Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
morčák. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
morčák, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
morčák v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
morčák, najdete zde. Definice slova
morčák vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
morčák, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
Možná hledáte mořčák nebo morák.
čeština
výslovnost
dělení
podstatné jméno
skloňování
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
morčák
|
morčáci
|
| genitiv
|
morčáka
|
morčáků
|
| dativ
|
morčáku / morčákovi
|
morčákům
|
| akuzativ
|
morčáka
|
morčáky
|
| vokativ
|
morčáku
|
morčáci
|
| lokál
|
morčáku / morčákovi
|
morčácích
|
| instrumentál
|
morčákem
|
morčáky
|
význam
- (v zoologii) několik rodů vodních ptáků (Mergellus, Mergus)
- (řidčeji)[1], (slangově)[2], (přechýleně)[2][1], (nesprávně)[3] samec morčete
etymologie
- Jako morčák byl dříve označován kormorán nebo pelikán, ptáci žijící převážně u mořských pobřeží. Podle toho vznikl název morčák, který se později přenesl na tohoto kachnovitého ptáka, snad na popud Jana Svatopluka Presla. Důvod, proč bylo jméno přeneseno, však není znám. Mohl to možná zapříčinit chybný výklad latinského druhového jména morčáka velkého (Mergus merganser), které obsahuje kompozitum zdánlivě tvořené komponenty meer a gans. Ve skutečnosti jde však o latinskou složeninu z částí mergus a anser, přičemž mergus souvisí se slovesem mergere "potápět".[4]
- Výraz morčák, jako označení pro samce morčete, vznikl přechýlením z neutra morče.[2][1]
překlady
antonyma
- —
- (řidčeji)[1], (slangově)[2], (přechýleně)[2][1], (nesprávně) morčice
související
slovní spojení
poznámky
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 FINDEJSOVÁ, Lucie. Názvy zvířecích druhů a jejich zástupců: vzorce a jejich frekvence (Bakalářská diplomová práce). Vedoucí práce: Mgr. Pavel Caha, Ph.D. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka, . S. 36, 71. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 HRUBÁ, Andrea. Slovní zásoba internetové komunikace chovatelů domácích zvířat (diplomová práce). Vedoucí práce: doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. Praha : Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, . S. 38. Dostupné online.
- ↑ POŠTOLKOVÁ, Běla. Sémantické kategorie samců, samic a mláďat v odborném vyjadřování zoologickém. Naše řeč, 1977, roč. 60, čís. 4, s. 206-210. Dostupné online .
- ↑ FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska (diplomová práce). Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D.. Praha : FF UK, UČJTK, . S. 25. Dostupné online.