Ze španělského pandero označujícího úzký, vysoký buben, zavěšený na krku a dosahující k břichu[1], které patrně vychází ze středověkolatinského pandōrium, jež snad souvisí se jménem starořeckého boha Pana. Podle jiné hypotézy může ale mít původ v latinském pantex podobného významu a jako takové být příbuzné např. s francouzským panse, portugalským pança, anglickým paunch, španělskými pancho, panza, německým Panzer, arumunským pãnticã, italským pancia či rumunským pântece. V takovém případě srovnej i české pancíř.
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | panděro | panděra |
| genitiv | panděra | panděr |
| dativ | panděru | panděrům |
| akuzativ | panděro | panděra |
| vokativ | panděro | panděra |
| lokál | panděru | panděrách |
| instrumentál | panděrem | panděry |