Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
dráb. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
dráb, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
dráb v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
dráb, najdete zde. Definice slova
dráb vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
dráb, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
Možná hledáte Dráb.
čeština
výslovnost
homofony
dělení
etymologie
- Původ slova je nejasný.[1]
podstatné jméno
skloňování
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
dráb
|
drábi / drábové
|
genitiv
|
drába
|
drábů
|
dativ
|
drábu / drábovi
|
drábům
|
akuzativ
|
drába
|
dráby
|
vokativ
|
drábe
|
drábi / drábové
|
lokál
|
drábu / drábovi
|
drábech
|
instrumentál
|
drábem
|
dráby
|
význam
- (zastarale) uniformovaný sluha vykonávající úřední nařízení[1]
- Správce panství silůvského s celou desítkou osmahlých, v panských i vojenských službách zhrublých drábů stojí na poli a od slunce východu do slunce západu lomozí se před ním lid.[2]
- Vyjede, zatočí kolem božích muk, vidí pod skalkou lípu, pod lípou drába s poklasným, po poli se jen hemží lidí, dráb už zdaleka hrozí holí a křičí. Josef nedbal křiku, zvolna dojel, a když se dráb na něho hnal, vytáhne z kapsy hodinky, podívá se na ně a praví: „Je zákon, že se panská práce koná od sedmi do sedmi, a ještě není sedm hodin.“[3]
- (zastarale) pěší voják[4]
- Císař vtrhnuv s lidem do lesa, kterýž hradí všecku zemi, nalezl cesty dřívím zasekané — neboť tak byl Břetislav učiniti nařídil; protož rozkázal drábům svým, aby cestu vojsku sekerami proklestili a vypravili.[5]
překlady
—
synonyma
- biřic, hajduch, žandarm, pochop, žandár, serbus
- pěšák
související
poznámky
- ↑ 1,0 1,1 S.. Ohlasy husitského válečnictví v Evropě. Naše řeč, 1922, roč. 6, čís. 9, s. 269. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi/Srpen/Trpký chléb
- ↑ Václav Říha: Robota, Praha, 1909, nakl. Albatros 1977
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč, 1937, roč. 21, čís. 7, s. 190-191. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Josef Kajetán Tyl: Prkoš Bilinský/6.