Z německého Oblate (téhož cukrářského významu i původnějšího církevního — hostie), které pochází z latinského „(hostia) oblāta“ — «nabídnutá / předložená (obětina)», kde slovo oblāta je vlastně příčestím trpným slovesa offerre — nabídnout, nabízet, předložit. Srovnej např. oblát, relace, relativní, ablativ, co do významu také např. ofěrta, proskurník.
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | oplatka | oplatky |
genitiv | oplatky | oplatek |
dativ | oplatce | oplatkám |
akuzativ | oplatku | oplatky |
vokativ | oplatko | oplatky |
lokál | oplatce | oplatkách |
instrumentál | oplatkou | oplatkami |