Ačkoliv rekonstruovaná varianta je neznámá, slovo má své ekvivalenty ve všech příbuzných jazycích, srov. karelské linna, estonské linn, vepské l'idn, votské lidna a livonské nīn. Mnohé z nich mají místo finského významu „hrad“ význam „město“ (např. estonština a votština), u některých se vyskytují oba významy (např. karelština). V minulosti totiž byla města obvykle opevněna a ohrazena kamennou zdí.
| skloňování podle vzoru kala | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | linna | linnat |
| genitiv | linnan | linnojen (linnain) |
| akuzativ | linnan linna |
linnat |
| partitiv | linnaa | linnoja |
| essiv | linnana | linnoina |
| translativ | linnaksi | linnoiksi |
| inessiv | linnassa | linnoissa |
| elativ | linnasta | linnoista |
| illativ | linnaan | linnoihin |
| adessiv | linnalla | linnoilla |
| ablativ | linnalta | linnoilta |
| allativ | linnalle | linnoille |
| abessiv | linnatta | linnoitta |
| komitativ | — | linnoine |
| instruktiv | — | linnoin |
Ačkoliv rekonstruovaná varianta je neznámá, slovo má své ekvivalenty ve všech příbuzných jazycích, srov. finské linna, estonské linn, vepské l'idn, votské lidna a livonské nīn. Mnohé z nich mají buď význam „hrad“ (např. finština), nebo význam „město“ (např. estonština a votština), u některých se vyskytují oba významy (např. karelština). V minulosti totiž byla města obvykle opevněna a ohrazena kamennou zdí.