ruka

Možná hledáte rūka, rúka, rùka, ruká, rukä, rūkā, rūką, Ruka, -ruka nebo rukka.

• IPA: ,  ruka^{? • info}

• ru-ka

• rod ženský

• (nářečně, v Čechách)

• (oblastně, na Moravě)

1. horní končetina
   • Zlomil si ruku.
2. část horní končetiny od zápěstí po prsty
   • Strčil ruku do pytlíku.
3. (ve sportu) přestupek hraní rukou (1) ve fotbale
   • Ruka v pokutovém území a následná penalta rozhodly přímý souboj o druhé místo ve fotbalové lize.^[1]

1. horní končetina

   • angličtina: arm
   • esperanto: brako
   • finština: käsi
   • francouzština: bras m
   • hebrejština: יָד ž
   • hornolužická srbština: ruka ž
   • italština: braccio m
   • maďarština: kar
   • němčina: Arm m
   • polština: ręka ž
   • portugalština: braço m
   • ruština: рука ž
   • řečtina: μπράτσο s, βραχιόνας m
   • španělština: brazo m
   • ukrajinština: рука ž
   • žemaitština: ronka ž
2. část horní končetiny od zápěstí po prsty

   • amharština: እጅ
   • angličtina: hand
   • esperanto: mano
   • finština: käsi
   • francouzština: main ž
   • hebrejština: יָד ž
   • hornolužická srbština: ruka ž
   • italština: mano ž
   • japonština: 手
   • latina: manus ž
   • maďarština: kéz
   • němčina: Hand ž
   • polština: ręka ž
   • portugalština: mão ž
   • ruština: кисть ž, рука ž
   • řečtina: χέρι s
   • slovenština: ruka ž
   • srbština (cyrilice): рука ž
   • staroslověnština: рѫка ž
   • španělština: mano ž
   • švédština: hand c
   • ukrajinština: долоня ž, рука ž
   • žemaitština: ronka ž
3. —

1. paže, (v obecném jazyce, expresivně) ploutev, hrábě
2. (v obecném jazyce, expresivně) pracka, tlapa, (v obecném jazyce, zhruběle) pazoura, (zastarale, expresivně) pracna
3. —

• ručka
• ručička
• ruční
• rukáv
• rukavice
• rukopis
• rukověť
• područí

• po ruce
• na ruku
• do rukou
• k rukám
• z ruky
• z první ruky
• z druhé ruky
• pravá ruka
• jít od ruky
• dostat do ruky
• požádat o ruku
• ruka ruku myje
• řádit jako černá ruka
• být ruka v rukávě
• být jedna ruka (s kým)
• jít někomu na ruku
• jít ruku v ruce
• přiložit ruku k dílu
• ruce vzhůru
• mávnout nad něčím rukou

• rod ženský

1. technické zařízení pro uchopení a manipulaci předměty
   • Raketoplán se přiblížil k družici, spojil se s ní a posádka začala s opravou pomocí mechanických ruk.

1. technické zařízení pro uchopení a manipulaci předměty

   • angličtina: arm
   • francouzština: bras m
   • němčina: Arm m

1. manipulátor

• rod ženský

1. ruka

• IPA:

• rod ženský

1. ruka (část těla)

• rúčka
• ručička
• ručný
• ručne
• rukáv
• rukavica
• rukopis
• rukoväť
• područie
• poruke

• na ruku
• do rúk
• od ruky
• na dosah ruky
• z prvej ruky
• pravá ruka
• ľavou rukou
• ísť od ruky
• požiadať o ruku
• popýtať o ruku
• ruka ruku umýva
• ruka v rukáve
• byť jedna ruka (s kým)
• priložiť ruku k dielu
• hodiť na niečo rukou
• ruky hore

1. skočit
2. překročit, přestoupit
3. letět
4. bobtnat, nabobtnat

• ruko
• rusho
• kirukanjia
• kirukia
• mrukaji
• mruko
• urukaji

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, . Heslo ruka.
• HRUŠKOVÁ, Zdenka. Hydraulické ruce nabo ruky?. Naše řeč, 1997, roč. 80, čís. 3, s. 159–160. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
• RECHENBACH, Charles W., a kol. Swahili-English Dictionary. Washington, D. C. : The Catholic University of America Press, 1967. 641 s. Dostupné online. Heslo „ruka“, s. 459.

• Článek Ruka ve Wikipedii