Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
kňour. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
kňour, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
kňour v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
kňour, najdete zde. Definice slova
kňour vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
kňour, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
dělení
podstatné jméno (1)
skloňování
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
kňour
|
kňouři / kňourové
|
| genitiv
|
kňoura
|
kňourů
|
| dativ
|
kňouru / kňourovi
|
kňourům
|
| akuzativ
|
kňoura
|
kňoury
|
| vokativ
|
kňoure
|
kňouři / kňourové
|
| lokál
|
kňouru / kňourovi
|
kňourech
|
| instrumentál
|
kňourem
|
kňoury
|
význam
- (myslivecký slang) samec prasete divokého
- Na pasece jsem uviděl bachyni se selaty a náhle z křoví vyběhl i kňour.
- (slangově, v dopravě) kontrolér nouzového řízení vlaku metra[1]
synonyma
- (hovorově) divočák, kanec, (zřídka) divák
- —
související
podstatné jméno (2)
skloňování
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
kňour
|
kňoury
|
| genitiv
|
kňouru
|
kňourů
|
| dativ
|
kňouru
|
kňourům
|
| akuzativ
|
kňour
|
kňoury
|
| vokativ
|
kňoure
|
kňoury
|
| lokál
|
kňouru
|
kňourech
|
| instrumentál
|
kňourem
|
kňoury
|
význam
- (expresivně, lidově) knír[2][3]
- samorostlé stříbro[4]
poznámky
- ↑ HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1988. 189 s. Heslo „kňour“, s. 90.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, . Heslo knír.
- ↑ VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „kňoury“, s. 685. Zde uvedeno jako pomnožné a označeno příznakem „lid.“
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 7. Praha : František Šimáček, 1893. Dostupné online. Heslo „Kňour“, s. 1294.