chlácholit

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	chlácholím	chlácholíš	chlácholí	chlácholíme	chlácholíte	chlácholí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	chláchol	chlácholme	chlácholte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	chláchole	chlácholíc	chlácholíce

přivádět ke klidu člověka, zvíře nebo svědomí ze stavu silné emoce, zejména negativní (např. hněvu, strachu, výčitek apod.)
- Dáma bydlící u Riegrových sadů bědovala, že se musí přestěhovat: od půl čtvrté ráno prý křičí ptáci v parku tak, že ji nenechají spát. Chlácholil jsem ji tím, že to nedělají všichni ptáci, nýbrž jenom kosové^[1]
- Tenkráte Sobotka plakala, když jedináček opouštěl rodný dům, když ho před podsíňkou naposled objala a políbila, žehnajíc mu čelo svatým křížem. Než i tu těšila, jak bylo její povahou, chlácholíc plačícího chlapce. „Mlč, mlč, Vašíčku, však dá pán Bůh až na vánoce — mlč, holečku.“^[2]