Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
psout. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
psout, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
psout v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
psout, najdete zde. Definice slova
psout vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
psout, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
dělení
varianty
sloveso
časování
Oznamovací způsob
| osoba
|
číslo jednotné |
číslo množné
|
| 1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
| přítomný čas
|
psuji
|
psuješ
|
psuje
|
psujeme
|
psujete
|
psují
|
Rozkazovací způsob
| osoba
|
číslo
jednotné
|
číslo množné
|
| 2. |
1. |
2.
|
|
|
psuj
|
psujme
|
psujte
|
Příčestí
| rod
|
číslo jednotné |
číslo množné
|
mužský životný
i neživotný |
ženský |
střední |
mužský
životný |
mužský neživotný
a ženský |
střední
|
| činné
|
psul
|
psula
|
psulo
|
psuli
|
psuly
|
psula
|
| trpné
|
psut
|
psuta
|
psuto
|
psuti
|
psuty
|
psuta
|
Přechodníky
| rod
|
číslo jednotné |
číslo množné
|
| mužský |
ženský
střední |
mužský
ženský
střední
|
| přítomný
|
psuje
|
psujíc
|
psujíce
|
význam
- (poněkud zastarale obecně) lát
- pustil se do nich a psul je, že se hašteří, perou, ohrožují navzájem svoje životy. Měl k nim morální kázaníčko.
- tak, jak tam dole hartusila, i zde by dělala to zase, psula mne, rvala, hádala se
- (zastarale, nářečně) kazit
- Datel dřewo kluje, a nos sobě psuje.
- (pejorativně, hovorově) stýkat se
- „To já znal jednoho slepáka – chudák od narození A ten mi povídal: já jakživ na ženskou nepomyslil Snad by se tuhle na dvě stopy ode mě psula s jiným, protože by přece nemohla mít slepáka ráda.“
související
poznámky
- ↑ PENÍŽEK, Josef. Z mých pamětí: z let 1878 – 1918, Sv. 1: Drobné črty. V Praze: Pražská akciová tiskárna, 1922, s. 84.
- ↑ SACHS, Hans. Šprýmy a masopustní hry. Praha: V. Petr, 1927, s. 30.
- ↑ KNEDLHANS LIBLÍNSKÝ, Jan Slavibor. Česká příslowí a pořekadla. W Praze: Nákladem Wácslawa Hessa, 1848, s. 86.
- ↑ JAHODA, Josef. Bílá Térinka a jiné povídačky. V Praze: Fr. Borový, 1923, s. 144.
externí odkazy