Všeslovanské. Polské cudzy, ruské чужой (čužój), srbochorvatské tud, staroslověnské штуждь, туждь (štuždь, tuždь). Praslovanské *ťuďь, *tuďь se spojuje s litevským tautà 'národ', gótským þiuda téhož významu (sem patří i německé adj. deutsch ze starohornoněmeckého diutisk, vlastně 'patřící k národu'), staroirské túath téhož význ., oskické touto 'obec', vše z indoevropského *teutā, *toutā 'národ, země' . Kvůli slovanskému d namísto očekávaného t se někdy uvažuje o výpůjčce z germánštiny s tím, že praslovanské slovo označovalo jen lid germánský. Pro posun 'obecní, národní' -->'cizí' (v protikladu k 'rodinný') jsou dobré podklady v polském obcy, slovinském dialektovém ljûdski a běloruském dialektovém ljudski obojí ve významu 'cizí'.[1]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | cizí | cizí |
genitiv | cizího | cizích |
dativ | cizímu | cizím |
akuzativ | cizího | cizí |
vokativ | cizí | cizí |
lokál | cizím | cizích |
instrumentál | cizím | cizími |
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí |
genitiv | cizího | cizího | cizí | cizího | cizích | cizích | cizích | cizích |
dativ | cizímu | cizímu | cizí | cizímu | cizím | cizím | cizím | cizím |
akuzativ | cizího | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí |
vokativ | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí | cizí |
lokál | cizím | cizím | cizí | cizím | cizích | cizích | cizích | cizích |
instrumentál | cizím | cizím | cizí | cizím | cizími | cizími | cizími | cizími |
stupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | cizí |
komparativ | cizejší |
superlativ | nejcizejší |