prag#befelemepesseveze bude modré při existenci kořenové stránky Prag. Pojednání o tom, že červené odkazy motivují k zakládání hesel, se dá dočíst přinejmenším na anglické Wikipedii. --Milda (diskuse) 2. 8. 2012, 12:45 (UTC)

Otázkou ovšem je, kolik z toho mála („skorominima“) přispívajících sem zakládá nová hesla na základě červených odkazů. Z pravidelného sledování posledních změn mám pocit, že se naopak hesla zakládají dvojím způsobem – někdo jede podle slovníku, jiný zase přidává hesla, na které narazí při své práci, četbě apod. a zjistí, že zde nejsou. Osobně kombinuji oba případy. Že by někdo zakládal na základě červených odkazů v překladech u českých hesel, se mi moc nepozdává. Jinak Wikislovník tvoříme primárně pro čtenáře. Takže pro něj je efekt stejný jako když bude odkaz na cizí překlad červený nebo modrý (ale bez uvedení na odkazované stránce). Zatímco, znovu odkazuji na Silesiana, bude hledat nějaké cizí slovo a vyskočí na něj rozcestník jazyků, tak se akorát naštve a půjde jinam, protože proklikávat se jednotlivými jazyky se mu patrně chtít nebude. Mě osobně by to rozhodně odradilo. Já chci u neznámého slova znát všechny jeho možné a dostupní varianty a možnosti. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 13:08 (UTC)

V mých příspěvcích byste zrovna našel polská nebo ruská slova založená na základě červených odkazů v překladech. Nicméně bez ohledu na to, jestli to je nebo není užívaný způsob zakládání nových hesel, to, že je modrý odkaz na neexistující slovo v některém jazyce matoucí, snad rozporovat nebudete. Jste si jistý, že vámi zmiňovaného čtenáře nenaštve, když v hesle generál klikne na modré ruské генерал v naději, že se dostane ke slušně zpracovanému slovu, a ejhle, ona je tam jen srbština? Červené heslo mu řekne rovnou: tady ani neklikej, pokud nechceš heslo založit ty sám. --Milda (diskuse) 3. 8. 2012, 06:10 (UTC)

Tak zcela primární využití kteréhokoliv slovníku je najít význam daného slova. Ano, ve zdejším prostředí je to minimum, můžeme přidávat spoustu dalších souvisejících informací, nicméně to nemění nic na tom, že většina čtenářů prostě pouze hledá překlady slov, kterým nerozumí. Takže i z tohoto hlediska je dostačující (byť minimálně a vím, že to není ideální stav), že v českém slově generál najde zároveň jeho ruský překlad jako takový, i když následně se v nezaloženém hesle nedozví nic o skloňování, etymologii apod. Zatímco pokud přijde někdo, kdo se místo na konkrétní dané heslo dostane na rozcestník, kterým se bude muset proklikávat jak trouba, tak jej to otráví dokonale. Za to Vám ručím. Editory tím také nenalákáte nové. Imrvére se dnes něco zjednodušuje, ale výsledek to nemá žádný, počty editorů nám klesají, spousta čtenářů stále více využívá cizí wiki(...). Řešením není nic "zjednodušovat", lidé přispívající sem nejsou hloupí, řešením je psát. Pak budeme mít potenciál v mnoha ohledech. --Martin Kotačka (diskuse) 3. 8. 2012, 06:34 (UTC)

Nemáte pocit, že jste se nějak zasekl na jednom místě a točíte se v kruhu? I z těch, co změnu podporují se většina vyjádřila, že pro další vývoj považují za nezbytné, aby kořenová stránka byla co nejblíže současnému stavu, tedy v rozbalené podobě (to by se musely objevit sakra silné argumenty, aby ten požadavek přestal být aktuální). Vy tu ovšem pořád brojíte proti celé změně jako celku, protože ... protože v první verzi to není. Máte ještě nějaké jiné námitky nebo celý Váš odpor stojí jen na této jedné věci? Nevím z čeho vycházíte, ale ze zkušenosti můžu říct, že živých přispěvatelů tu s postupem času přibývá a nikoli ubývá jak tvrdíte. Stejně tak návštěvnost českého Wikislovníku je ve srovnání s podobně velkými i většími verzemi, které ovšem spoléhají na kvantitu, o poznání vyšší. --Reaperman (diskuse) 3. 8. 2012, 08:48 (UTC)

Asi opravdu nerozumím tomu, jak se po zadání hesla objevící se rozcestník nejvíce blíží k současnému stavu. Ano, počet editorů stoupl. Ale ruku na strdce, kolik je tu zcela nových editorů a kolik editorů zde jen přišlo z Wikipedie, na které dělají o to méně práce, kterou odvedou zde? Takže těžko mluvit o nějakých nových duších. --Martin Kotačka (diskuse) 3. 8. 2012, 09:06 (UTC)

Není to teď v první verzi, je tu ale všeobecný požadavek, aby v další verzi, dlouho předtím, než by to bylo reálně nasazeno, to bylo. Co je na tom proboha k nepochopení? Že je většina lidí z Wikipedie je pochopitelné, je to vůdčí projekt, který na sebe stahuje veškerý zájem, na ostatní projekty pak chodí lidé, které práce při specifikách menších projektů baví víc než na Wikipedii. Opravdu nevím jaké máte Vy poznatky z velkých projektů jako je en.wikt, fr.wikt a další o tom, kolik lidí tam přichází rovnou bez předchozí zkušenosti z Wikipedie, ale můj tip je, že to tam bude obdobné jako tady, pouze ve větším měřítku. --Reaperman (diskuse) 3. 8. 2012, 09:18 (UTC)

@Martin Kotačka:Prosím, seznamte nás s výsledky té ankety mezi čtenáři wikislovníku...pokud neexistuje jsou vaše tvrzení velmi POV a tahle diskuze začíná silně připomínat českou wikipedii... Krom toho čeština je na cizích wikislovnících zpracována minimálně, tedy odliv čtenářů zatím nehrozí....wikislovník je běh na mnoholetou trať a mraky minimálek opravdu žádného čtenáře neohromí... raději pomalu a důkladněji a klidně i s rozklikáváním.--Dubicko (diskuse) 3. 8. 2012, 08:09 (UTC)

Z logiky věci to jednoznačně vyplývá. Vy osobně snad hledáte ve slovnících především něco jiného než vlastní význam? Koneckonců hovoří o tom i pravidla, vizte Wikislovník:Minimální heslo. V minimálním a zároveň přípustném hesle musí být jednoznačně uvedený jazyk a význam. O slově bez významu, zato s uvedením etymologie a skloňovaání se tam nic nepíše. Taková hesla nemůžeme ani brát jako minimální. Žádné heslo zde, byť jinak v perfektní podobě, nemůže být uvedeno bez významu. Proč asi? Z logiky věci nejčastějšího důvodu používání slovníku.

