roucho
Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova roucho. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova roucho, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká roucho v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově roucho, najdete zde. Definice slova roucho vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceroucho, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
- IPA:
dělení
- rou-cho
etymologie
Praslovanské *rucho není zcela jasné. Snad vychází ze stejného kořene jako rušit, rouno, rvát, vykládá se jako "(nepřátelům) servaný či vyrvaný oděv". Významová paralela by byla v róba.[1]
podstatné jméno
- rod střední
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | roucho | roucha |
| genitiv | roucha | rouch |
| dativ | rouchu | rouchům |
| akuzativ | roucho | roucha |
| vokativ | roucho | roucha |
| lokál | rouchu / rouše | rouchách |
| instrumentál | rouchem | rouchy |
význam
- slavnostní oděv
- Klerika neb talár (fr. soutane), dlouhé, řasnaté roucho, sáhající od krku až po kotníky, které jest kněžstvu světskému předepsáno a přes něž se obřadní roucho obléká.[2]
- (zastarale) rouška
překlady
- —
související
slovní spojení
poznámky
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, . Heslo roucho.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, . Heslo roucho.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „roucho“, s. 601.
- ↑ Klerika. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1899. s:Ottův slovník naučný/Klerika Díl 14, s. 364.
