Ze séci připojením infinitivní koncovky -t analogií s většinou ostatních českých sloves. Séci je z praslovanského *sěk-ti,[1] to z indoevropského *sek- (řezat, sekat).[2]
osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | seču / (zastarale) seku | sečeš | seče | sečeme | sečete | sečou / (zastarale) sekou |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
seč / (zastarale) sec | sečme / (zastarale) secme | sečte / (zastarale) secte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | sekl | sekla | seklo | sekli | sekly | sekla |
trpné | sečen | sečena | sečeno | sečeni | sečeny | sečena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | seče / seka | sečíc / sekouc | sečíce / sekouce |