Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
dědina. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
dědina, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
dědina v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
dědina, najdete zde. Definice slova
dědina vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
dědina, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
Možná hledáte dedina nebo Dědina.
čeština
výslovnost
dělení
etymologie
Dědina ve významu (1) vzniklo stejně jako dědit nebo dědic od slova děd původně s významem rodová ves, v níž vládne děd. Z toho přenesením význam (2). Význam (3) vznikl taktéž od slova děd (zde ve významu předek druhého a vyššího stupně), původně s významem majetek předků.
podstatné jméno
skloňování
význam
- (knižně) (oblastně, na Moravě) vesnice, obec, osada
- Hordubal stojí na silnici a polyká prach; pak se pomalu obrací k dědině a jde s hlavou schýlenou domů. Ech, Juraji, takto chodí staří.
- Přes plot Hordubal a obchází dědinu zadem, podívat se po nebi co a jak. Dědina odzadu – jako když se odspodu díváš na stůl, samé hrubé dřevo a roubení; a jako by tě nikdo neviděl, jako by sis hrál s celým světem na schovávanou
- (knižně, oblastně) náves
- (v historii) rodové pozemky
- Dědina, původně veškeren majetek, který se určité osobě dostal dědictvím od předků jejích, tedy statek zděděný, bonum paternum, b. aviaticum (u starých Čechů hereditas).
související
poznámky
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dědit“, s. 123.
- ↑ VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, rev. 2021-01-01, . Kapitola děd.
- ↑ 3,0 3,1 Dědina. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1893. s:Ottův slovník naučný/Dědina Díl 7, s. 146.
- ↑ Karel Čapek: Hordubal/Kniha první, kap. XIV.
- ↑ Karel Čapek: Hordubal/Kniha první, kap. XI.