Z latinského ab, „od“ a surdus, „hluchý“, doslova tedy „od hluchého“, „pocházející od hluchého“, aneb jak osvětluje Ottův slovník naučný, „ježto právě člověk hluchý vydán jest snadnému nebezpečenství, aby vyslovil, co se jeví jakožto nemístné, nenáležité, nepřiměřené, zlozvuké, podivné, nevkusné, nesrovnalé, protimyslné, neuvěřitelné, nemožné, směšné“.[1]
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní |
genitiv | absurdního | absurdního | absurdní | absurdního | absurdních | absurdních | absurdních | absurdních |
dativ | absurdnímu | absurdnímu | absurdní | absurdnímu | absurdním | absurdním | absurdním | absurdním |
akuzativ | absurdního | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní |
vokativ | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní | absurdní |
lokál | absurdním | absurdním | absurdní | absurdním | absurdních | absurdních | absurdních | absurdních |
instrumentál | absurdním | absurdním | absurdní | absurdním | absurdními | absurdními | absurdními | absurdními |
stupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | absurdní |
komparativ | absurdnější |
superlativ | nejabsurdnější |