Nevím, o jakých mracích minimálek hovoříte. Nahlédněte ke kolegovi Silesianovi, jaký je zde poměr minimálních hesel. O mracích bych nemluvil. Stejnou retorikou, jako jste odpověděla včera vy mne, vás odkazuji k tomu, že můžete s těmi minimálními hesly sama něco udělat. Nic vám nebrání v rozšiřování. --Martin Kotačka (diskuse) 3. 8. 2012, 08:20 (UTC)

Já se zabývám deminimalizací :). I jedna jediná minimálka je špatná a my jich tu máme tisíce. Je hezké ohánět se logikou, ale troufám si tvrdit, že velká část editorů cs slovníku chce kompletní obsah, a netěší ji jen otrocky doplňovat hesla sériově zakládána jinými. Pokud chce člověk jen význam, otevře si kterýkoliv online slovník. --Dubicko (diskuse) 3. 8. 2012, 08:30 (UTC)

Máme zde necelé tři tisíce minim. Což jsou sice již tisíce, ale vzhledem k téměř 40 000 slov je to myslím poměrně slušné skore. "ale troufám si tvrdit, že velká část editorů cs slovníku chce kompletní obsah"zdroj svého tvrzení mi zcela jistě uvedete, když jej sama požadujete u mne. Víte proč masivně (společně s kolegou Dospivou, kterého jsem přizval sem, snad se chytne i nastálo) zakládám tvary latinských slov? Která se vám možná (nesprávně) jeví jako nepodstatná minima? Protože pakliže pracujete s latinskými texty, časem dojdete k problému, že nejen neznáte ono dané slovíčko, ale rovněž, že nejste schopná analyzovat koncovku ani kořen slova. Jako první mne nař. napadá auris. Jelikož v zaměstnání pracuji s latinskými texty denně, byl jsem odkázán na anglický Wikislovník, který jako jediný kompletně obsahuje zároveň tvary latinských slov, která jsou pro člověka latinu používající, to nejdůležitější. Aby byl náš slovník pro latináře prestižní oproti několika jiným on-line slovníkům, dělám(e) proto tuhle mravenční práci. Protože žádný jiný český on-line latinský slovník, který znám, toto nenabízí. Latináře opravdu většinou nezajímá původ slova nebo jeho rozložení na slabiky. Praktická práce s latinou je právě o něčem jiném. --Martin Kotačka (diskuse) 3. 8. 2012, 08:39 (UTC)

Psala jsem to naprosto všeobecně. U např. en a fr je nutná výslovnost, u de skloňování k základnímu použití...atd. --Dubicko (diskuse) 3. 8. 2012, 08:43 (UTC)

Tak já bych rád kompletní obsah, ale rád vidím i zakládání minim a skorominim, které ostatně sám též provádím. --Tchoř (diskuse) 3. 8. 2012, 09:52 (UTC)

Kolego, hádat se nebudu... --Dubicko (diskuse) 2. 8. 2012, 12:04 (UTC)

Nehádám se, z čeho tak soudíte? Pouze jsem Vám položil otázku a nastínil případné řešení Vašeho "problému". --Martin Kotačka (diskuse) 2. 8. 2012, 12:20 (UTC)

Tak jako čtenář aktivně využívající slovník (jak český, tak hlavně anglický) dám své do mlýna. Většinou, když využívám slovník, tak pro vyhledání neznámého slova. Netuším co znamená, mnohdy ani neznám jazyk. Co udělám? Vložím ho do vyhledavače. Dneska mi vyjede stránka se všemi významy daného slova ve všech jazycích (ideální stav, přiznávám). A zítra? Budu muset kliknou navíc třeba 6x, abych si prohlédl všechna hesla. Tedy pro mne jako čtenáře je tento krok značným (a klidně by to značným mohlo být tučně s caps lockem) znepříjemněním "čtení" wikislovníku. Jako přispěvatel v tom nevidím zlepšení pro mou tvorbu. --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2012, 11:03 (UTC)

Samotný princip rozdělení hesel na podstránky podle jazyků podporuji, ale bude nutné ještě hodně doladit technické pozadí. Moje konkrétní námitky:

1. Implicitní vzhled kořenového hesla by se měl co nejvíc blížit současnému řešení, tedy „rozbalený“ stav, ne pouze onen „sbalený“ seznam jazyků, jako nyní v ukázkovém hesle. Pokud bude v kořenovém hesle odkázáno na konkrétní jazyk, jeví se mi jako vhodnější naopak sbalení ostatních jazyků a ponechání pouze odkazovaného jazyka v rozbaleném stavu.
2. Řazení jazyků podle lokálního jazyka projektu (zda s výjimkou češtiny za začátku jako dosud či ne, je mi jedno) je pro mě nutnou podmínkou, mám-li to podpořit jako celek. Je pro mě nepředstavitelné, že na jazykovém projektu budeme abecedně řadit chybně a na českém projektu navíc s češtinou v mnoha případech až za francouzštinou, latinou, němčinou, polštinou, slovenštinou a případnými dalšími jazyky, které jsou abecedně za č, ale mají to štěstí, že počáteční písmeno jejich názvu neobsahuje diakritiku. --Milda (diskuse) 2. 8. 2012, 11:18 (UTC)

Současný stav je dobrý odrazový můstek k ještě dlouhé práci. Mám v podstatě stejné výtky jako Milda: na kořenové stránce by měly být podstránky kvůli kompatibilitě s ostatními projekty i dosavadnímu zvyku nainkludovány. Jak vidím je tohle jediná věc, která budí rozbroje. Stejně tak souhlasím, že je potřeba udělat něco s řazením, v lepším případě na straně MW, v tom horším na straně klienta. Dále určitě budu mít své poznámky ke kategorizaci, formátu, vzhledu, ... ale to až se na danou úroveň posuneme. --Reaperman (diskuse) 2. 8. 2012, 19:07 (UTC)

Tohle vidím stejně jako Milda a Reaperman.--Tchoř (diskuse) 3. 8. 2012, 09:52 (UTC)

Já bych chtěl vidět dva jazyky najednou? Půjde to? ---xfi- (diskuse) 2. 8. 2012, 19:15 (UTC)

Totéž, co Silesianus. Já bych chtěl vidět ne dva, ale všechny jazyky najednou, podle toho, co uvidím, mne potom budou zajímat pravděpodobně polovina až tři čtvrtiny z nich. V nové úpravě, tak jak funguje dnes, to nepůjde (patrně proto, že to je m.j. jejím záměrem). Coby editor - nováček v tom také nevidím zlepšení pro mou tvorbu, naopak, znesnadnění. Občas totiž edituji i více jazyků zároveň. Krom toho, existují závažnější problémy, jako třeba s japonštinou. --Kusurija (diskuse) 3. 8. 2012, 17:00 (UTC) (přesun části příspěvku do nového vlákna)...Tyto problémy se mi jeví podstatně důležitějšími, než výše probíraná inovace.

