Slovo bylo vypůjčeno ze starogermánského *skauniz, s kterým dnes souvisí mj. i gótské skauns/skauneis, švédské skön a německé schön. Své obdoby má i v ostatních baltofinských jazycích, např. finské kaunis (taktéž karelsky) a votské kauniz (taktéž ižorsky).[1]
Slovo bylo vypůjčeno ze starogermánského *skauniz, s kterým dnes souvisí mj. i gótské skauns/skauneis, švédské skön a německé schön. Své obdoby má i v ostatních baltofinských jazycích, např. estonské kaunis (taktéž karelsky) a votské kauniz (taktéž ižorsky).[1]
| skloňování podle vzoru vieras | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | kaunis | kauniit |
| genitiv | kauniin | kauniiden kauniitten |
| akuzativ | kauniin kaunis |
kauniit |
| partitiv | kaunista | kauniita |
| essiv | kauniina | kauniina |
| translativ | kauniiksi | kauniiksi |
| inessiv | kauniissa | kauniissa |
| elativ | kauniista | kauniista |
| illativ | kauniiseen | kauniisiin (kauniihin) |
| adessiv | kauniilla | kauniilla |
| ablativ | kauniilta | kauniilta |
| allativ | kauniille | kauniille |
| abessiv | kauniitta | kauniitta |
| komitativ | — | kauniine |
| instruktiv | — | kauniin |
| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | kaunis |
| komparativ | kauniimpi |
| superlativ | kaunein |
Slovo bylo vypůjčeno ze starogermánského *skauniz, s kterým dnes souvisí mj. i gótské skauns/skauneis, švédské skön a německé schön. Své obdoby má i v ostatních baltofinských jazycích, např. finské kaunis (taktéž estonsky) a votské kauniz (taktéž ižorsky).[1]