fena
Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova fena. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova fena, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká fena v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově fena, najdete zde. Definice slova fena vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicefena, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
- IPA:
dělení
- fe-na
etymologie
Z latinského canis femina — „psí samice“ vzniklo románské fenna, jež bylo přejato do jihofrancouzských nářečí a do oblasti Švýcarska, odkud přešlo do češtiny. V češtině je poprvé doloženo z Thámova slovníku z roku 1799.[1]
podstatné jméno
- rod ženský
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | fena | feny |
| genitiv | feny | fen |
| dativ | feně | fenám |
| akuzativ | fenu | feny |
| vokativ | feno | feny |
| lokál | feně | fenách |
| instrumentál | fenou | fenami |
význam
- samice psa
- „No víš, kamaráde,“ otočil se Špaček náhle, „dostanu zase jiného psa, fenu, a až bude mít štěňata, dám ti nejkrásnější z nich.“[2]
- samice psovité šelmy
- (přeneseně) zlá žena
překlady
- —
- —
synonyma
antonyma
související
turečtina
varianty
- (starým pravopisem) فنا
přídavné jméno
význam
poznámky
- ↑ Z našich časopisů. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 8, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Ignát Herrmann: Pražské figurky, povídka Přátelský dar
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „psice“, s. 480-482.
externí odkazy
Článek Fena ve Wikipedii
