Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
ostuda. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
ostuda, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
ostuda v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
ostuda, najdete zde. Definice slova
ostuda vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
ostuda, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
dělení
varianty
podstatné jméno
skloňování
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
ostuda
|
ostudy
|
genitiv
|
ostudy
|
ostud
|
dativ
|
ostudě
|
ostudám
|
akuzativ
|
ostudu
|
ostudy
|
vokativ
|
ostudo
|
ostudy
|
lokál
|
ostudě
|
ostudách
|
instrumentál
|
ostudou
|
ostudami
|
význam
- situace, kdy na člověka většina společnosti či jeho okolí pohlíží s opovržením, posměchem nebo útrpností; ztráta cti
- Josef Holoušek se zhroutil na židli. „Ale doktore,“ stenal, „víte, že jsem byl vždycky slušný chlap; jak — jak já k tomu přijdu — abych takhle —“ „Nono,“ těšil ho právník, „vždyť nejste dnešní. Každá ostuda trvá jen týden, a když je moc veliká, tak deset dní. Z toho si nic nedělejte.“[1]
- Hus sepsal o zázracích latinskou rozpravu, ve které výslovně popřel, že by někde měli krev Kristovu, vousy Kristovy, mléko Panny Marie, nebo jiné podobné ostatky, a varoval věřící, aby jen tak zhola zázrakům nevěřili. „Podobným způsobem“, píše Palacký, „zjednáno jest i to, že v Čechách nepovstala také místa zázračná.“ Jinými slovy: Hus zachránil Čechy od veliké ostudy a věřící od odírání.[2]
- událost, vyvolávající ostudu (1)
- „Jenom mne po humnech veďte, však já s vámi pudu, nedělejte mi ve městě veřejnou ostudu!“[3]
- Ale v noci se rozvíjel ten druhý život, utkaný z bolesti a rozpaků; život člověka, kterému se nic nezdařilo; (…), tragického vrtáka, kterého každý nenávidí a klame, slabocha, který to prohrál a který se potácí od ostudy k ostudě.[4]
- Pan děkan opravdu ztrácel hru. „Všecko prohrál!“ „Taková ostuda!“ „Ale jak se to mohlo stát?“ „Stárne, stárne! Už i kontra prohrál!“ potřásal habrůvský velebníček hlavou, dohlížeje na sklenky.[5]
- (hanlivě, v obecném jazyce) člověk, který je zdrojem ostudy (1) pro druhé, např. pro svoji rodinu
- „Och — v tom je zlý! Když počítá, nikdo nesmí ho vytrhovati; to hned vynadá, jako mně onehda. Osopil se na mne: ‚Drž hubu, ty stará ostudo!…‘“[6]
překlady
—
synonyma
- hanba, potupa, blamáž
- znemožnění, hanba, skandál, (hovorově, v obecném jazyce) trapas
- —
související
fráze a idiomy
poznámky
externí odkazy