Wikislovník:Výslovnost/němčina

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova Wikislovník:Výslovnost/němčina. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova Wikislovník:Výslovnost/němčina, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká Wikislovník:Výslovnost/němčina v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově Wikislovník:Výslovnost/němčina, najdete zde. Definice slova Wikislovník:Výslovnost/němčina vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceWikislovník:Výslovnost/němčina, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

Následující tabulky slouží jen pro potřeby Wikislovníku. Použité zkratky: IPA – International Phonetic Alphabet (Mezinárodní fonetická abeceda). Podrobné informace naleznete v Dudenu.

Symbol IPA Výskyt Použití IPA Poznámky
a Kamm kam krátké A, podobné českému
kam km dlouhé A, podobné českému
ɐ Vater ˈf krátká hláska vzniklá tzv. vokalizací, kdy se původní souhláska R změnila na „samohlásku“ /ɐ/, která je blízká samohlásce A
uːɐ̯ Uhr uːɐ̯
ɑ̃ pensee pɑ̃ˈseː podobné francouzskému
ãː Appartement apart(ə)ˈmãː podobné francouzskému
aɪ̯ Bein b̯n začneme vyslovovat /a/, ale „sklouzneme“ k lehkému /ɪ/
aʊ̯ Haus haʊ̯s podobné českému AU
b Blut bluːt na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině
ç ich ɪç tato zvláštní hláska zní podobně jako české CH
d danke ˈdaŋkə na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině
d͡ʒ Dschungel ˈd͡ʒʊŋl̩ stejný zvuk jako třeba v českých slovech DŽungle či DŽbán
e Bericht bəˈrɪçt nastavíme pusu jako kdybychom chtěli vyslovit /i/, ale vyslovíme E
stehlen ˈʃtlən nastavíme pusu jako kdybychom chtěli vyslovit /iː/, ale vyslovíme E
ɛ Stelle ˈʃtε krátké E, podobné českému
ɛː Käse ˈkεː dlouhé E, podobné českému
ə bitte bittə krátká hláska, která zazní v češtině
ɛɪ̯ Baby ˈbbiː podobné českému EJ
f Vogel ˈfoːgl
g gehen ˈgeːən na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině
h Hut huːt na rozdíl od češtiny není tato souhláska znělá
i Mikroskop mikroˈskoːp mezi krátkému a dlouhému I
Fliege fl dlouhé I, podobné českému
Studium ˈʃtuːdʊm
ɪ Silber ˈzɪlbər krátké I, podobné českému
j jung jʊŋ
k König ˈkøːnɪç vyslovuje se s přídechem, jakoby /kh/
l leise ˈlaɪ̯zə
Nabel ˈnaːb̩
m Maus ˈmaʊ̯s
großem 'groːs
n Nase ˈnaːzə
müssen ˈmʏs̩
ŋ lang laŋ
o Moral moˈraːl mezi krátkému a dlouhému O
Ofen ˈfn̩ dlouhé O, podobné českému
õ Fondue fɔ̃ˈdyː
õː Fond fõː podobné francouzskému
ɔ Post pɔst krátké O, podobné českému
ɔː Talkshow ˈtɔːkʃɔʊ̯ podobné anglickému
ø öffentlich ˈœfn̩tlɪç
øː Österreich ˈøːstəraiç
œ können ˈkœnən
õ son goût sɔ̃ ˈɡu podobné francouzskému
œ̃ː Parfüm parfœ̃ː podobné francouzskému
ɔɪ̯ neu nɔɪ̯ začneme vyslovovat /ɔ/, ale „sklouzneme“ někam mezi /ɪ/ a /⁠ʏ/
p Paar paːɐ vyslovuje se s přídechem, jakoby /ph/
p͡f Apfel ˈap͡fl P a F dohromady, jako když říkáme například PFUJ!
r rot roːt r má v němčině více podob, které jsou zaměnitelné. Konkrétní realizace často závisí na tom, odkud mluvčí pochází. Je české, drnčivé r. R zní podobně jako české „ráčkování“.
s lassen ˈlasn
ʃ Schule ˈʃuːlə stejné jako české Š
t Tag taːk vyslovuje se s přídechem, jakoby /th/
t͡s Katze ˈka t͡sə stejné jako české C
t͡ʃ Tschechisch ˈɛçɪʃ stejné jako české Č
u Fluss flʊs krátké U, podobné českému
Mut mt dlouhé U, podobné českému
ʊ̯a Gouache ɡu̯a(ː)ʃ podobné francouzskému
ʊ Fluss flʊs krátké U, podobné anglickému look
v Winter ˈvɪntɐ na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině
w Software 'sɔftwɛːɐ̯
x lachen ˈlaxn podobné českému CH, trochu více v krku
y Physik fy'ziːk více či méně podobné českému /ɪ/
Rübe 'r /iː/, při kterém zaokrouhlíme rty, jako když vyslovujeme třeba O nebo U
Etui eˈt podobné francouzskému
ʏ füllen ˈfʏlən jako yː ale krátké
z sechs zεks na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině
ʒ Genie ʒəˈniː stejné jako české Ž
další znaménka
ʔ bəˈʔaxtən tzv. ráz – zvláštní hláska, kterou v češtině vyslovujeme mezi samohláskami, které nesplývají – např. máma a táta či používat
ː kroːm délka samohlásky
~ fõː nazální souhláska
ˈ ɛkspoˈzeː hlavní slovní přízvuk – slabika, před kterou je zapsán, je vyslovena silněji
̩ 'hɛndl̩n slabičná souhláska
̯̆ mi'li̯øː, e'ty̆iː neslabičné tvoření samohlásky

Odkazy: