Novolatinské clinogonalis, utvořené ze starořeckých základů κλίνω — nakláním a γωνία — úhel, roh. Srovnej např. klinostatický, klinorombický, klinodiagonální, hexagonální apod.
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální |
genitiv | klinogonálního | klinogonálního | klinogonální | klinogonálního | klinogonálních | klinogonálních | klinogonálních | klinogonálních |
dativ | klinogonálnímu | klinogonálnímu | klinogonální | klinogonálnímu | klinogonálním | klinogonálním | klinogonálním | klinogonálním |
akuzativ | klinogonálního | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální |
vokativ | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální | klinogonální |
lokál | klinogonálním | klinogonálním | klinogonální | klinogonálním | klinogonálních | klinogonálních | klinogonálních | klinogonálních |
instrumentál | klinogonálním | klinogonálním | klinogonální | klinogonálním | klinogonálními | klinogonálními | klinogonálními | klinogonálními |