Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
bžunda. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
bžunda, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
bžunda v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
bžunda, najdete zde. Definice slova
bžunda vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
bžunda, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
dělení
podstatné jméno
skloňování
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
bžunda
|
bžundy
|
| genitiv
|
bžundy
|
bžund
|
| dativ
|
bžundě
|
bžundám
|
| akuzativ
|
bžundu
|
bžundy
|
| vokativ
|
bžundo
|
bžundy
|
| lokál
|
bžundě
|
bžundách
|
| instrumentál
|
bžundou
|
bžundami
|
význam
- (v obecném jazyce, expresivně) legrace, zábava
- Lásko, to je bžunda, koukni, co vyhodit se dneska dá: stejná památečná bunda, jakou nosím já. — Cože tys ji přines zpátky?? – Ano, lásko, až ze skládky.
- Děda vždycky místo „to je sranda“ nebo „to je legrace“ říká „to je bžunda“. Mám to slovo spojené s ním.
- (v obecném jazyce, expresivně, zastarale) ostuda, nepříjemná situace, nezdar
- (v obecném jazyce, archaicky) brynda, břečka (v jižních Čechách břečka sněhu s vodou
synonyma
- švanda, sranda, psina, hlína, prča, legrace, zábava, čurina, řachanda, (vulgárně) prdel
- brynda
- břečka, brynda
antonyma
- nuda, pruda, otrava
- —
- —
související
poznámky
- ↑ Michal HORÁK ft Vendula PŘÍHODOVÁ: Jak to s náma lásko bude za pár let,
až si přestaneme rozumět?
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. V Praze: J. Kolář, 1878, s. 118. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:1c5ed079-8ef8-4c0d-b5a1-f3be52958ba0, 6. března 2024.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1896. Dostupné online. Heslo „bžunda“, s. 537. , podrobněji viz hesla Matsch1 a Matsch2 zde: STERZINGER, Josef V. a Kamil KABEŠ. Encyklopedický německo-český slovník. V Praze: J. Otto, 1931. sv. 3, s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d8e14580-d4e9-11e7-a047-005056825209, 6. března 2024.
externí odkazy