kára

Možná hledáte kara, ƙara, kāra, kära, kåra, kæra, kaŗa, kaɽa, karą, karā, kārā, kárá, kârâ, kàrà, kaŗā, Kara, Kára, kara-, -kara, -kāra, 𐌺𐌰𐍂𐌰, кага, kaara nebo karra.

• IPA: ,  kára^{? • info}

• ká-ra

• rod ženský

1. ruční, zpravidla dvoukolový^[1] nebo přívěsný vozík
   • Tu kolem vás mihne se cab a za ním stejným tempem dvoukolová kára i ohromný vůz nákladní (…)^[2]
   • Veze s sebou také karavana šest kusů polní střelby na kolesách, a bývají k každé káře dva koně zapřažení.^[3]
2. (v obecném jazyce, expresivně) automobil, vozidlo^[1]
   • „Zjistili jsme, že zmizelý Josef Čepelka skutečně mluvil o tom, že vším praští, prodá svůj starý vůz a půjde někam za šoféra; ale jiné stopy po něm nemáme.“ (…) „Vy jste utíral tu krev na té káře jedním pytlem.“ (…) „To není pravda,“ křičel Suchánek, „já jsem ten vůz od pana Čepelky koupil!“
   • Koupil jsem si novou káru. Chceš svézt?

1. • němčina: Karre
2. —

1. vozík, přívěs
2. bourák

• kárka

• rod střední^[4]
• pomnožné

1. barva v kartách s kresbou kosočtverce

1. katetní typ

   • angličtina: diamonds
   • portugalština: ouros m
   • španělština: oros m
   • švédština: ruter c

1. káry m pomn.; (řidčeji) káro;^[4] kule

• kárový

1. genitiv singuláru káro
2. nominativ plurálu káro
3. akuzativ plurálu káro
4. vokativ plurálu káro

1. nominativ singuláru přivlastňovacího tvaru 3. osobě singuláru substantiva kár

• IPA:

• ká-ra

• rod ženský

1. kára (ruční vozík)
2. (hovorově, expresivně) automobil

• rod ženský

1. (zastarale) trest

• rod střední

1. genitiv singuláru substantiva káro
2. nominativ a akuzativ plurálu substantiva káro

1. třetí osoba singuláru prézentu indikativu slovesa kárať

• Rozcestník Kára ve Wikipedii
• Téma Kára ve Wikicitátech