licence

• IPA:

• li-cen-ce

Odvozeno z latinského licentia — „volnost, svoboda, licence“, jež vzniklo z příčestí minulého licentem slovesa licere — „být povolený, legální“.^[1]

• rod ženský

1. (v právu) svolení držitele práv s určitou činností
2. (přeneseně) odchýlení od zažitých zvyklostí
   • básnická licence

1. svolení

   • angličtina: (britská angličtina) licence, (americká angličtina) license
   • francouzština: licence ž
   • hornolužická srbština: licenca ž
   • italština: licenza ž
   • latina: licentia ž
   • němčina: Lizenz ž
   • polština: licencja ž
   • slovenština: licencia ž
2. —

1. oprávnění, povolení, koncese
2. —

• licenční
• licenčně

• IPA:

V angličtině zaznamenáno v polovině 14. století s významem „volnost, svoboda, povolení“. Přejato ze staré francouzštiny, kde mělo význam „svoboda, volnost, právo, možnost, svolení“ a bylo odvozeno z latinského licentia — „volnost, svoboda, licence“, jež vzniklo z příčestí minulého licentem slovesa licere — „být povolený, legální“.^[1]

• (americká angličtina) license

1. (v právu, britská angličtina) licence

• driving licence

1. udělovat licenci

1. authorize

• licensable
• licensee

• IPA:  licence^{? • info}

Ve staré francouzštině mělo slovo význam „svoboda, volnost, právo, možnost, svolení“. Bylo odvozeno z latinského licentia — „volnost, svoboda, licence“, jež vzniklo z příčestí minulého licentem slovesa licere — „být povolený, legální“.^[1]

• rod ženský

1. (v právu) licence
2. (přeneseně) licence, odchýlení
3. (ve Francii) druh vysokoškolského diplomu na úrovni bakaláře

1. permission, permis
2. —
3. —

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, . Heslo licence.

• Článek Licence ve Wikipedii