Díky za upozornění na možné nedostatky. Nicméně vzhledem k tématu této sekce jsou irelevantní. Založte si proto novou, kde se to dá případně prodebatovat. Děkuji.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 3. 8. 2012, 19:11 (UTC)

Wikislovník:Formát hesla#Související uvádí: „V této sekci můžete uvést seznam slov, která s daným heslem nějak souvisejí. Obvykle se jedná o odvozená a příbuzná slova, např. u hesel o podstatných jménech o spřežky, u hesel o slovesech o verbální substantiva atd.“

Je zde obvyklou praxí, omezovat související na odvozená a jazykově příbuzná slova dle druhé věty, ale občas nacházím též slova související významově či tematicky, například voda a sníh v hesle led nebo úl, trubec, dělnice a královna v hesle včela. Mám taková slova ze seznamu souvisejících mazat? Případně, pokud je žádoucí tato hesla n2jak provázat (z trubce nebo úlu na včelu přirozeně povede odkaz v definici, opačným směrem však nikoli), napadá vás jak? --Milda (diskuse) 4. 8. 2012, 11:33 (UTC)

Ta věta na stránce Formát hesla v tomto ohledu opravdu připouští hodně široké množství souvisejících slov. Podle mého názoru by bylo lepší sekci Související skutečně vyhradit slovům odvozeným a jazykově příbuzným; slova související významově a tematicky by bylo lepší shromažďovat jinde. Dobrým řešením by byl podle mého názoru Wikisaurus po vzoru anglického, který by mohl existovat ve jmenném prostoru přílohy. Výhodou by byla jednak možnost dalšího členění (hyponyma, hyperonyma, holonyma atd.), ale hlavně možnost odkazovat se na jednu a tutéž stránku z více hesel, čímž by se ušetřilo zbytečné vícenásobné vytváření téhož kontextu. Příklad možného formátování mají na anglickém wikislovníku zde. Otázkou je, jestli už na to nazrál čas, tedy jestli bychom se shodli na příslušném formátu, a zda by na to bylo dost ochotných přispěvatelů. --JOtt (diskuse) 22. 8. 2012, 13:45 (UTC)

Jedna myšlenka v rychlosti, abych na ni nezapomněl - rozlišit (lingvisticky) příbuzná (tj. v podstatě se stejným kořenem) a (významově) související.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 27. 8. 2012, 23:29 (UTC)

Myslím, že na ní by se mohli a měli vývojáři vyřádit. Jde o to, aby bylo možno v kategorii zařadit podle "abecedního" pořadí kany různá slova, zapisovaná totožně, ale s odlišným čtením (někdy i více, než dvěma) a odlišným významem. Až těch japonských slov bude (už je) více než 200, kolik se vejde na jednu stránku v dané kategorii, nebude možné tu druhou (a další) variantu dohledat. Dále by pro složeniny měla být možnost (lépe řečeno povinnost) rozepsat po jednotlivých znacích ve formě odkazů a to konkrétně do samostatné (oddělené od kategorie slov) kategorie znaků (například tak, jak to mají na en.wikislovníku). Lépe, než na en.wikt by bylo záhodno ukádat tyto znaky do oddělených kategorií a to - oproti en.wikt - také podle radikálů + počet tahů navíc, dále, - jako na en.wikt - podle výslovností s možností opakovaného zařazení do téže kategorie podle další výslovnosti. Některé znaky mají těch výslovností i hodně přes deset, naprostá většina má výslovnosti dvě a jen menšina má výslovnost jednu. A v rámci této kategorie by bylo vhodné odlišovat, co je onjomi a co kunjomi a co je mimo (fonetický přepis z jiného jazyka např.). Bez vyřešení tohoto nelze kloudně editovat japonštinu. Prostě to, co je pro japonštinu zásadně důležité a tvořící její specifiku, bez těchto požadovaných možností nelze zpracovávat. Navíc, některé (a není jich málo) znaky jsou shodné s čínštinou a i dalšími jazyky (/dialekty). Což opět zvyšuje nároky na možnost další samostatné kategorizace. To, že toto zatím nikomu nevadilo neznamená, že by to nebyl problém; znamená to, že se tím zatím nikdo nezabýval a že zatím nikdo nedokázal dodat více, než 233 nedostatečně zpracovaných hesel. (přesunuto z jiného vlákna) --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2012, 05:52 (UTC)

Proč tu není nic z čínštiny?? --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2012, 17:14 (UTC)

Taková otázka by byla pochopitelná od náhodného kolemjdoucího, ne však od zkušeného editora, který má za sebou víc než 13 tisíc editací na české Wikipedii a další tisíce možná na dalších projektech. Odpověď je jednoduchá: protože ještě nikdo žádné čínské heslo nevytvořil. --Milda (diskuse) 6. 8. 2012, 17:32 (UTC)

Tedy upřesňuji otázku: opravdu tu není nikdo, schopný přidat nějaké heslo v čínštině? Já se na to tak moc necítím, tak dalece čínštinu neovládám. aby to bylo ještě jasněji: prosím ty, kteří mají na to, aby čínské heslo založili, aby tak učinili. P.S. (na 151 projektech přes 20 000) --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2012, 18:43 (UTC)

A proč tu není vůbec nic z mongolštiny? ta je přece ještě jednodušší než čínština, protože používá jen azbuku. Jak to, že ještě žádný polyglot, kterými Wikislovník oplývá, nezaložil nic z jazyka herero? Nepřijde vám to absurdní? JAn Dudík (diskuse) 6. 8. 2012, 18:59 (UTC)

Asi tady není nikdo, kdo by čínštinu ovládal aspoň tak, aby dokázal zakládat hesla jinak než kopírováním z jinojazyčných Wikislovníků, bez zvýšeného rizika zavlečení chyb. --Milda (diskuse) 6. 8. 2012, 19:16 (UTC)

@JAn Dudík: první vlaštovku z mongolštiny tu máte, prosím. Ale na čínštinu si netroufám, riziko chyby je tu větší, než u toho jediného mongolského substantiva. --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2012, 19:29 (UTC)

Chtěl bych znát názor kolegů na smazání umělé mezikategorie Balto-slovanské jazyky. Viz Diskuse ke kategorii:Balto-slovanské jazyky. --Kusurija (diskuse) 7. 8. 2012, 07:39 (UTC)

Jak jsem zmiňoval na výše uvedeném odkaze, navrhuji celou kategorizaci podle jazykových rodin výrazně promazat, ne-li smazat celou. Imho je taková kategorizace v současném stavu pro potřeby Wikislovníku zbytečně složitá a příliš nepřehledná a reálně čtenáři nic moc nepřináší. --Reaperman (diskuse) 11. 8. 2012, 20:55 (UTC)

Vizte též o něco výše.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 12. 8. 2012, 00:08 (UTC)

I apologize for addressing you in English. I would be grateful if you could translate this message into your language.

The Wikimedia Foundation is conducting a request for comment on a proposed program that could provide legal assistance to users in specific support roles who are named in a legal complaint as a defendant because of those roles. We wanted to be sure that your community was aware of this discussion and would have a chance to participate in that discussion.

