Z anglického meridian, to z francouzského meridien (vztahující se k poledni, také přeneseně: k jihu), to z latinského meridianus, to tvořeno z meridies (poledne) příponou -anus (vyjadřuje původ, příslušnost, vztah k místu, roli); meridies je odvozeno z medius (střední, prostřední) + dies (den). Medius je odvozeno z praitalického *meðjos, to z praindoevropsého *médʰyos (mezi). Srovnej s prabaltoslovanským kořenem *medh-, znamenající mezi nebo mez.
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | meridián | meridiány |
| genitiv | meridiánu | meridiánů |
| dativ | meridiánu | meridiánům |
| akuzativ | meridián | meridiány |
| vokativ | meridiáne | meridiány |
| lokál | meridiánu | meridiánech |
| instrumentál | meridiánem | meridiány |