Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
kštice. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
kštice, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
kštice v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
kštice, najdete zde. Definice slova
kštice vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
kštice, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
etymologie
Přes staročeské kčticě z praslovanského *kъčica, odvozeniny od předpokládaného *kъka. Takto souvisí se slovem kučera. Dále z praindoevropského výrazu pro křivost, ohýbání.
podstatné jméno
varianty
- (nářečně) kšica (Svatobořice)
- (nářečně) ščica (Ladná)
skloňování
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
kštice
|
kštice
|
| genitiv
|
kštice
|
kštic
|
| dativ
|
kštici
|
kšticím
|
| akuzativ
|
kštici
|
kštice
|
| vokativ
|
kštice
|
kštice
|
| lokál
|
kštici
|
kšticích
|
| instrumentál
|
kšticí
|
kšticemi
|
význam
- (knižně, expresivně) husté vlasy, pramen vlasů
- Hluboko až pod pás táhly se jí po těle měkké, hedvábné její kadeře, zachytnuvší se lehkou, rozevlátou svojí kšticí na vyzdvižené vlně potrhujících sebou kyčlí. Shrnula za malé ouško uvolněné praménky a levou rukou, ve které držela větvičku břízy, pohladila se po temeni hlavy vzad.
- Husté kštice již sšedly mu, nic z lorda nezbývalo, jenž z Sestu v Abyd plul.
- Její kštice i profil se odrážejí na jasném pozadí. Okouzlující obraz dramatické účinnosti.
překlady
bujný vlasový porost, obzvláště nad čelem
synonyma
- hříva, (zhruběle, familiárně) pačesy
poznámky
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kštice“, s. 319.
- ↑ SVĚRÁK, František. Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví. Brno : Universita Jana Evangelisty Purkyně, 1966. S. 29. (Čeština, Moravština)
- ↑ Vilém Mrštík: Pohádka máje/XVII.
- ↑ ROGERS, Samuel. Na smrt lorda Byrona. Překlad Jaroslav Vrchlický.
- ↑ PERRUCHOT, Henri. Život Toulouse-Lautreca. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. Kapitola Rezavá Róza, s. 146.