Wikislovník:Pravidla

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova Wikislovník:Pravidla. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova Wikislovník:Pravidla, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká Wikislovník:Pravidla v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově Wikislovník:Pravidla, najdete zde. Definice slova Wikislovník:Pravidla vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceWikislovník:Pravidla, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
Toto je závazné pravidlo Wikislovníku. Jakékoli změny měnící jeho význam je nutné nejprve prodiskutovat a případně odhlasovat komunitou.
PravidlaPravidla hlasováníPravidla o správcích

Wikislovník je komunitní projekt vytvářený mnoha dobrovolnými editory se společnými cíli. Tak jako v každém lidském společenství je proto nutné, aby zde existovala pravidla, která nastavují základní vzájemné vztahy a umožňují tak konstruktivní spolupráci. Pravidla Wikislovníku zakotvují to, co se osvědčilo v dosavadní praxi, reflektují konsenzus komunity a vyvíjejí se v čase tak, aby reagovala na aktuální potřeby.

Co jsou pravidla

Pro potřeby Wikislovníku je za pravidlo považován souhrn tematicky spolu souvisejících norem, které stanoví více či méně závazný postup v některé otázce. Rozeznáváme dva typy pravidel:

  1. závazná pravidla,
  2. doporučení.

Závazná pravidla

Závazná pravidla jsou přijímána v oblastech, v nichž je bezvýhradně nutné trvat na tom, aby se uživatelé chovali (či naopak nechovali) určitým způsobem, popř. aby byl v některé otázce dodržen předem definovaný postup. Porušení závazného pravidla má zpravidla za následek buď poškození projektu, zhoršení nebo znemožnění fungování komunity jeho editorů nebo ubližení jednotlivým editorům. Proto běžně není možné z dodržování závazného pravidla činit výjimky - a pokud je přesto vhodné, aby taková výjimka existovala, je nutné ji do pravidla zapracovat nebo se zamyslet, zda je status závazného pravidla odpovídající.

Pokud závazné pravidlo něco přímo nařizuje nebo zakazuje, je jeho dodržování možné i přímo vynucovat. U vynucování je však důležité vyčerpat nejprve mírnější prostředky a předpokládat dobrou vůli. Například pokud se lze domnívat, že uživatel pravidlo nezná nebo si neuvědomuje jeho porušování, je třeba jej nejprve na tuto skutečnost upozornit.

Doporučení

Jako doporučení jsou označovány standardy, na nichž se komunita editorů Wikislovníku shodla. Obvykle se týkají oblastí, které lze řešit více způsoby, ale je vhodné, aby se (na základě praktických zkušeností nebo preferencí většiny komunity) vybral jen jeden způsob a ten dodržoval vždy, pokud v konkrétní věci není účelné věc řešit jinak.

Pokud některý editor dlouhodobě nedodržuje doporučení, není tento fakt sám o sobě důvodem k jeho penalizaci. I činnost nedodržující doporučení může být pro projekt stále užitečná, třebaže ne tolik, jako kdyby doporučení dodržováno bylo. Pokud ale někdo nedodržuje doporučení tak, že to druhým ztěžuje činnost, dostane se ve věci do sporu, je konfrontován s nesouhlasným míněním komunity, ale ani po poučení neustoupí a dál doporučení úmyslně porušuje, může být takové chování chápáno jako projev zlé vůle a penalizováno. Stejně tak bývá penalizováno, pokud někdo úmyslně brání druhým dodržovat doporučení (např. editační válkou).

Ve srovnání se závaznými pravidly podléhají doporučení častějším změnám a hrají v nich mnohem větší roli příklady. Jsou-li v praxi v některé věci činěny pravidelně výjimky, měl by být tento fakt vtělen do doporučení.

Stránky pravidel

Stránky pravidel obvykle mohou obsahovat:

  • vlastní normy, tj. text stanovující postup v nějaké situaci nebo vymezující pojmy,
  • vysvětlení, delší rozvedení, příklady toho, co je myšleno v normách,
  • odůvodnění, proč jsou daná pravidla potřebná, užitečná,
  • další obsah, např. užívané šablony, vnitřní nebo externí odkazy na související stránky apod.

Obecně platí, že stránky pravidel je možné editovat, zejména v dobré víře provádět drobné změny formulací, formátování či wikifikace. Obsah vlastních norem by se však měl měnit výhradně na základě předchozího konsenzu, dochází-li tím ke změně jejich významu. Pokud některý uživatel nesouhlasí s významovou změnou norem provedenou bez předchozí opory v komunitním konsenzu, může ji vrátit (revertovat). Před případným přijetím takové změny by pak měla proběhnout diskuse se zřetelným konsenzuálním výsledkem.

