Přes novolatinské nomotheticus ze starořeckého přídavného jména νομοθετικός, („zákonodárný“).
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | nomotetický | nomotetický | nomotetická | nomotetické | nomotetičtí | nomotetické | nomotetické | nomotetická |
genitiv | nomotetického | nomotetického | nomotetické | nomotetického | nomotetických | nomotetických | nomotetických | nomotetických |
dativ | nomotetickému | nomotetickému | nomotetické | nomotetickému | nomotetickým | nomotetickým | nomotetickým | nomotetickým |
akuzativ | nomotetického | nomotetický | nomotetickou | nomotetické | nomotetické | nomotetické | nomotetické | nomotetická |
vokativ | nomotetický | nomotetický | nomotetická | nomotetické | nomotetičtí | nomotetické | nomotetické | nomotetická |
lokál | nomotetickém | nomotetickém | nomotetické | nomotetickém | nomotetických | nomotetických | nomotetických | nomotetických |
instrumentál | nomotetickým | nomotetickým | nomotetickou | nomotetickým | nomotetickými | nomotetickými | nomotetickými | nomotetickými |