Obměnou původnějšího baccalārius, jež je pravděpodobně keltského původu. Uhlířská / lidová etymologie vykládá jakožto zkrácení sousloví baccā laureā corōnātus — „korunovaný vavřínovým věncem“.[1] Srovnej klasické latinské bacillus, baculum, dále pak v moderních jazycích např. francouzské bachelier, polské bakałarz, italské baccelliere, španělské bachiller, české bakalář nebo anglické bachelor, příp. ruské бакала́вр.
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | baccalaureus | baccalaureī |
genitiv | baccalaureī | baccalaureōrum |
dativ | baccalaureō | baccalaureīs |
akuzativ | baccalaureum | baccalaureōs |
vokativ | baccalauree | baccalaureī |
ablativ | baccalaureō | baccalaureīs |