korumpovat

• IPA:

• ko-rum-po-vat

Z latinského corrumpĕre — kazit, které je předponou con- odvozeno od slovesa rumpere — lámat, zlomit. Srovnej např. erupce, disruptivní.

• nedokonavé
• tranzitivní

1. (korumpovat někoho) mravně kazit, pokřivovat, skrytým poskytováním nezasloužených výhod či statků či úsluh
   • Výsledek ale není překvapivý. Velké evropské politické strany včetně českých desítky let korumpovaly voliče štědrým sociálním systémem. Navíc se však sama politická elita nechala zkorumpovat či se v lepším případě napojila až příliš těsně na podnikatelskou sféru^[1]
   • Všechna moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně.^[2]
   • Strany skutečně málokdy jsou, čím se zdají být. Ještě nikdy tady ale nekandidovala strana, jejíž vnější tvář byla v tak příkrém rozporu s její podstatou. Jejíž ústřední heslo „vyžeňme dinosaury, zastavme korupci a klientelismus“ tak protiřečilo Bártovým přiznáním před manažery ABL: „Korumpujeme, podporujeme protekcionismus.“ Mírou cynismu, hloubkou přetvářky byly VV srovnatelné snad jen s KSČ v roce 1946, kdy ve volbách slibovala podporu živnostníků a pak..^[3]
   • Jedna báseň, jak to chodilo ve tvé říši: Němci se ukazovali ve své plné kráse a velikosti, povraždili miliony, zbouchli statisíce, doma v rodině i s přáteli debužírovali, navzájem se korumpovali a šmelili ostopéro. Mezi tím pořád víc uštvaných, z bitev zblblých vojáků, východní fronta se blížila k západní, jistě^[4]

1. morálně pokřivovat

   • francouzština: corrompre
   • němčina: korrumpieren
   • ruština: коррумпировать, подкупать
   • řečtina: διαφθείρω

1. (částečně) podplácet, uplácet

• korumpovatelný
• korupce
• zkorumpovat
• korupčník
• korumpovaný
• zkorumpovaný