Související stránky

Vedle stránek s platnými a účinnými pravidly existuje několik typů souvisejících stránek. Jsou to:

  • návrhy, které ještě neprošly schvalovacím procesem nebo
  • ve schvalovacím procesu neuspěly,
  • dříve přijatá pravidla, která po nějakou dobu platila, ale už neplatí a jsou jen archivována.

Funkci blízkou pravidlům mají i stránky nápovědy. Ty zpravidla instruují, jak je možné něco na Wikislovníku provést, měly by však respektovat pravidla týkající se téže věci, která určují, kdy a proč tak má být učiněno.

Stěžejní pravidla

Pravidla se mohou týkat jak obsahu Wikislovníku, tak i chování mezi uživateli nebo administrace projektu. Stěžejními pravidly jsou však tato:

  1. Wikislovník je slovník (vizte O Wikislovníku, Co Wikislovník není a Podmínky pro zařazení hesla).
  2. Wikislovník je mnohojazyčný, ale psaný v češtině. Obsahuje tedy slovní jednotky z různých jazyků (vizte Zařazované jazyky), všechny definice a další texty jsou však psány česky. Informace ke slovním jednotkám v jiných jazycích poskytují ostatní jazykové verze Wikislovníku.
  3. Dodržujte autorská práva. Nevkládejte do Wikislovníku cizí texty bez oprávnění.
  4. Používejte důvěryhodné zdroje. Informace Wikislovníku by měly být ověřitelné z důvěryhodných zdrojů (vizte Ověřitelnost).
  5. Pište neutrálně. Záznamy Wikislovníku by měly být psány vyváženě a nezaujatě, bez předsudků představovat všechna relevantní užití uváděných slovních jednotek.
  6. Respektujte ostatní přispěvatele (vizte Wikietiketa).

Tvorba, změny a rušení pravidel

Pravidla Wikislovníku nejsou neměnná. V případě potřeby vznikají nová, stávající se mění nebo i ruší. Obecně však platí, že by se pravidla měla měnit jen, je-li pro to důležitý důvod nebo je-li to nezbytné. Není žádoucí, aby se pravidla měnila příliš často nebo z malicherných důvodů. Mezi dobré důvody pro změnu pravidel může patřit např. potřeba zaznamenat či standardizovat řešení častého problému, kodifikace ustálené zvyklosti či její uvedení ve známost, aktualizace pravidla v důsledku legislativních změn či jiných závažných skutečností, zjednodušení pravidla nebo obnova jeho organické struktury narušené předchozími změnami.

Konsenzus

Všechny změny v oblasti pravidel by se měly dít na základě konsenzu. V zásadě platí, že čím významnější změna, tím pečlivěji je nutné ji prodiskutovat v transparentně vedené diskusi. Vizte Konsenzus.

Změny závazných pravidel by měly vycházet ze silnějšího konsenzu než změny méně závazných doporučení. K přijetí zcela nových závazných pravidel je vyžadováno hlasování. I takovému hlasování předchází diskuse o návrhu, v níž lze navržený text dopilovat a hledat konsenzus. Hlasování pak slouží k jednoznačnému potvrzení dosaženého konsenzu.

Uplatňování a vymáhání

Za dodržování pravidel jsou osobně zodpovědní všichni uživatelé editující Wikislovník. Wikislovník nemá žádné vedení ani autoritu, která by rozhodovala o uplatňování pravidel v praxi. Většina pravidel je tedy implementována uživateli při každé editaci zdejších stránek a při diskutování s ostatními.

Existují zde pouze někteří uživatelé či uživatelky disponující zvláštními oprávněními, která jim umožňují bojovat s vandalizováním Wikislovníku a zajišťovat jeho základní údržbu. Ti se nazývají správci. O práva správce mohou usilovat zkušení uživatelé Wikislovníku.

Počítání lhůt

Pokud se na Wikislovníku v souvislosti s procesy založenými na pravidlech používají lhůty, uplatní se tato pravidla tradičně používaná v českém právním prostředí:

  • Lhůty počítané na měsíce se počítají tak, že lhůta končí dnem, který má stejné číslo jako den, kdy lhůta začala; pokud to není možné, tak posledním dnem v měsíci. Tedy měsíční lhůta od 24. června končí 24. července, od 31. května končí 30. června, od 31. ledna končí 28. nebo 29. února (v závislosti na tom, kolik má příslušný únor dní).
  • Lhůty počítané na roky se počítají tak, že lhůta končí dnem a měsícem, který se shoduje s dnem a měsícem, v němž lhůta začala, není-li to možné, končí poslední den v daném měsíci. Tedy např. roční lhůta začínající 29. února 2016 končí 28. února 2017.

Související stránky

Externí odkazy