finta

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova finta. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova finta, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká finta v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově finta, najdete zde. Definice slova finta vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicefinta, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

čeština

výslovnost

dělení

  • fin-ta

etymologie

Pochází z italského finta (asi přes německé Finte) odvozeného od finto, příčestí trpného od fingere (předstírat), které je převzaté z latinského fingere téhož významu.[1] Od latinského fingere jsou odvozena také například slova fikce, fiktivní, fingovat či figura.

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ finta finty
genitiv finty fint
dativ fintě fintám
akuzativ fintu finty
vokativ finto finty
lokál fintě fintách
instrumentál fintou fintami

význam

  1. (hovorově) chytré jednání směřující k oklamání, obelstění někoho
  2. (ve sportu) náznak pohybu k obelstění soupeře

překlady

  1. lest
  2. klamavý pohyb

synonyma

  1. trik, klam, oklamání, lest, úskok, přetvářka, mámení, past, podvod, blafování, léčka, (v obecném jazyce) švindl, fixl, fixlování, (knižně) šálení, šalba, zálud
  2. (v šermu) zálud, (v ledním hokeji) blafák

poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2004. 752 s. Dotisk. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „finta“, s. 172.