If this page is not the best place to publicize this request for comment, please help spread the word to those who may be interested in participating. (If you'd like to help translating the "request for comment", program policy or other pages into your language and don't know how the translation system works, please come by my user talk page at m:User talk:Mdennis (WMF). I'll be happy to assist or to connect you with a volunteer who can assist.)

Thank you! --Mdennis (WMF)6. 9. 2012, 01:51 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

(Apologies if this message isn't in your language.)

As some of you might already have heard Wikimedia Deutschland is working on a new Wikimedia project. It is called m:Wikidata. The goal of Wikidata is to become a central data repository for the Wikipedias, its sister projects and the world. In the future it will hold data like the number of inhabitants of a country, the date of birth of a famous person or the length of a river. These can then be used in all Wikimedia projects and outside of them.

The project is divided into three phases and "we are getting close to roll-out the first phase". The phases are:

1. language links in the Wikipedias (making it possible to store the links between the language editions of an article just once in Wikidata instead of in each linked article)
2. infoboxes (making it possible to store the data that is currently in infoboxes in one central place and share the data)
3. lists (making it possible to create lists and similar things based on queries to Wikidata so they update automatically when new data is added or modified)

It'd be great if you could join us, test the demo version, provide feedback and take part in the development of Wikidata. You can find all the relevant information including an FAQ and sign-up links for our on-wiki newsletter on the Wikidata page on Meta.

For further discussions please use this talk page (if you are uncomfortable writing in English you can also write in your native language there) or point me to the place where your discussion is happening so I can answer there.

--Lydia Pintscher 10. 9. 2012, 13:12 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Dobrý den, rád bych přispíval (jsem lingvistika a překladatel a jazykem žiji), a snažím se na Wikislovníku zorientovat.

Měl bych zatím pár otázek:

1. Tohle je slovník VŠECH jazyků? A pokud existují varianty "Wikislovníku" "v jiných jazycích", tedy alespoň co do jazyka názvu slovníku a jazyka pro popis ve slovníku (např. "Wikidictionary") - jsou to také varianty pokrývající (alespoň teoreticky) všechny jazyky?

2. Možná trochu moc specifická otázka ohledně toho, co se pokládá za hodné vlastního hesla. Např. "o sto šest" nebo "samá voda" nebo "dát za pravdu" nebo třeba, já nevím, "jak vyšitý" či "pět švestek" - využíváte "prostornosti" kyberprostoru a vytváříte pro ně samostatná hesla (což nebrání je dát i do hesla hlavního slova, třeba "voda" u "samá voda") anebo to má být slovník klasického typu (v němž by tato slova většinou samostatné heslo neměla)?

Dobrý den, ad 1. Ano všech jazyků, s důrazem na češtinu (překlady se uvádějí jen v českých heslech). Ostatní wikislovníky viz a také pokrývají vše.

ad 2. Ano i idiomy a specifická slovní spojení tu mají místo.

--Dubicko (diskuse) 14. 9. 2012, 14:00 (UTC)

Ještě doplním odkazy na kategorie, abyste se mohl rychleji podívat, jaká česká idiomatická slovní spojení zde už jsou a jak jsou obvykle zpracovány: Kategorie:Česká slovní spojení a Kategorie:České fráze. --Milda (diskuse) 14. 9. 2012, 15:10 (UTC)

Díky za odpověď! :)

Co takhle zavést novou kategorii palindromů (podle jazyků)? Myslím, že úplně na škodu by to nebylo. :) Pár dalších Wikislovníků to má taky (viz anglická). --Hellooo (diskuse) 15. 9. 2012, 06:30 (UTC)

Já to tedy po Vašem vzoru přidávám, ale myslím, že to valnou informační hodnotu nemá, tedy že jiné informace o hesle jsou důležitější. Když to srovnám s informační hodnotou jiných (smazaných) kategorií, jako například Kateg.:Botanika nebo podobně... --Kusurija (diskuse) 16. 12. 2012, 14:46 (UTC)

Z lingvistického hlediska to informační hodnotu samozřejmě má. Je třeba si uvědomit, že tady není encyklopedie (ergo encyklopedická kategorizace), ale lingvistický slovník, tedy kategorie vztahující se k lingvistickému rozboru slova.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 16. 12. 2012, 15:57 (UTC)

• Přehledy Wikimedia Foundation
  • Aplikace Wiki Loves Monuments umožnila první příspěvky z mobilních zařízení do projektů Wikimedia
  • Nástroje pro podporu jazyků vydány v "Projektu Milkshake"
  • Žádost o komentář k programu asistence s právními poplatky
  • Pilotní projekt na arabské Wikipedii zvýšil počet příspěvků nových editorů
• Data a trendy
• Finance
• Další důležité zprávy
  • Dar obrázků afrického umění
  • Katalánští knihovníci prodělali školení Wikipedie
  • Výroční konference německy mluvících uživatelů

Prosím komunitu, aby projednala možnost přidávání odstavce == předchozí/následující == do kategorie číslovek a pokud tuto možnost odsouhlasí, aby někdo přidal patřičnou vysvětlivku do stránky "Formát hesla". Na jinojazyčných slovnících jsem se s tím setkal a myslím, že by se sem mohla vkládat užitečná informace. Předem děkuji za porozumění. --Kusurija (diskuse) 7. 10. 2012, 10:06 (UTC) P.S. Tato posloupnost by se mohla používat i pro dny v týdnu, názvy měsíců, ročních období... --Kusurija (diskuse) 7. 10. 2012, 19:26 (UTC)

V principu nejsem proti, ale v této podobě mi to moc šťastné nepřijde. Možná by bylo lepší dát název něco jako == posloupnost == a rozhodně oddělit slova od sebe. Navíc v odkazovaném hesle jsou tři výrazy pro dvě možnosti - a jak poznám, co je předchozí a co následující? JAn Dudík (diskuse) 7. 10. 2012, 18:41 (UTC)

To je dobrý nápad. Ještě: na které místo odstavec patří? Podle mne až úplně na konec. Nějaký jiný názor? --Kusurija (diskuse) 7. 10. 2012, 19:10 (UTC) P. S. JAn Dudíkem odkazované jsou tři výrazy jsem včera upravil. --Kusurija (diskuse) 9. 10. 2012, 03:20 (UTC)

Taky jsem pro, i když zrovna tato forma není asi nejlepší. Něco podobného jsem viděla na anglickém Wikislovníku, kde to vyřešili pomocí tabulek (viz příklad neljä – 4 nebo helmikuu – únor). U číslovek zde byly navíc přidány i další položky (obdoba číslovky jako řadové, násobné, atd.), což taky není vůbec špatné, je to přehledné a neztratí se to mezi ostatními slovy v sekci souvisejících. --Hellooo (diskuse) 7. 10. 2012, 20:22 (UTC)

