kocanda

Možná hledáte Kocanda nebo kočanda.

• IPA:

• ko-can-da

• rod ženský

Slovo je homonymní, má více různých významů s odlišným původem. O dřívějším hojném užívání svědčí množství osad, částí osad, hospod, mlýnů, mysliven,^[1][2] kováren, ale i zahrad^[3] pojmenovaných Kocanda. Marie Nováková a Pavel Štěpán našli při průzkumu pramenů více než 180 výskytů toponyma Kocanda (včetně těch s jiným pravopisem).^[4][5] Existuje rovněž příjmení Kocanda.^[6][7]

Výkladů původu je celá řada a dodnes nepanuje shoda na tom, který je správný. Existují tři kandidáti na význam, podle nějž vznikla většina místních pojmenování, a různé názory, který z těchto významů je původní a který odvozený.

1. „hostinec na okraji vesnice“
   • Nejstarší zmínka je v táborské černé knize z roku 1603 týkající se jakési Manky, šenkýřky na kocandě.^[2] Řada pozdějších prací o původu slova přebírá jako nejpravděpodobnější výklad Machka,^[8][9] ale existují i další teorie a názory:
     • Podle Machka nejde o původní význam slova, ale zúžený ze „skupina domků bezzemků a chalupníků“, viz význam 3.^[2]
     • Dle Jungmanna jde o význam přenesený z významu 2, tj. od „trh na předměstí“ a přes něj pocházející z kotec („bouda, kramářská bouda“).^[10] K původu z kotec se přiklánějí i další badatelé.^[11][12]
     • Odvozeno ze západomoravského kocat („tlachat“).^[13][14] Tento výklad se setkal s odmítnutím, protože v Čechách se místo kocat vždy používalo jen kecat.^[2][15] Najdou se jak nové práce, které jej označují za překonaný,^[9] tak i práce chápající jej jako pravděpodobný.^[16]
     • Z nářečního slovesa kocati se s významem „mazliti se (milostně)“, které samo souvisí s kořenem kot- ve slovech jako je kočka.^[17][18][19] K tomu Machek namítá, že kocati se je expresívní druhotvar ke kochati se a že tohoto slova se užívá v nářečí jen k označení mazlení se s dětmi, takže pojmenovat podle toho hospodu (kde dochází k milování) by bylo krajně podivné.^[2] Opačného názoru byl Ivan Vávra, který upozorňoval na nápadnou skutečnost, že součástí takto nazvaných hospod byla vždy velká místnost sloužící jako tančírna.^[20][21]
     • Z německého kotzen nebo kutzen („kuckat se, vykašlávat, zvracet“).^[22][23]
     • Z německého povzdechu Gott sei Dank („bohu buď dík, bohu díky“),^[24] popřípadě Gott sei Da („bůh buď tu“),^[9] což bylo v některých případech doloženo i užíváním nebo vývěsním štítem hostince.^[25][9] Panuje však shoda v tom, že jde o lidovou etymologii. Němci takto své kocandy nenazývají a německý název je tedy spíše sekundární.^[2][26]
     • Zkomolením německého ganz am Ende („úplně na konci“).^[27] Jde však nejspíš také o příklad lidové etymologie.^[2]
2. „trh na předměstí“
   • Podle Jungmanna je tento význam prvotní a hlavní,^[10] mlčky předpokládaje, že je odvozený ze slova kotec („kramářská bouda“).^[22] Machek ale zpochybňuje, že vůbec kdy šlo o nějaký skutečně rozšířený význam slova.^[2]
3. „skupina domků patřících bezzemkům nebo drobným chalupníkům“, popř. „skupina nuzných domků na okraji osady“
   • Podle Machka jde o ztracený nejstarší vlastní význam slova, pod nímž se rozšířilo do pojmenování různých míst a od něhož byly odvozeny významy 1a) i 1b). Vzniklo domácím odvozením pomocí přípony -anda z německého plurálu Kotsassen („chalupníci, sourozenci dědiců statků, kteří se museli spokojit jen s malým dědictvím“). Slovo Kotsate je poměrně starobylé, vyskytovalo se v severním Německu a v Brabantsku, ale jako cotsetes jej lze nalézt i v Anglii. Jde o složeninu z kot- („bouda“) a -sat-j, kde z kot- vychází i české slovo kotec.^[2] Alternativní výklad původu slova Kotsassen nabízí Stručný etymologický slovník, který praví, že je to složenina z Kote („chatrč“) a *Sasse („usedlík“).^[8]

