ablaut
Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova ablaut. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova ablaut, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká ablaut v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově ablaut, najdete zde. Definice slova ablaut vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceablaut, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
Možná hledáte Ablaut.
čeština
výslovnost
- IPA:
dělení
- ab-laut
etymologie
- z německého Ablaut
podstatné jméno
- rod mužský neživotný
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | ablaut | ablauty |
| genitiv | ablautu | ablautů |
| dativ | ablautu | ablautům |
| akuzativ | ablaut | ablauty |
| vokativ | ablaute | ablauty |
| lokál | ablautu | ablautech |
| instrumentál | ablautem | ablauty |
význam
- (v jazykovědě) změna/střídání vokalických fonémů v kořenech slov při flexi
- Bez ablautů by nemohla existovat tzv. silná (či chcete-li nepravidelná) německá či anglická slovesa - o starořečtině či semitských jazycích nemluvě. Jedním z mnoha příkladů ablautu v češtině jsou slova chodit, chůze, procházet.
překlady
- angličtina: apophony, ablaut
- francouzština: alternation vocalique ž, apophonie ž
- němčina: Ablaut m
- polština: przegłos m
- ruština: абляут m
- řečtina: ετεροποίωση ž
- slovenština: ablaut m
synonyma
související
poznámky
- SIEBENSCHEIN, Hugo, BENEŠ, Eduard. HAUPT, Jaroslav. ILKOVÁ, Zdeňka. JUNGWIRTH, Karel. SIEBENSCHEINOVÁ, Anna. SKÁLA, Emil. ŠMILAUER, Vladimír. Česko-německý slovník. 3., přepracované vyd. Sv. 1, A-O. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 778 s. S. 61.
externí odkazy
Článek Střída (mluvnice) ve Wikipedii