Wikislovník se zabývá primárně jazykovou stránkou slov, pro tyhlety významové souvislosti by se mi více líbily stránky v nedávno schváleném vedlejším (přílohovém, rejstříkovém apod.) jmenném prostoru, kde pak může být seznam základních, řadových apod. číslovek od 1 do n, seznam chemických prvků podle atomového čísla pro každý jazyk apod. Z hesel ať je na související seznam odkazováno, přímo posloupnosti (předchůdce a následovníka) bych jakožto encyklopedickou část ponechal na Wikipedii, kde jsou posloupnosti a navboxy oblíbenou kratochvílí těch, kdo nedokážou napsat pořádný encyklopedický článek. Čím složitější bude podoba hesel a čím více nejazykového (respektive obecně zde nepotřebného) balastu v heslech bude, tím obtížnější bude získávání jazykových informací, kvůli kterým však tento projekt vznikl. --Milda (diskuse) 8. 10. 2012, 00:46 (UTC)

+1 --Reaperman (diskuse) 14. 10. 2012, 21:24 (UTC)

Myslím, že obě řešení (vložená šablona resp. odkaz z hesla do přílohy) mají své výhody, příloha by byla asi o něco systémovější. Už hodně dlouho se o ní debatuje, ale pořád nikde nic... Máte-li chuť, pusťte se do toho, považuji to za užitečné.--JOtt (diskuse) 8. 10. 2012, 07:34 (UTC)

Dovoluji si zde oznámit záměr brzkého uzavření diskuse o jednom (či více) novém jmenném prostoru určeném pro různý obsah, nehodící se do hlavního jmenného prostoru (např. vysvětlení jazykovědných pojmů, výklady gramatiky, seznamy slov apod.). O tématu se diskutovalo, pokud jsem nějakou starší diskusi nepřehlédl, dokonce třikrát:

• Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Návrh na vznik nového jmenného prostoru (září 2010) – Reaperman, Mormegil, Tchoř, Aktron pro, nikdo proti;
• Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Přílohy (říjen 2010) – JAn Dudík, Reaperman, Milda pro, nikdo proti;
• Wikislovník:Pod lípou#Jmenný prostor Příloha: (květen 2012) – Reaperman, JAn Dudík, JOtt, Dubicko, Mercy, Danny B., Martin Kotačka, Milda pro, nikdo proti (Kusurijův srpnový dotaz nenásledovaný žádným vyjádřením souhlasu či nesouhlasu nepočítám nijak).

Z výše uvedeného je patrné, že obecný záměr má konsenzuální podporu (celkem 11 různých uživatelů pro, nikdo proti), žádná z diskusí ale nevedla k rozhodnutí o počtu jmenných prostorů a jeho názvu, resp. jejich názvech.

Dávám tedy na výběr dvě varianty, které se mi po pročtení diskusí jeví jako nejschůdnější:

1. jeden nový jmenný prostor Příloha, kde budou výklady i seznamy (analogie Appendix na anglickém Wikislovníku, kde jsou i tématické seznamy, v Index mají pouze abecední seznamy);
2. dva nové jmenné prostory – Příloha pro výklady a obdobné informace, Rejstřík pro seznamy slov a obdobné výčty (analogie Aneks a Indeks na polském Wikislovníku).

Průzkum bych uzavřel přibližně za týden (ne dříve než v úterý 16. října v 8.00 ráno SELČ) s tím, že pokud nebude mít některá z variant alespoň 2/3 podporu zúčastněných, bude jako „vítězná“ vyhlášena varianta s jedním jmenným prostorem. K implicitní preferenci jedné z variant mě vede potřeba už nějak rozhodnout, první variantu jsem jako implicitní zvolil pro její větší obecnost a kvůli svému přesvědčení, že ne vše, co by při oddělení výkladové (teoretické) a slovníkové složky spadalo do druhé skupiny, splňovalo obvyklé chápání slova rejstřík, tedy bychom se brzo dostali do podobné situace s dělením obsahu a hledáním dalších názvů. Na druhou stranu otevření diskuse o rozdělení společného jmenného prostoru pro „přílohy všeho druhu“ je v budoucnu, v případě potřeby, kdykoliv možné. --Milda (diskuse) 8. 10. 2012, 10:10 (UTC)

Zde se, prosím, upisujte. Děkuji.

• JAn Dudík (diskuse) - preferuji jeden univerzální jmenný prostor (Příloha), v případě potřeby lze další zřídit dodatečně. JAn Dudík (diskuse) 8. 10. 2012, 12:02 (UTC)
• Také jsem pro jediný jmenný prostor. JOtt (diskuse) 8. 10. 2012, 14:52 (UTC)
• Jeden jmenný prostor. --Hellooo (diskuse) 8. 10. 2012, 18:38 (UTC)
• Jeden jmenný prostor. Vzhledem k realitě. I tak to bude náročné, nejsou lidi. Přesněji: není dost takových, co by to dokázali ukočírovat a přitom se nenechat znechutit dusnou atmosférou, která bůhví proč provází cs.wp +/- již od samého založení, "díky" takovým remcalům, jako třeba já. Dalších prostorů by bylo třeba více, ale to je nereálné, takže (možná) zatím jeden. --Kusurija (diskuse) 9. 10. 2012, 03:16 (UTC)
• V současné situaci to bude asi na ten jeden ns. Moje priority jsou teď bohužel jinde než na zavádění nových ns. --Reaperman (diskuse) 14. 10. 2012, 21:26 (UTC)

Slíbil jsem uzavření už před téměř 2 týdny. Předpokládám, že všichni, kdo se chtěli vyjádřit, měli příležitost, a diskusi tedy uzavírám s tím, že vývojáři budou požádáni o vytvoření jednoho nového jmenného prostoru s názvem Příloha (a pochopitelně též souvisejícího prostoru, asi Diskuse k příloze). --Milda (diskuse) 28. 10. 2012, 18:22 (UTC)

Please translate for your local community

Hello All,

The Wikimedia Foundation's Fundraising team have begun our 'User Experience' project, with the goal of understanding the donation experience in different countries outside the USA and enhancing the localization of our donation pages. I am searching for volunteers to spend 30 minutes on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile.

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real-time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be low amounts, like 1-2 dollars)

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. Please sing up and help us with our 'User Experience' project! :) If you are interested (or know of anyone who could be) please email [email protected]. All countries needed (excepting USA)!