   • Podle Machkovy teorie došlo v českých zemích k rozšíření slova kocanda ve chvíli, když po první německé kolonizaci docházelo ke kolonizaci vnitřní, na základě německého práva. V německém právu zůstával na rodném statku jen prvorozený a jeho zbylí sourozenci odcházeli jen drobně zaopatřeni, což byl rozdíl oproti předchozím zvyklostem českého obyvatelstva, mezi nímž byla rozšířena tzv. zádruha, která spočívala v tom, že neprvorození sourozenci zůstávali na domovském statku.^[2] Původní význam později vymizel, ale je zajímavé, že Slovník nespisovné češtiny z roku 2006 uvádí opět slovo kocanda pod tímto významem jako součást současné obecné mluvy.^[28]

1. (zastarale) (zájezdní) hospoda, většinou stojící za vsí nebo o samotě^[10][29][30]
2. (zastarale) trh na předměstí^[10]
3. (v obecném jazyce) skupina nuzných domků na okraji vesnice^[28][31][28]

• kocandit^[32]

• koukat jako z kocandy^[33]

• rod ženský

Od slova kocati („pleskat, třísnit“), moravské varianty od kecati.^[2] V pražském dialektu slovu kocanda odpovídalo kecanda (toto slovo znal již Jungmann^[34]).^[2]

Další výklady označuje Machek za chybné.^[2] Jeden z nich vidí původ v německém kotzen („blít, zvracet, vrhnout“), kde kocanina, kocanda má odpovídat slovu blivanina.^[17] Druhý hledá naopak souvislost ve slově kocati se, pokocati se („pomazliti se, pomilovati se“), významově spojeném s líbáním. Lidem, kteří se rádi líbají, se říká lízal, lízalka, voliza, takže sladká švestková šťáva kocanda, kterou děti rádi olizují, by odpovídala slovu lízačka.^[19]

1. (zastarale) šťáva vznikající při sušení švestek^[10][29]

• rod ženský

Z brněnského koc (nebo kchoc, z něhož vycházejí také verze kocna, kchocna, kocála, kchocála téhož významu), odvozeného z vídeňského Kotz („(v argotu) dívka, milenka“, původně „kočka“), jemuž odpovídá německé Katze. Z toho vychází i obdobný význam českého kočka.^[35][36]

1. (nářečně) (brněnsky) dívka^[28]

1. koc, kocna, kocála

• rod ženský

Rozšířeno jen na Novohradsku a Kladsku. Odvozeno od slova kocábka, které znamená kromě posměšného „loďka“, také „vozík v dole“ (dle Jungmanna je to v hornictví „truhla, v níž se ruda po dolové uličce vozí“^[10]), další původ nejasný.^[37][2]

Existuje i jiný výklad, který si všímá toho, že bryčky mají často proutěnou korbu, a vidí souvislost s německým Kötze (kotze, „proutěný koš, zavěšovaný soumarům po stranách hřbetu“), přičemž poukazuje i na to, že z německého slova vychází i polské koc („rákosová síť na lovení ryb“).^[17]

1. (zastarale) lehký vozík^[29]
   • Jako zběsilí vjeli do nádvoří oba koňští handlíři bratří Řehákové a šedivý Korda a s nimi Domáň. Smějíce se složili Dománě a Korda řídě koně, otočil lehkou kocandu a zase branou ven.^[38]

1. vozík, bryčka

• rod ženský

Toto slovo bylo uváděno ve starších slovnících. Podle Machka se tento význam dostal do dalších slovníků mechanickým převzetím ze slovníku Dobrovského, za jehož doby šlo patrně pouze o místní výtvor, který brzy vymizel. Vzhledem k zdůrazněné hubenosti by mohl být odvozen z významu 1c), tj. šlo by buďto o husu přímo chovanou v chalupách bezzemků, anebo o metaforu poukazující na to, že vzhled ptáka nasvědčuje chovu ve stejně nuzných poměrech.^[2]

1. (zastarale) hubená husa^[10][7]

• Rozcestník Kocanda ve Wikipedii