Z latinského episcopalis, které odvozeno od substantiva episcopus, převzatého ze starořeckého ἐπίσκοπος — ten, který na něco dohlíží.
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální |
genitiv | episkopálního | episkopálního | episkopální | episkopálního | episkopálních | episkopálních | episkopálních | episkopálních |
dativ | episkopálnímu | episkopálnímu | episkopální | episkopálnímu | episkopálním | episkopálním | episkopálním | episkopálním |
akuzativ | episkopálního | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální |
vokativ | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální | episkopální |
lokál | episkopálním | episkopálním | episkopální | episkopálním | episkopálních | episkopálních | episkopálních | episkopálních |
instrumentál | episkopálním | episkopálním | episkopální | episkopálním | episkopálními | episkopálními | episkopálními | episkopálními |