Thanks!
Pats Pena
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

Sent using Global message delivery, 17. 10. 2012, 16:52 (UTC)

V hesle Stadt jsem objevil šablonu, která odkazuje na překlad hesla z německého Wikislovníku. Do jaké míry její užití opodstatněné? Při zakládání či deminimalizaci hesel německý Wikislovník přirozeně využívám, zejména co se týče synonym nebo souvisejících slov, která by mne jen těžko napadla. Párkrát jsem využil překladu příkladové věty. Nicméně nedomnívám se, že by se jednalo o informace takového rozsahu a natolik kvalitativně splňující definici autorského díla, že by bylo třeba na ně zvlášť upozorňovat šablonou, jako se tomu děje podobně na Wikipedii u překladu cizích článků nebo jejich podstatných součástí. Není tato šablona zbytečná? Co nám vlastně říká svým umístěním o samotném hesle? --Laoobhsúobúoraúobhraúoibhú (diskuse) 23. 10. 2012, 08:16 (UTC)

Docela souhlasím s narážkou, například když při vytváření nového hesla použiji informace z 3 - 5 jazykových verzí wikislovníku + ještě informace z 2 - 3 slovníků papírových, nedovedu si představit, jak by takové heslo vypadalo oblepené 5 - 8 šablonami a co by to vypovídalo o (spolu)autorství ve vzorových verzích? Opravdu se slovníkové heslo poněkud liší od wikipedického článku. --Kusurija (diskuse) 23. 10. 2012, 21:31 (UTC)

I při překladu z 10 jinojazyčných verzí může být jen jedna šablona, pokud má ta šablona dostatek parametrů. Smysl má snad jen při kompletním překladu celého hesla, význam je sporný, mně by říkala, že tam mohou být zanešeny chyby z jinojazyčné verze, celkově se příliš nepoužívá.--Zdenekk2 (diskuse) 24. 10. 2012, 07:35 (UTC)

Nevím, ale zdá se mi, že při využití informací z jiného Wikislovniku je to vcelku zbytečné (resp. tu informaci bych dal spíš do shrnutí editace), zejména s ohledem na to, jak zásadně odlišný formát oba Wikislovníky mají – je zřejmé, že nešlo přímo o překlad, spíš o zdroj informací; ale faktem je, že využití příkladových vět může být na hraně (přinejmenším pokud nejde třeba o citát z nějakého literárního díla s uvedením původního autora a zdroje). --Mormegil (diskuse) 24. 10. 2012, 14:48 (UTC)

Na doporučení Dannyho B. dávám komunitě ke zvážení možnost zakládat kategorie podobného typu, případně bych chtěl požádat o rady a/nebo názory jak postupovat v případech slov, přejatých z jednoho jazyka do druhého takovým způsobem, že to silně ovlivňuje vlastnosti přejímajícího jazyka. Čili v češtině to ve většině případů není zapotřebí nějak zvlášť kategorizovat či na to nějak zvlášť upozorňovat, protože čeština se s takovým jevem bez větších problémů vyrovnává. Jiná situace je ovšem například u japonštiny, čínštiny, korejštiny a podobně, kde přejímání slov z "neazijských" jazyků má dalekosáhlý vliv na strukturu jazyka. Proto v těchto případech bych považoval za užitečné na to uživatele vikislovníku vhodným způsobem upozornit. Nejméně obtěžující a přitom pro zájmce umožňující snadnější vyhledávání slov podobného typu by podle mého bylo jejich zařazení do kategorie, která by měla tvar, jak jsem naznačil v nadpisu této sekce. Budu vděčný, pokud se k tomuto problému vyjádříte. Děkuji a hezký den přeji. --Kusurija (diskuse) 28. 10. 2012, 14:32 (UTC)

Kusurijo, oceňuje Vaši snahu o vylepšování wikislovníku, ale jste si jist, že to bude mít širší praktické využití? Popsané by to mělo být určitě v etymologické části hesla, ale o nutnosti kategorizace nejsem přesvědčena. --Dubicko (diskuse) 28. 10. 2012, 14:44 (UTC)

Pro češtinu a jiné jazyky, o kterých mám přehled, nevidím důvod zavádět tyto kategorie a jak jste řekl, ani to není nutné. Každý jazyk má však nějakou svou charakteristiku a své "speciální potřeby". V asijských jazycích se neorientuji, jen velmi velmi malou představu mám o struktuře japonštiny (a tuším, že ta těch potřeb bude mít hodně). Je celkem škoda, že je zde na Wikislovníku tak málo přispěvatelů, a není zde někdo další, kdo se asijskými jazyky zabývá a jehož názor by zde byl asi cennější než ten můj. Možná by proto bylo dobré, kdybyste (alespoň mně) popsal, jaké vlastně ty dalekosáhlé vlivy jsou (třeba na příkladu), zda to nějak ovlivňuje použití samotných slov, aj. --Hellooo (diskuse) 28. 10. 2012, 17:03 (UTC)

Čistě pro informaci, pokud někdo není seznámen s anglickým Wikislovníkem: en:Template:etyl a např. en:Category:Czech terms derived from Hungarian. --Mormegil (diskuse) 30. 10. 2012, 09:44 (UTC)

Tak nevím, již před lety se tu řešilo pojmenování kategorií (substantiva versus slovesa). Proč se to nesjednotí? Nejlépe do české názvosloví?--Juandev (diskuse) 8. 11. 2012, 08:21 (UTC)

Je to v plánu. --Dubicko (diskuse) 8. 11. 2012, 08:32 (UTC)

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak to máš v plánu ty Lenko? Z Mildova příspěvku nevyplívá, že by se tím chtěl zabývat. On tu jen vysvětluje co je české a co není; co se kde učí.--Juandev (diskuse) 6. 12. 2012, 08:36 (UTC)

To určitě ne, já se na projektech věnuji hlavně přidávání obsahu. Ale pokud je mi známo, diskutovalo se o tom v rámci budoucích změn.--Dubicko (diskuse) 6. 12. 2012, 09:47 (UTC)

Ono to názvosloví je české, substantivum a adjektivum jsou také česká slova, byť převzatá z latiny :-), holt potřeba dvouslovného pojmenování kategorií dostala přednost před jednotností v používání názvů vycházejících z latiny (s některými z nich se většinou setkávají až studenti na střední škole) nebo ryze českých (které znají děti již na základní škole). Takže v tom sice trochu chaosu je, ale zrovna substantivum a adjektivum jsou z těch „cizích“ nejznámější a častěji používané než z latiny převzaté ekvivalenty ostatních slovních druhů a odvozují se z nich i další termíny (např. adjektivní skloňování zájmen – Google na ryze českou složeninu přídavnějmenný dává nula výskytů). --Milda (diskuse) 8. 11. 2012, 11:15 (UTC)

Jak nakládat s tvary sloves končících na -ti? například být/býti, chodit/choditi... Přijde mi zbytečné v takovém slově duplikovat veškeré časování, ale tvar slovesa to není, je to regulerní infinitiv, jen poněkud zastaralý... JAn Dudík (diskuse) 16. 11. 2012, 16:48 (UTC)

Třeba takhle? Choditi:

== Čeština ==
=== význam ===
# ''archaický infinitiv slovesa „]“''

Kategorii pak asi archaická česká slovesa? --90.183.103.250 16. 11. 2012, 21:40 (UTC)

Infinitiv zakončený na -ti, -ci rozhodně není archaický. Myslím, že zde by to mohl být jeden z mála případů, kdy by bylo možné užití redirektu. --Reaperman (diskuse) 18. 11. 2012, 20:46 (UTC)

