Ze švédského hosa, jež z předpokládaného pragermánského *husǭ a to z indoevropského *(s)kewH- — („zakrývat“). Srovnej např. německé Hose téhož významu, o něco vzdáleněji pak např. i Haut, Hoden, anglické sloveso hide či latinské cūtis, culus, custodire, custōs nebo starořecké κεύθω.
| skloňování podle vzoru valo | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | — | housut |
| genitiv | — | housujen |
| akuzativ | — | housut |
| partitiv | — | housuja |
| essiv | — | housuina |
| translativ | — | housuiksi |
| inessiv | — | housuissa |
| elativ | — | housuista |
| illativ | — | housuihin |
| adessiv | — | housuilla |
| ablativ | — | housuilta |
| allativ | — | housuille |
| abessiv | — | housuitta |
| komitativ | — | housuine |
| instruktiv | — | housuin |