convenir

• IPA:  convenir^{? • info}

Z latinského convenīre.

• intranzitivní
• nepravidelné

1. hodit se, slušet se, patřit se, být vhod
   • À cette époque, il aurait convenu à la femme de se taire. – V této době by se pro ženu bylo hodilo mlčení.
   • Il convient que la raison entreprenne sur le sentiment. – Je vhodné, aby rozum převážil nad citem.^[1]
2. vyhovovat, přijít vhod, šiknout se, konvenovat
   • Cette place, cet emploi lui aurait bien convenu. – Tohle zaměstnání by mu bylo vyhovovalo.
   • Puis, apercevant, sur le sentier du bas-côté, un caillou dont l’aspect lui convint, il le ramassa et le mit dans sa poche.^[2]

1. être convenable
2. satisfaire, arranger

• convention
• venir

• nepravidelné

1. shodnout se, smluvit se, souhlasit, dohodnout se (s někým)
   • Ils convinrent entre eux de faire telle chose. – Smluvili se, že udělají to a to.
   • Elles sont convenues de se trouver en tel lieu. – Dohodly se, že se sejdou tam a tam.
   • Enfin nous convînmes des heures régulières de 10h. 30 et 18 h. pour communiquer désormais journellement et nous nous quittâmes, sur des amabilités réciproques – Nakonec jsme si dohodli pro komunikaci pravidelné hodiny mezi půl jedenáctou dopoledne a osmnáctou hodinou a za vzájemných zdvořilostí se rozloučili.^[3]
2. uzn(áv)at, přizn(áv)at
   • Quand bien même je n'en conviendrais jamais en public, je sais bien qu'il entre une bonne part de mauvaise foi et de laisser-faire dans mes protestations d’innocence. – I když bych to na veřejnosti nikdy nepřiznal(a), dobře vím, že v mém ubezpečování o vlastní nevinnosti je hodně pokrytectví....^[4]

1. se mettre d’accord, s’entendre
2. avouer, admettre

1. diverger
2. disconvenir, rénier

• IPA:

Z latinského convenire.

• nepravidelné

1. hodit se, být vhod, vyhovovat
2. slušet se, být vhodný, příslušet, patřit se
3. dohodnout se, domluvit se

1. acomodar, satisfacer, complacer
2. pertenecer, ser debido, ser conveniente
3. entenderse, ponerse de acuerdo, llegar a un acuerdo

• convención
• venir
• devenir
• porvenir