Redirekt opět naráží na to, že i u takovéhoto hesla lze uvést (odlišnou) výslovnost od infinitivu bez I a občas i jiné dělení. JAn Dudík (diskuse) 18. 11. 2012, 20:55 (UTC)

Redirekt určitě není správné řešení. Připadá mi velmi vhodné pro tyto tvary vytvořit zvláštní šablonu, aby se tvar sjednotil a případně mohl jednoduše upravovat. I když se jedná o infinitivy, považoval bych je za tvary sloves, protože v současných slovnících už je dohledat nelze. Naopak ve starších slovnících se nevyskytovaly tvary typu být, vždy jen býti apod. — Vytvořil jsem proto pro začátek heslo slovesa býti, jako jakýsi první pokus, ke kterému se lze vyjadřovat.--JOtt (diskuse) 7. 1. 2013, 08:40 (UTC)

Řešení mi připadá jako elegantní, správné. Chtělo by to ovšem dotáhnout do konce: v odkazovaném hesle (být) by měl \\musí\\ být tento tvar také uveden. Je otázka jak. Podle mne k tabulkám tvarů by měla přibýt ještě jedna minitabulka s infinitivy (u některých sloves jsou možné i dva tvary (péct - péci). Takže v té minitabulce by byl nelinkovaný modernější tvar infinitivu (+ případně nalinkovaný alternativní moderní tvar) a nalinkovaný starší/archaický tvar. Totiž považuji za nutné, aby bylo možno se z obou tvarů na ten protějšek dostat kliknutím na odkaz, a ne jen jednosměrně. P.S. Podobný problém budu muset řešit i v litevštině, takže pokrok v této oblasti v češtině mi ohromně usnadní práci. --Kusurija (diskuse) 7. 1. 2013, 09:09 (UTC)

Dobrý den, kopie mého sdělení z nástěnky WM ČR na Wikipedii ():

"Bavili jsme se s radními o nadcházejícím 10. výročí Wikislovníku a 250.000 článcích Wikipedie. Není čas a síla dělat k tomu tiskovou konferenci, ale stálo by to za připomenutí. Aspoň napsat nějaký článek do novin. Nejraději bychom, kdyby ho napsal někdo z komunity Wikislovníku, aby nám zas nikdo nevytýkal, že kašleme na malé projekty. Kdyby to někdo slíbil napsat, my bychom zkusili svoje kontakty na média, abychom našli uplatnění. Najde se někdo?"

Odpovědi mi prosím pište na tu nástěnku na Wikipedii. Dík,-- (Jan Spousta - nemám tu účet) 4. 12. 2012, 11:45 (UTC)

Připomínám výše uvedenou Janovu výzvu. Jsme ochotni pomoci ale rádi bychom viděli i zájem zdejší komunity ... odpovídejte prosím na Wikipedii, díky --Vojtech.dostal (diskuse) 5. 12. 2012, 12:37 (UTC)

Vzhledem k tomu, že WM ČR na toto výročí upozornil až Reaperman případně JAn.... tedy že není schopna si zapsat do kalendáře výročí projektů o které se (údajně) zajímá, nevidím jako vhodné tady psát poznámky typu "my se můžeme přetrhnout a vy na to kašlete.."... O tiskovou zprávu měl od začátku zájem hlavně Reaperman, který se na projektech vyskytuje převážně večer...tedy bych případné dotazy směřovala převážně na něj. Na wikipedii fakt nic psát nebudu, to že členové WM ČR mají problém kouknout na wikislovník, není můj problém. --Dubicko (diskuse) 5. 12. 2012, 12:50 (UTC) alias Lenka64

Možná je to jen zbytečný detail, ale všimla jsem si, že se zde na Wikislovníku vůbec nerozlišují kategorie „zkratky“ a „značky“ (která tu sice neexistuje, nicméně je zde podobná kategorie Symboly). Spousta značek je označena jako zkratky, i když vlastně zkratkami nejsou (jedná se o měny (Kč), jednotky (cm) a chemické prvky (Na) – možná by se našly i další). Naopak třeba značka „+“ se nachází v kategorii Symboly (podobně jako kategorie číslic a čísel). Za pozornost stojí, že např. Kč je na anglickém slovníku označen jako symbol, stejně tak i ostatní výše uvedené příklady. Myslím, že by bylo dobré udělat v tom pořádek: jednak vlastně Wikislovník „lže“, když uvádí značky jako zkratky, a jednak se značky používají trochu jinak než zkratky (pokud nejde o zkratky iniciálové; vizte IJP). --Hellooo (diskuse) 16. 12. 2012, 08:41 (UTC)

Uklízejte s odvahou. ;-) Já jsem se to kdysi snažil rozlišovat na Wikipedii, ale byl jsem tehdy umlčen s tím, že je to totéž. Vím, že obdobný problém je i zde, a uvažoval jsem o tom, že bych to vyřešil aspoň tady, ale zároveň to právě vzhledem ke špatným zkušenostem z Wikipedie značně pokleslo v prioritách. Takže vítám, když se do toho někdo chce vrhnout. Díky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 16. 12. 2012, 16:06 (UTC)

Není zač. Momentálně nemám moc volného času na editaci Wikislovníku, ale pokusím se to protřídit co nejdříve; případnou pomoc taky uvítám :) Ještě mě napadlo, zda by bylo lepší přejmenovat kategorii Symboly na Značky (alespoň se bude užívat přesné názvosloví), nebo ponechat současný stav a jen rekategorizovat hesla? --Hellooo (diskuse) 23. 12. 2012, 10:17 (UTC)

(Přesunuto z diskuse Dannyho B.)

Dobrý den, pane Danny, proč jste odstranil obrázek z hesla automobil? Pochopil bych, kdybyste argumentoval tím, že na Wikcionáři je potřeba šetřit místem, jinak si ale obecně myslím, že heslo s obrázkem je lepší než heslo bez něho – tento je navíc vynikající, protože (jakožto animace) ukazuje, jak je pojem automobil široký (bavím se o této úpravě). S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 29. 12. 2012, 23:28 (UTC)

Dobrý den. Wikislovník je lingvistický slovník, nikoliv encyklopedie. Tj. se zabývá slovy z jazykového hlediska, nikoliv výkladového. Když se podíváte do kteréhokoliv lingvistického slovníku (PČP, SSJČ, PSJČ, SCS, SS, ES a mnoha dalších), v žádném obrázky nenajdete. Protože nejsou k lingvistickému výkladu slov zapotřebí.
Pokud někoho zajímají obrázky, tak je nalezne pomocí odkazu do encyklopedie a do multimediální sbírky, které naopak do hesel záhodno přidávat je, aby se tak doplnila o další zdroje pro ty, kteří je budou hledat. Domníváte-li se, že daný obrázek byl vynikající, pak má jistě své opodstatněné místo v encyklopedickém článku na dané téma.
PS: Mimochodem, Wikcionář se tento projekt nejmenuje už skoro 6 let.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 31. 12. 2012, 09:39 (UTC)

