mordere

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova mordere. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova mordere, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká mordere v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově mordere, najdete zde. Definice slova mordere vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicemordere, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

italština

etymologie

Z latinského mordēre, dále viz níže.

sloveso

  • tranzitivní nepravidelné sloveso druhé třídy (končící na -ere)

význam

  1. kousnout
  2. píchnout
  3. štípnout
    • una brezza gelida mordeva il viso – ledový větřík štípal do tváře

časování

infinitiv: mordere pomocné sloveso: avere gerund: mordendo příčestí přítomné: mordente příčestí minulé: morso
io tu lui/lei/Lei noi voi loro/Loro
indikativ přítomný mordo mordi morde mordiamo mordete mordono
imperfekta mordevo mordevi mordeva mordevamo mordevate mordevano
minulý vzdálený morsi mordesti morse mordemmo mordeste morsero
budoucí morderò morderai morderà morderemo morderete morderanno
konjunktiv přítomný morda morda morda mordiamo mordiate mordano
imperfekta mordessi mordessi mordesse mordessimo mordeste mordessero
kondicionál přítomný morderei morderesti morderebbe morderemmo mordereste morderebbero
imperativ mordi morda mordiamo mordete mordano

latina

výslovnost

etymologie

Z předpokládaného praindoevropského *(s)mord-éye-ti, což je opětovací tvar kořene *(s)merd — ve významu «bodnout, uštknout; píchat do nosu, bodnout do čichu». Srovnej takto především české smrdět, latinské merdahovno: vlastně něco, co smrdí, dále např. starořecké σμερδαλέος, anglické smart či sanskrtské मर्दति.

sloveso

  • 2. konjugace (e-kmeny)

časování

Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv mordēre mordērī
Prézens sg. 1. mordeō mordeor
2. mordēs mordēris
3. mordet mordētur
Prézens pl. 1. mordēmus mordēmur
2. mordētis mordēminī
3. mordent mordentur
Imperativ sg. 2. mordē!
Imperativ pl.. 2. mordēte!
Imperfektum sg. 1. mordēbam mordēbar
2. mordēbās mordēbāris
3. mordēbat mordēbātur
Imperfektum pl. 1. mordēbāmus mordēbāmur
2. mordēbātis mordēbāminī
3. mordēbant mordēbantur
Futurum sg. (první) 1. mordēbō mordēbor
2. mordēbis mordēberis
3. mordēbit mordēbitur
Futurum pl. (první) 1. mordēbimus mordēbimur
2. mordēbitis mordēbiminī
3. mordēbunt mordēbuntur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. mordērem mordērer
2. mordērēs mordērēris
3. mordēret mordērētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. mordērēmus mordērēmur
2. mordērētis mordērēminī
3. mordērent mordērentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. mordeam mordear
2. mordeās mordeāris
3. mordeat mordeātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. mordeāmus mordeāmur
2. mordeātis mordeāminī
3. mordeant mordeantur

význam

  1. kousat, kousnout, hryzat
    • Mordeāmus igitur, iēiunī dum sumus! – Kousejmež tedy, dokud jsme hladoví.
    • Canis lātrāns nōn mordet. – Pes, který štěká, nekouše.

související