Možná hledáte net.
Původně novotvar neti (genitiv neteře po vzoru máti bez mateře) od Václava Hanky. Inspiroval se cirkevněslovanským нетии (synovec). To je z praslovanského *netьjь a to zase patrně přechýlením z původnějšího praslovanského tvaru *neti (neteř). Z praslovanštiny také srbochorvatské varianty nećak (synovec) a nećaka (neteř)[1] a varianty v dalších slovanských jazycích.
Praslovanský základ vychází z indoevropského *neptī- (vnučka, neteř), přes které je příbuzné například s německým Nichte, staroanglickým nift, velšským nith (vše neteř) nebo s latinským neptis (vnučka). Indoevropské *neptī- je přechýlením z *nepot- (vnuk, potomek), to je z *ne-pot- (kdo nemá moc), nebo z *neu̯ o-pot- (nový pán).[1]
Z latinského neptis je lidové latinské *neptia, z něho potom přes francouzštinu anglické niece (obojí neteř).[1]
Z indoevropského základu *nepot- vychází také latinské nepos (vnuk, potomek) a z něj italské starší nepote (vnuk, synovec). Odtud potom asi v 15. století italské nepotismo ve spojení s chováním některých tehdejších papežů, které se rozšířilo do ostatních evropských jazyků včetně češtiny (nepotismus).[2]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | neť | neti / neteře |
genitiv | neti / neteře[3] | netí / neteří |
dativ | neti / neteři | netím / neteřím |
akuzativ | neť / neteř | neti / neteře |
vokativ | neti / neteři | neti / neteře |
lokál | neti / neteři | netích / neteřích |
instrumentál | netí / neteří | neťmi / neteřemi |