Víte, ono je otázka, pro koho ten slovník píšeme (píšete). Pokud i pro cizince (vícejazyčnost je jeho velká výhoda a myslím, že nejen já ho takto používám), tak bychom měli srovnávat i se slovníky pro cizince, jako je třeba Duden (Hueber, Pons...) Bildwörtebuch (https://www.google.com/search?q=Bildwörterbuch), možná si vzpomenete i na oxfordský ilustrovaný slovník nebo na edici Slovartu (pro obé viz http://www.slovart.cz/knihy-v-cestine/slovniky/slovniky.html?page_id=10081). (Jinak v Machkově etymologickém slovníku jsou ilustrace také, ale to jen pro pořádek.) Obrázky najdete také v databázi duden.de (dokonce i u hesla Automobil, kde by to, podle Vás, mohlo být zbytečné, a v jistém smyslu máte jistě pravdu – viz http://www.duden.de/rechtschreibung/Automobil), což je rozšířená verze výkladového slovníku (bez obrázků) Deutsches Universalwörterbuch. To jsou slovníky výkladové. Také asi víte, že obrázky bývají běžně i ve slovnících překladových (třeba proto, že hrnek ≠ mug ≠ Tasse). Nemá být náhodou Wikislovník/Wikcionář tohle obojí, a nejlépe ještě mnohem víc?!

Myslím, že tato diskuse má širší význam než jen pro nás dva, proto si ji dovolím přesunout pod místní Lípu. (Přejmenování projektu na Wikislovník považuji za nepříliš štastné, a proto mé používání původnějšího názvu Wikcionář berte prosím jako výraz mého přesvědčení nebo preferencí v této věci.)

Závěrem: Chceme mít slovník co nejprospěšnější, „univerzální“, nebo ne? A proč? Místa, je, myslím, dost, čili bych tomu druhému nerozuměl. S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 31. 12. 2012, 21:43 (UTC)

Chápu oblibu v obrázcích, taky jsem měla takové období, ale radši bych wikislovník bez nich. Cizince víc potěší, dle mého, obsáhlá sekce "Překlady", kde si slovo najde ve svém rodném jazyce. Odkazy na commmons mi přijdou profesionálnější a navíc se tím zachová vizuální čistota stránky - nejsem rušena při hledání informací.--Dubicko (diskuse) 31. 12. 2012, 22:11 (UTC)

Já bych naopak podporoval názor J. Janíčka: to, že je nějaký výraz bez problémů pochopitelný v jednom, dvou či dokonce několika jazycích (a to u některých hesel těch překladů zas tak moc není), v jiných jazycích může být bez ilustrujícího obrázku těžko rozšifrovatelný - a to ten eventuální jazyk nejspíš ani nebudete znát. Ale abych upřesnil: právě pro heslo automobil bych to také neviděl jako nezbytné (také proto, že se lze snadno doklikat na projekt, kde ten obrázek mají ;-) ). Například já jsem nemálo údajů přidal na podkladě vysloveně obrázkového slovníku, který mi umožnil přesnější a jasnější výklad, než by mi umožnil slovník neobrázkový. Pochopitelně - nic nelze přehánět: mít obrázek u každého, nebo skoro každého hesla bych považoval za nepřijatelné. --Kusurija (diskuse) 31. 12. 2012, 22:29 (UTC)

To, co píše Kusurija, víceméně odpovídá aktuálnímu přístupu k obrázkům, který se dohodnul před cca dvěma roky, tj. obrázky ano, ale jen tam, kde je to nezbytné k pochopení významu. Ale protože chceme být slovníkem, který poslouží dostatečně dobře i lidem, kteří obrázky nevidí (nevidomí s Braillovým řádkem či hlasovým výstupem, uživatelé textových prohlížečů, uživatelé na pomalém připojení s vypnutými obrázky), je heslo, které není pochopitelné bez obrázků, vlastně špatné. Máte nějaký příklad hesla, které ten obrázek pro pochopení významu vyžaduje? Tak jako tak s rostoucím počtem hesel bude stále větší podíl těch, ke kterým by se ani žádný obrázek nenašel – v podstatě většina slov s výjimkou substantiv, ale i mezi těmi bude hodně těch, ke kterým obrázek nenajdete, tam budou daleko důležitější příklady, u slov z cizích jazyků pak příklady i s překladem do češtiny. Raději zdokonalovat provázání mezi Wikislovníkem, Wikipedií a Commons; na Commons se nemusí odkazovat vždy jen na kategorii s chaoticky uspořádanými (neboli abecedně seřazenými) obrázky různé kvality, ale lze tam mít vytvořenu vhodně strukturovanou stránka v hlavním jmenném prostoru s doplňujícím textem. --Milda (diskuse) 31. 12. 2012, 23:46 (UTC)

Ač se sám vkládání obrázků nevěnuji a věnovat nehodlám, domnívám se, že v určité omezené míře by byly přínosné. Zatímco, jak píše Jiří Janíček, v cizojazyčných slovnících jsou obrázky běžné, a to zejména ve výkladových, v českých tištěných slovnících asi obrázky najít zatím nelze. Možná je to tím, že český výkladový slovník zatím (pokud vím) žádný neexistuje, právě kromě wikislovníku. Obrázky by měly sice přínos jen pro malou část hesel, ale co na tom? Samozřejmě souhlasím s tím, že obecně by textový popis měl být co nejvýstižnější. Například se mi ale zdá, že by byly docela užitečné pro velkou část druhových taxonů. Místo "rostlina z rodu xy", což je sice správné, ale nepříliš výstižné, by uživatel viděl přímo její obrázek. Jistě, lze argumentovat tím, že k tomu stačí proklik na commons. Jenže tam může být obrázků až příliš mnoho, jeden vybraný může být výmluvnější; nejlepší jsou k tomu pérovky a nikoliv fotografie, ačkoliv pérovky nemusí být vždy k dispozici. Chápu, že někoho mohou obrázky vizuálně rušit; ale na to jsou přeci prohlížeče, které umí zobrazení obrázků prostě vypnout. Proti argumentu nevidomých by zase šlo namítnout, že stejně tak mohou být uživatelé hluší, takže proč vkládat audio soubory. Já myslím, že nevidomí se umějí přizpůsobit, jsou zvyklí na to, že prostě některé části internetu nemohou vnímat, takže toto by mě netrápilo. Obecně vidím s obrázky problém hlavně v tom, že pokud se začnou vkládat, budou vznikat diskuse o tom, jestli pro určité heslo je obrázek vůbec potřeba, a zdali ten který soubor je vhodný nebo ne. Například pro automobil se hodí obrázek samotného automobilu, ale méně už automobilu s řidičem v krajině. Atd.--JOtt (diskuse) 7. 1. 2013, 09:03 (UTC)