mejlka

• IPA:

• mejl-ka

Z mejlit se a -ka.

• (neutrálně) mýlka

• rod ženský

1. (v obecném jazyce, nářečně) mýlka, nedopatření
   • To bude nějaká mejlka, zlatej pane, já jsem si žádnej inzerát nedávala...^[1]
   • Ale Švejk pokračoval: "Pro takovou malou mejlku se ten pán nemusel rozčilovat, von má mít vopravdu 60 až 70 tisíc vlasů, jako to bylo v tom článku, co má všechno mít normální člověk. Mně nikdy v životě nenapadlo, že existuje nějakej plešatej pan generálmajor. To je, jak se říká, tragickej omyl, kerej se může každýmu přihodit^[2]
   • Kdepak, chrty nestvořil Stvořitel, to by byla mejlka; chrty stvořil zajíc. Nejprve stvořil Stvořitel všechna zvířata, a psy, jakožto ty nejlepší, si nechal na konec.^[3]
   • Ráno ho našel kostelník a von mu docela dobrácky povídá, když se vzpamatoval, že je to mejlka. ,Pěkná mejlka,` povídá kostelník, ,když kvůli takový mejlce musíme dát kostel znovu vysvětit: Potom stál ten soustružník před soudními lékaři a ti mu dokázali, že byl úplně příčetnej a střízlivej, poněvadž kdyby byl vožralej, tak by prej tím klíčem netrefil do toho zámku ve dveřích kostela.^[4]

1. (neutrálně) omyl, přehmat, chyba

• zmejlit se
• mejlit se
• mejlit

• rod ženský

1. e-mail
   • Móhł prošu jednu mejlku posłać? – Mohl bych poslat e-mail?^[5]

• e-mejlka